Jsou to prý stopy po krvavých vřídcích a bolácích, které způsobila psychofarmaka. „Měla jsem otevřené rány po lécích, které mi předepsala lékařka, ta psychiatrička v Uhříněvsi. Byla to nejlepší kamarádka dětské doktorky, která se starala o mého syna. A také nejlepší kamarádka Goldy. Léky, které mi předepsala, byly na epilepsii a vlastně šlo o kombinaci tří léků. Musela jsem je užívat denně ve velkém množství,“ svěřuje Iveta v knize, která v pondělí vychází.

Psychiatričku vyhledala, protože cítila velikou úzkost a nemohla se jí zbavit. Kožní problémy se objevily hned po první dávce léků, kterou si vzala. „Na celém těle se mi udělaly vřídky a boláky. Tekla mi z nich krev a po nich zůstávaly ty jizvičky. Otevřené ranky jsem měla všude – na břiše, na nohou i na zadku,“ popisuje Bartošová, které dalo obrovskou námahu vždycky před vystoupením rány zamaskovat make-upem.

Pomohl mi až Kroměříž

„Jinak mi na to nikdo nic neporadil, i když jsem byla v odborné péči. Paní primářka v Kroměříži mi potom řekla, že můžu být šťastná, že jsem takovou léčbu vůbec přežila,“ říká Iveta.

Psychiatrická léčebna v Kroměříži přišla za minutu dvanáct. „Tam mě z toho opravdu dostali. Přestala jsem tam prášky užívat. Vlastně mi tím zachránili život. Bylo to strašné. V Kroměříži jsem se musela převlékat třeba desetkrát denně, protože jsem neustále krvácela,“ svěřuje Iveta, které jizvy po krvavých rankách sice pomalu mizí, ale má je dodnes.

Fotogalerie
14 fotografií