Tatínek byl magistrátní úředník, maminka, na rozdíl od něj, měla umělecké ambice – chtěla být operní pěvkyní. Dva různí lidé, mezi nimiž to moc neklapalo.
Jejich neshody se prý projevily v tvrdohlavosti malé Lídy, která se už coby předškolní dítě rozhodla být baletkou a divadlo ji přitahovalo celý život.
Sestra
Když bylo Lídě sedm let, narodila se její sestra Zorka a jedináčka odsunula do pozadí. Zorku všichni obdivovali jako krásné dítě a o Lídě prý říkali, že je také docela hezká. Takhle se o kráse obou sester diskutovalo i v době, kdy už byly známými herečkami.
Například herci Svatoplukovi Benešovi se víc líbila tmavá Lída, režisér Otakar Vávra zase oceňoval krásné nohy blonďaté Zorky.
Herečka
V patnácti už přesně věděla, že chce být herečkou, a měla štěstí, že jí v tom rodiče nebránili. Na konzervatoř se dostala na druhý pokus – bylo jich vybráno šest ze sta uchazeček. Už ve druhém roce ovšem Lída, tehdy ještě Babková, dostala nabídku točit film Kariéra Pavla Čamrdy. Znamenalo to ovšem opustit konzervatoř. Rodinná rada tehdy rozhodla šalamounsky. Lída bude točit, ale pod jiným jménem.
Baarová
Protože ráda četla knížky J. Š. Baara a také jezdila pod Čerchov, kam zavítal i tento její oblíbený spisovatel, převzala jeho jméno jako své umělecké. Když byla uvedena slavnostní premiéra filmu, vše se samozřejmě prozradilo a Lída musela ze školy odejít.
Na jednu stranu nerada, ale na stranu druhou už věděla, že další filmové role na sebe nenechají čekat. „Odcházela jsem z pražské konzervatoře jako nová tvář českého filmu a také se jménem, které mi už zůstalo navždy,“ napsala.
Panenství
Svět filmu přinesl Lídě samozřejmě obdiv mužů. Jak přiznala, jejím prvním milencem byl režisér Karel Lamač, který jí velmi imponoval. „Když byl čas, abych oslavila osmnácté narozeniny, pozval mě k sobě,“ vzpomínala Lída. Lamač prý její první zkušenost nijak nepokazil. Jejich známost ale dále nepokračovala.
Lída se dostala do kola natáčení a brzy byla jednou z nejžádanějších hereček. Například v roce 1933 natočila hned tři filmy – Okénko, Jsem děvče s čertem v těle a Madla z cihelny.
V té době ji maminka chránila vší silou před muži – odháněla od ní i Hugo Haase – ale nakonec se znovu objevil režisér – Karel Anton, který devatenáctiletou Lídu okouzlil. Jenže opět nastoupila maminka, která si ho vzala na kobereček a románek zůstal románkem.
Idol
O mladou herečku se brzy začala zajímat i německá filmová společnost UFA. Příležitost dostala ve filmu Barkarola. A nejen tu uměleckou. Partnera ve filmu jí hrál německý herec Gustav Frölich. „Ten byl tehdy idolem všech pražských dívek, sama jsem chodila na jeho filmy dvakrát,“ říkala Lída Baarová. Brzy se oba protagonisté sblížili a stali se známou dvojicí.
