„Původně jsem začala jako čtrnáctiletá publikovat takový romantický věci,“ vzpomíná Vavřincová, vlastním jménem Věra Novotná, která se narodila 17. listopadu 1917.
Teprve později přišla na to, že její hlavní parketou budou veselohry. „Napsala jsem Evu, zašla do redakce časopisu Ahoj a tam mi to vyšlo na pokračování,“ smála se autorka ještě nedávno. Dílo zaujalo jednoho z nejlepších českých komediálních režisérů Martina Friče, který podle její předlohy natočil v roce 1939 slavný snímek Eva tropí hlouposti s Natašou Gollovou a Oldřichem Novým v hlavních rolích.
Vetřelci
Vavřincová se ještě před maturitou na francouzském gymnáziu provdala za zámožného podnikatele Bohumila Němotu, který obchodoval s lihovinami, a měla s ním dvě dcery – Ivanu a Felicii.
Už tehdy začali mít problémy s komunistickým režimem. Bydleli v Sudovicích na zámku, což se vládě nelíbilo. Jednoho dne tam přišel předseda KSČ a řekl jim, že se k nim nastěhuje paní Bláhová s manželem a dětmi. To, co tam pak prováděli, zanechalo ve Vavřincové stopy ještě dlouho.
„V jednom pokoji, kde jsme měli dřevěné ostění, mi to osekala sekerou,“ vzpomínala hořce Vavřincová na těžkou dobu. Konec dramatického spolubydlení přišel roku 1957 ve dvě ráno.
Požár
Vavřincová a její děti spí. Náhle je probouzí dusivý kouř, který se dere z půdy. Vavřincová rychle vyskakuje z postele a běží se podívat, co se děje. Spolubydlící v kuchyni zmateně pobíhají po místnosti.
Vařili zrovna povidla, a když se pokoušeli prošťouchnout komín, přeskočila jedna jiskra na půdu. Plameny se rychle rozšiřují a všichni v domě jsou v nebezpečí života.
„Manžel byl zrovna v Budějovicích, tak jsem děti narvala do tepláků a utíkali jsme ven, kde jsme čekali, než přijedou hasiči, které přivolal kolemjdoucí,“ svěřila se v jednom z rozhovorů Vavřincová. Hasiči sice přijeli, ale zapomněli si hadici.
Neměla nic
Na pojistku za dům neměla Vavřincová nárok, protože s manželem musela podepsat, že jim zámek nikdy nepatřil.
Přestěhovali se tedy ke švagrovi do Prahy. Tehdy si říkala, že by už nejraději se vším skoncovala:
„Pamatuji si, jak jsem o Vánocích řekla dceři, že mám v kredenci formičky na cukroví a ona odpověděla: Maminko, nemáš ani formičky a ani kredenc…“
S manželem si proto vzali půjčku, odstěhovali se.
Tři generace
Kromě toho, že jí komunisti vyvlastnili dům i podnik manžela, zakázali Vavřincové psát. „Je to škoda, protože jsem tehdy byla v nejproduktivnějším věku,“ ohlížela se zpět Vavřincová, která se živila jako účetní a až v roce 1968 se dočkala změny. „Přišli z televize, abych napsala rodinku. Žili jsme v jednom domě tři generace, tak to šlo snadno.“
Zpět na zámku
Zámek v Sudovicích byl po roce 1989 vrácen rodině Fan Vavřincové. Ta ke konci života přiznávala: „Jsem už líná. Psát mi dělá potíže, protože mě bolí záda.“ I když už se jí dál psát nechtělo, její odkaz zůstane nesmrtelný.
Film se moc nepovedl
Když v roce 2008 přišel režisér Patrik Hartl s nápadem natočit Takovou normální rodinku jako film, autorka Vavřincová se k tomu vyjádřila takto: „Můj zeť je advokát a říkal mi, že na tom nemohu tratit. Lidé alespoň budou srovnávat a uvědomí si, že ta stará verze je zkrátka lepší.“
Doporucuji to omrknout rychle, protoze brzy to uz nebude mozne!
