Spolu s Petrem Novákem jste vyrůstali v jednom domě. Kdy začal mít rád muziku a jak se to v začátcích projevovalo?
„Když nám bylo asi sedmnáct, propadli jsme Radiu Luxembourg. Petr už předtím hrával na školních výletech na kytaru, ale když uslyšel Beatles, Searchers, Hollies, tak to byl asi ten rozhodující hudební podnět.“
Vzpomenete si na důvod Petrova vyloučení z gymnázia těsně před maturitou?
„Já vím jen to, co se všeobecně vžilo. Škola mu mohla byt ukradená.“
Co pokládáte za váš největší společný hit a proč?
„Rozhodující hit pro Petrovu kariéru byl Já budu chodit po špičkách. Od té doby z něj byl profesionál. V popularitě by to asi vyhrála píseň Náhrobní kámen. Ovšem já si nejvíc cením Kolotoč svět.“
Jak vznikaly?
„Já jsem napsal text a Petr ho zhudebnil.“
Měl nějaké koníčky?
„Hudbu. Nemám na mysli jen tu jeho. Zajímal se o velice širokou oblast hudby. V době, kdy režim od umělců požadoval »zvesela, zvesela«, zpíval balady a písně, které nevyhovovaly. Práce byla jeho hobby. V tom měl obrovské štěstí.“
Co ženy? Jak dlouho se před svatbou znal s Jakoubkovou? Brali se opravdu z lásky?
„Na koncertech střídáte města a hotely a ve vašem životě se vystřídá spousta žen. Já o tom něco vím, na turné jsem míval s Petrem společný pokoj. Když se Petr seznámil s Evou Jakoubkovou, už jsem žil a podnikal ve Švýcarsku. O vzniku jejich vztahu nic nevím.“
Mluvil jste s ním o jeho manželství?
„Vím, jak končilo. Petr byl ve Švýcarsku na turné s Olympikem Petra Jandy a spal u mě. Kdo ho trochu znal, tak věděl, jak mu chybí jeho maminka. O všechno se mu starala, vařila jeho oblíbená jídla a věděla, co chce, ještě dřív, než si o to řekl. Tohle potřeboval od své ženy. Z toho, co mi říkal, tak tady to začalo skřípat. Na jídlo chodili víc do restaurací, tam si dal nějaké to pivo a už se mu nechtělo jíst. Vylil si mně ve Švýcarsku duši, ale to není pro veřejnost.“
V úmrtním listu (NB ho má k dispozici) stojí, že existuje podezření na otravu neznámou látkou.
„Kolem Petrovy smrti je pro mě spousta záhad. Po přečtení úmrtního listu bych přinejmenším očekával, že to někdo bude vyšetřovat. Také bylo nápadné, jak rychle si všechna média osvojila vysvětlení typu: Skoro nejedl a upil se k smrti. No a pak jeho bývalá manželka - Petr byl v té době už rozvedený - velice rychle a bez problémů všechno po Petrovi zdědila. Když se pak podíváte na některé detaily úmrtí Evy Jakoubkové, tak to místy také dost skřípe.“
Parazituje na památce Petra Nováka hodně tzv. umělců?
„Tak o tomhle nemám žádné informace. Některé naše písničky v podstatě zlidověly a hraje je kde kdo. Nevím ale, že by tu byla nějaká snaha dělat jejich cover verze. Škoda. Já mám pořád někde v šuplíku kompletní Planetu snů, ze které by byl parádní muzikál.“
Co si nejdřív vybavíte, když si na něj vzpomenete?
„Petra pozná i moje čtyřletá dcera, když ho slyší zpívat v rádiu. Byli jsme pár měsíců doma v Praze, a když ho uslyšela, tak hned říkala: Tati, to je tvoje písnička, co zpívá tvůj kamarád. Dnes mě mrzí, že jsem si neschoval ten pásek z telefonního záznamníku v Miami, kde jsem měl od něj zprávu, že text na Píseň na rozloučenou už zhudebnil a že to bude bomba. V jeho hlase byla taková radost. Na tom samém pásku mi o dva dny později Petr Hejduk řekl, že Petr Novák zemřel. Jenže pokud se budou hrát a líbit jeho písně, tak to vlastně není vůbec pravda.“
Podezřelé úmrtí
Už od rána 19. srpna 1997 nebylo Petru Novákovi dobře. Dokonce nešel ani do své oblíbené hospůdky U Radnice, kde si ještě včera poseděl s kamarády. Nikdo z nich na něm nic zvláštního nepozoroval. Jenže příští den Novák celý proležel, odpoledne usnul a už se neprobudil. Jeho žena v té době byla na nákupu špaget. Nikdo neví proč, protože zásadně nevařila.