18°C
Hanka Zemanová, autorka úspěšných kuchařek o biovaření, svůj dům na venkově, který obývá s dcerami, zařídila v duchu francouzské romantiky. Z Prahy se rozhodla odejít po delší době, kdy cítila, že v životě potřebuje novou energii.
„Chtěli jsme tehdy ještě s manželem být blízko místa, které jsem znala z dětství, kdy jsem nedaleko Sedlčan trávila prázdniny u prarodičů v chalupě. Představovali jsme si starobylý romantický statek, který bychom si mohli zrekonstruovat k pohodlnému bydlení s dětmi a v jehož okolí bychom mohli provozovat i svou vlastní biopekárnu,“ vzpomíná Hanka Zemanová.
Prohlédli tenkrát desítky tipů, ale nic takového, co by odpovídalo jejich představám, se najít nedařilo. Provoz pekárny se tedy nakonec rozhodli umístit poblíž chalupy Hančiných prarodičů do administrativní budovy bývalého JZD a dům pořídit samostatně. Štěstí se na ně usmálo v podobě nádherného pozemku v nedaleké obci.
„Jakmile jsem to tady viděla, hned mi bylo jasné, že to je přesně ono, že tady budu já i moje rodina šťastná,“ líčí mladá žena. Klidná parcela s krásným výhledem na konci obce nabízela díky své velké rozloze navíc možnost pěstování plodin, které by Hanka mohla využívat pro své biovaření.
Na návrhu budoucího domku se domluvili s architektem a přáli si ho postavit ve stylu české staré školy lehce inspirované francouzským venkovem. „Navíc v našem zadání bylo, aby to byl hodně ekologicky fungující nízkoenergetický dům s co nejvíce přírodními materiály.“ Architekt navrhl dřevostavbu, která působí jako starobylý zděný dům, nyní nově zrekonstruovaný, a která vypadá, jako by v malé jihočeské obci stála vlastně odjakživa.
Uvnitř je však dům naprosto moderní a komfortní. Vytápění je snadné díky modernímu kotli s podavačem na pelety, takže stačí přiložit jen jednou za dva týdny. Dřevěné podlahy zkombinované v části obývacího pokoje a předsíně s rustikální dlažbou hřejí i bez podlahového topení, teplo obstarají jen dobře umístěné radiátory. „Domek je relativně malý, ale máme tady vše, co jsme požadovali,“ vysvětluje Hanka.
Přízemí zabrala společenská obývací část spolu s předsíní, koupelnou, technickou místností a příjemnou pracovnou, kde Hanka sepisuje své kuchařské knihy o zdravém životním stylu a biovaření. Kuchyni požadovala mladá kuchařka velkou a prostornou, s pořádným kuchyňským ostrůvkem.
Už do samotného konceptu domu nechala začlenit pohodlnou a přehlednou spižírnu, aby měla dostatek prostoru pro všechny suroviny potřebné ke svému vaření a pečení. „Bez toho bych v kuchyni pracovat nechtěla, potřebuji mít na ukládání jídla dostatek místa a také dobrý přehled o zásobách,“ vysvětluje.
Samotnou kuchyňskou linku nechala vyrobit z masivu. Místo kolem sporáku je obloženo ručně vyráběnými dlaždičkami. „Nadchly mě svou estetikou a tím, jak krásně ladí s interiérem.“ Co se týká samotného vaření, vybrala si Hanka tradiční způsob – před indukcí upřednostnila plyn. „Oheň je zkrátka tradiční živel a to je to, co já potřebuji. Kdyby to šlo, vařila bych nejraději rovnou na otevřeném ohni nebo na tradiční peci,“ směje se.
Kuchyni se snažila nezahltit množstvím moderních přístrojů, vystačí si jen s jedním kvalitním multifunkčním robotem, který obstará vše potřebné. Desku na kuchyňský ostrůvek pořídila z masivu. „Nechala jsem ji ošetřit bio dýňovým olejem, čímž získala krásnou tmavou patinu, a používám ji místo prkýnka.“
Desku na lince pak chtěla z odolnějšího materiálu, proto zvolila imitaci kamene. Díky vrozenému citu pro estetiku se Hance podařilo své bydlení zařídit citlivě a v souladu s duchem místa, kde žije. „Když tak sedím ve své pracovně a přemýšlím nad dalšími recepty, stačí mi podívat se z okna a inspirace přichází sama,“ usmívá se.
