Porcování dědictví po šikulovi, který za život nahromadil majetek ve výši přes 40 milionů, zjitřilo v rodině nové vášně. Zavržený syn Pavel Podlaha (44) tvrdí, že ho otec obral o jeho díl dědictví, dcera Petra Novotná (51) míní, že zcela po právu. A její syn Adam Novotný (24) samozřejmě stojí na její straně: „Pavel okradl i další z rodiny!“
Kdy jste viděl dědečka naposledy? „V hospicu, čtyři dni před tím, než zemřel. Bylo to moc smutný. Už jen ležel. Tak jsem ho chytil za ruku a vyprávěl mu, jakou reportáž jsem zrovna točil. O mou práci se vždycky moc zajímal. Už nemohl mluvit, ale vím určitě, že mě vnímal.“
Když dědeček onemocněl, vídali jste se často? „Ano. Chodil jsem za ním minimálně jednou týdně. Měli jsme se rádi. Odmalička jsem ho obdivoval, rád jsem poslouchal, jak vypráví o své práci. Byl to také on, kdo mě nepřímo nasměroval, abych šel studovat komunikaci a věnoval se novinařině. A jsem mu za to vděčný.“
Dědeček prý chtěl zemřít doma, proč ten hospic? „Byl na tom už moc špatně, a tak rodina usoudila, že bude pro něho určitě lepší, aby měl odbornou péči 24 hodin denně. V hospicu byl asi týden. Jinak dědeček byl do poslední chvíle čilý. Na počítači s mou pomocí dělal faktury.“
Bavili jste se spolu o vašem strýci Pavlovi? „Ne. Tohle téma bylo tabu.“
A jaké jsou vaše vztahy s Pavlem? „Teď žádné. Když jsem byl malý, zrovna začal podnikat. Obdivoval jsem ho. Potom mu ale začal krachovat byznys a přestal s námi komunikovat.“
Je pravda, že když potřeboval peníze, tak mu dědeček půjčoval? „Ano, je to asi tak deset let. A finančně mu pomohli i moji rodiče. Pavel slíbil, že vše vrátí, ale nestalo se tak. Místo toho, aby se ale omluvil, že teď dluh vrátit nemůže, se odmlčel. Přestal s rodinou komunikovat, ignoroval všechny svátky, narozeniny... Nereagoval na telefony, prostě jsme přestali existovat. I já jsem mu volal a psal. Nic.“
A potom? „Potom se dědečkovi ozval. Ovšem s tím, že potřebuje ještě půjčit. Myslím, že tehdy šlo asi o sto padesát tisíc. Dědeček mu řekl, že mu to tedy půjčí, ale že to jsou poslední peníze, které kdy od něho Pavel vidí.“
A Pavel stále nevracel? „Ano, a tak mu dědeček nechal podepsat papír, že se vzdává rodinného dědictví. Myslím, že to bylo spravedlivé. No a Pavel v tu chvíli, před těmi asi deseti lety, na dědečka a celou svou rodinu zapomněl. Prostě ji zavrhnul a přestal s námi komunikovat.“
To muselo dědečka mrzet. „Mrzelo, a já Pavlovi velmi vyčítám, že se dědečkovi neozval, přestože z tisku věděl, že je na tom moc špatně. Absolutně nechápu proč, když dědeček zemřel, o něm začal nehezky mluvit. To mi nedalo a napsal jsem mu SMS zprávu, že je to prasárna. Okradl vlastní rodinu, a ještě dělá tohle?!“
Zdá se, že mu jen tak neodpustíte. „To asi ne. Víte, on neokradl jen dědečka, moje rodiče, ale i dceru prababičky. Před několika lety se vrátila z Kanady. On si od ní půjčil čtyřicet tisíc a ty peníze jí dodnes nevrátil. Je to ostuda, a tím větší, že »teta« má manžela na vozíku. A že má Pavel exekuce, to ho skutečně neomlouvá.“
Podlahův odvržený syn: Jak mě táta vydědil? Chtělo to jeho okolí! Hanka Höschlová, Lukáš Červený
