Zatravňovací tvárnice se hodí všude tam, kde z nějakého důvodu potřebujete plochu zpevnit, aniž byste ji zakryli jednolitou vrstvou nevzhledných betonových dlaždic. Nejčastěji jde například o příjezdovou cestu ke garáži, přístupovou cestu k domu nebo prostor pro parkování. Využít se dají ale i ke zpevnění mírných svahů.

Výhodou zatravňovací dlažby je, že při správné pokládce a zatravnění může zarůst tak, že nebude téměř vidět. Navíc dobře odvádí vodu, takže se nemusíte bát, že byste při nepříznivém deštivém počasí museli třeba řešit problémy s rozbahněným trávníkem.

Je lepší betonová, či plastová zatravňovací dlažba

Každá z nich má své výhody i nevýhody. Betonová dlažba, která se vyrábí v přírodní šedé barvě nebo v různých barevných odstínech, je obvykle levnější, je pevná a dobře sedí na podkladu. S tím je však spojené to, že je těžká, a proto se s ní podstatně hůře manipuluje. Navíc za teplého slunného počasí nasákne velkou část zálivky, která se rychle odpaří, takže tráva pak strádá.

Pokud nejsou dlaždice naimpregnované, sají dokonce i vodu z hlíny, ve které tráva roste. Kromě toho má betonová dlažba oproti plastu menší odolnost vůči klimatickým vlivům a v zimě jí může poškodit mráz.

Zatravňovací dlažba se skvěle hodí třeba na příjezdovou cestu ke garáži.
Autor: Profimedia
Plastová dlažba je oproti tomu podstatně lehčí, montáž i manipulace s ní je tak snadnější. Vybírat můžete z tenkostěnné a silnostěnné varianty. Vyrábí se z recyklovaného plastu nebo dřevoplastu. Oba materiály odolávají UV záření, tvarovým změnám vlivem teploty a jsou ekologicky nezávadné. K dispozici je hned v několika barevných odstínech. V odolnosti si ale nezadá s tou betonovou. Pro rovné plochy je ideálním řešením. Kromě toho je nenasákavá, takže veškerá vláha je k dispozici trávě, které se v ní daří. Je však také o poznání dražší.

Pokud ale uvažujete například o zpevnění svahu pro vyjíždění s autem, může prokluzovat. V takovém případě je lepší zvolit tu betonovou.

Jak položit zatravňovací dlažbu

Pokládka zatravňovací dlažby není příliš složitá, zvládne ji každý zručnější jedinec. Pokud ale máte nerovný terén, popřípadě jen zkrátka chcete mít jistotu, že se vám dlaždice nebudou v budoucnu lámat či propadat, oslovte raději specializovanou firmu.

Důležité je si nejprve vyznačit prostor, kam budete dlažbu pokládat. Pak je třeba odebrat zeminu. V případě, že je na místě standardní podloží, odstraňte ji přibližně do hloubky 20–30 centimetrů, pokud je podloží jílovité, tak do hloubky 40 centimetrů.

Potom povrch zarovnejte a důkladně zhutněte. Na upravené podloží nasypejte vrstvu štěrku a na něj položte geotextilii. Ta vše zpevní a zabrání prorůstání plevele. Na ni nasypejte asi 10centimetrovou vrstvu štěrkopísku, který jen zarovnejte například prknem.

Na připravený podklad teď můžete začít pokládat dlažbu. Panely je vhodné pokládat kolmo ke směru jízdy. Pokud jsou opatřené zámkem, držte se orientační značky, která určuje správný směr kladení panelů. U nerovného terénu začněte s pokládkou ve směru spádu. Nakonec dlaždice vyplňte zeminou smíchanou s travním semenem. Nezapomeňte pravidelně zavlažovat.

Jak zatravňovací dlažbu udržovat

Výhodou zatravňovací dlažby je, že je téměř bezúdržbová. A pokud zaroste trávou, působí úplně nenápadně. Nepotřebuje žádnou zvláštní péči. Stačí jen podle potřeby zalévat a trávu sekat. K sečení ale můžete bez obav používat motorovou nebo elektrickou sekačku. U betonových dlaždic si ale ohlídejte, zda jsou opatřeny trvalou impregnací. Ta zamezuje nasákavosti materiálu v létě, kdy beton odebírá vodu rostlinám, a praskání v zimě vlivem zmrznutí vody vsáklé do dlaždic.

Kromě toho impregnace také zabraňuje ulpívání povrchových nečistot. Vlivem například mokrého listí nebo pylu může přesto dojít ke změně zabarvení, to ale následně působením deště nebo sněhu zmizí. Hůře odstranitelné jsou například skvrny od motorového oleje. Ty je nutné odstranit za pomoci speciálních čisticích prostředků.