14°C
Máte stejné příjmení jako Iveta Bartošová. Jste příbuzné?
„Je to jen velká náhoda. Nevím o tom, že bychom byly příbuzné. Ještě jsme se nikdy nesetkaly. Je to jen shoda jmen.“
Ale určitě ji znáte, chtěla byste v životě dokázat to co ona?
„Nemůžu říct, že by byla zrovna můj vzor. Chci jen dělat to, co mě baví, a být úspěšná. Nehodlám se po někom opičit, někoho kopírovat.“
A znáte její písničky? Třeba Heja! Heja!?
„Když jsem byla malá, tak jsem měla kazetu s jejími písničkami. Znám hlavně Popelku a Rozvíjej se, poupátko. Heja! Heja! jsem ještě neslyšela.“ (smích)
Určitě vám ale nechybějí podobné ambice! V muzikálu František z Assisi jste vyfoukla roli Lucii Bílé a teď v Katu Mydlářovi Monice Absolonové…
„Fámu s Monikou musím uvést na pravou míru. Nebylo to tak, že jsem jí roli vyfoukla! Měla jsem se s ní v roli střídat. Takže bych to hrála i tak. Nejsem náhrada za Absolonovou a ani zlodějka rolí.“ (smích)
Máte nějakou vysněnou roli?
„Chtěla bych si zahrát zápornou postavu, nějakou potvoru. Už v muzikálu Čajočky hraju zlou holku, ale pořád to není ono. Chtěla bych přitvrdit, být víc zákeřná.“ (smích)
Zákeřná? A proč? Vždyť vypadáte spíš jako princezna a ne zlá čarodějnice…
„Myslím, že být zlá je vděčná role. Bavila by mě a určitě bych se v ní ukázala víc, než když hraju nějakou hodnou naivku.“
Studentka církevní konzervatoře přece nemůže být zlá…
„Myslíte?! (smích) Každý by chtěl dát do postavy to, co nemá v sobě. Ráda bych ukázala i svou odvrácenou stránku. Vždyť přesně o tom to herectví je.“
Mimochodem když jste taková světice, nemáte strach z odvážnějších mileneckých scén?
(smích) „I v Katovi Mydlářovi mám mileneckou scénu. Ale myslím, že to není zas tak hrozně odvážná scéna. I když… teď jsem si vzpomněla, že jsem ještě neviděla ten kostým, co mám mít na sobě. Mám prý vystupovat v lehkém spodním prádle, zřejmě v nějaké košilce, ještě jsem to neviděla, premiéra je až 24. února.“
Měla byste problém s divadelní či filmovou nahotou?
„Ještě jsem nad tím ani neuvažovala a nikdo mi takovou nabídku nedal. Člověk by neměl říkat nikdy, ale zatím říkám, že bych do toho nešla.“
Jak bude vypadat ta milenecká scéna, kterou jste zmínila?
„Bude to trvat krátce! Jen takové šup – šup a je to.“ (smích)
Hrajete milenku ženatého kata, co byste říkala takové roli v životě?
„To si raději představovat nebudu. Nechci být milenkou ženatého muže, toužím po hezkém vztahu!“
Máte přítele?
„Ne, nejsem zadaná.“
A co třeba někdo z hereckých kolegů, nepadl vám do oka?
„Jsem typ, který se musí nejdřív zamilovat. Že bych si řekla, ten je hezký a chci to s ním zkusit, to opravdu ne.“
O Danu Hůlkovi, se kterým hrajete, se ví, že má velkou slabost pro krásné dívky. Nezkusil to na vás?
„Možná je svůdcem žen, mě zatím nebalí.“
A kdyby vás začal balit?
(smích) „Uvidíme… Zatím se to nestalo, tak to neřeším.“
O Slovenkách se říká, že působí na české muže jako silný magnet. Už jste se s tím setkala?
„Ne. A tanečníci se mi v divadle spíš smějí, když řeknu něco slovensky a zní jim to srandovně. Takže nemám pocit, že by slovenština muže přitahovala.“
Nedělá vám čeština problémy?
„Určitě to není dokonalé, ale snažím se na češtině pracovat. Marta Jandová je moje opora. Vždycky za mnou přiběhne a říká: Bětko, takhle to nemůžeš říkat! To musíš tvrdě.“ (smích)
Odkud pocházíte?
„Narodila jsem se v Púchově a do Bratislavy jsem přišla v patnácti. No a teď už bydlím v Praze.“
Který vítr vás zavál do Prahy, Michal David?
(smích) „Ano, do Prahy jsem se dostala přes Michala Davida. Viděl mě na jednom divadelním představení v Bratislavě. Oslovil mě, zda bych nechtěla hrát v jeho muzikálu Kat Mydlář.“
Studujete v Bratislavě, v Praze hrajete, stíháte?
„Máte pravdu, je to těžké. Jsem v maturitním ročníku na Církevní konzervatoři v Bratislavě a nic nestíhám. Přemýšlela jsem dokonce, že kvůli maturitě budu muset roli odmítnout. Ale pak jsem si řekla, že to zvládnu.“
Jak vám jde škola?
„Mám individuální plán a musím se přiznat, že ze všech předmětů dělám komisionální zkoušky…“ (smích)
)) Tyhle mladý slovenky jdou přes mrtvoly. 
