Není pochyb o tom, že dlouhotrvající vedro je pro organismus obrovským zátěžovým faktorem. A to jak pro lidi, tak i pro zvířata, domácí mazlíčky nevyjímaje. Nemusí jít přitom jenom o psy, kterým jsme se věnovali ve článku níže:

Ať už je to kočka zavřená na balkóně, klec s králíčkem či morčetem umístěná pod oknem nebo třeba klec s papouškem zapomenutá na terase. Důsledkem může být kolaps, vážné poškození organismu, a v nejhorším případě i smrt následkem přehřátí či dehydratace. Jak jim tedy pomoci a jak zdravotním problémům z horka předejít?

Zajistěte jim stín, vodu a svěží vzduch

Obecně platí, že by tito mazlíčci měli trávit co nejméně času venku, nejlépe jim bude v chladnějších místnostech, na místech, kam příliš nesvítí slunce. Dobré je před cestou do práce zatáhnout žaluzie nebo rolety. Kočka, pták i hlodavec musí pravidelně pít. Samozřejmostí by proto měl být stálý přístup k vodě. Pokud zvířata vodu odmítají, snažte se ji do nich vpravit třeba i lehkým násilím.

Dalším důležitým faktorem, který ovlivňuje termoregulaci, je proudění vzduchu. Pokud se totiž nehýbe, takzvaně „stojí“, dochází k přehřívání rychleji. Zajistěte proto pohyb vzduchu klimatizací, větrákem nebo otevřenými okny tak, aby skutečně proudil. Myslete na to především v situacích, když zvíře necháváte někde uzavřené, ať už je to v místnosti, přepravce nebo třeba na zaskleném balkónu. Pozor ale dejte na průvan, který zvířatům vadí stejně jako lidem.

Kočkám dopřejte klid

Kočky jsou, na rozdíl od psů, daleko odolnější. Vedra snáší mnohem lépe. Zřejmě je to i tím, že nebývají zdaleka tak aktivní a většinu času prospí. Když už ale k přehřátí dojde, rychle upadají do šoku a bezvědomí. Pozor by měli dávat především majitelé perských koček, které vysoké teploty snáší špatně kvůli své husté dlouhé srsti a zkrácené čelisti. Jestliže máte kočku, která se volně chodí proběhnout ven, udělejte jí někde v domě, na snadno přístupném, chladném a zastíněném místě pelíšek, ve kterém by si mohla kdykoliv odpočinout. V horku se totiž kočky rychle vyčerpají a dehydratují.

Pokud přece jen budete mít kdykoliv pocit, že je vaše kočka přehřátá, ztěžka dýchá, je apatická, lehce ji zchlaďte vlhkým ručníkem nebo potírejte namočenou dlaní. Doporučenými místy na těle jsou bříško, pod bradičkou, v podpaží, tlapky a vnější strana oušek. Díky odpařování tekutiny se zvířeti ochladí krve, a tím sníží celková tělesná teplota.

Pozor na králíčky, osmáky, morčata i křečky

Málokdo ví, že stále populárnější králíci vyšší teploty skutečně špatně snášejí a jejich vlivem mohou i náhle zemřít. Stejně jako kočky a psi totiž nemají téměř žádné potní žlázy. Jedinými jejich termoregulačními orgány jsou potní žlázky v okolí tlamy a dlouhé uši. Navíc dýchají pouze nosem a při vyšších teplotách automaticky méně pijí. Pro králíky je tak nebezpečná už teplota kolem osmadvaceti stupňů Celsia. Při vysoké vlhkosti vzduchu a špatném větrání se tato hranice dokonce ještě může snížit. Čtyřicítky jsou pak pro ně doslova kritické.

Důsledně dbejte na to, aby klec nebyla na místě, kam svítí slunce. Zajistěte větrání. Pokud přece jen dojde k přehřátí, zchlaďte zvíře například kostkami ledu v utěrce nebo vlhkým ručníkem, tím můžete navíc i zakrýt klec. Dovnitř pak můžete umístit PET láhev se studenou vodou, o kterou se zvíře může samo ochladit. Nezapomínejte ani na drobné hlodavce, jako jsou morčata, křečci, osmáci a další. Těm můžete dát do klece také misku s mokrým pískem.

Nezapomeňte ani na papoušky

I když pochází z teplých krajin, hrozí přehřátí také jim. Obvykle už jsou totiž papoušci odchováni v zajetí, jsou proto navyklí na středoevropské klima. Pokud je jim horko, výrazně jim zteptlají nožky a okolí zobáku. Jednoznačným příznakem je ale těžké dýchání s otevřeným zobákem, postoj s poloroztaženými křídly. Přesvědčte se proto vždy, že je jejich klec ve stínu. Ven ji dávejte jen v brzkých ranních hodinách nebo v podvečer. Pokud jsou ptáci ve voliéře, zajistěte, aby vždy byla některá část zastřešená.

Samozřejmostí je dostatečný přísun čerstvé vody, a to jak na pití, tak na koupání. Několikrát za den je také můžete rosit rozprašovačem na květiny. Menší druhy ochočených papoušků se rády koupou i v kuchyňském dřezu nebo umyvadle v koupelně. Stačí pustit vodu a natáhnout k jejímu proudu ruku, papoušek k ní sejde a za chvíli se osmělí natolik, že si pod pramen přímo vleze. Dopřát jim můžete také čerstvé ovoce a zeleninu, jen pozor, aby nebyly studené přímo z lednice. Vždy je předem nechte ohřát na pokojovou teplotu.

Vedro ohrožuje i rybičky

Může to znít bláznivě, vždyť kde jinde než ve vodě by mělo být nejlépe, ale i akvarijním rybkám hrozí nebezpečí. Některým druhům totiž příliš vysoká teplota vody, která se samozřejmě ohřívá i od okolního prostředí, nesvědčí. Pro většinu běžně chovaných druhů je ideální teplota čtyřiadvacet stupňů. Ochladit ji můžete například tak, že vypnete světlo, otevřete víko akvária, namíříte na hladinu ventilátor, hodíte do vody pár kostek ledu. Řešením je i výměna dvou třetin vody. Tu novou přidejte o něco chladnější než obvykle. Pozor ale na teplotní šok. Dělejte to pozvolna.

Ohlídejte si také okysličení. Ve vodě, která má teplotu kolem nuly, je obsah kyslíku přibližně dvakrát takový než ve vodě s teplotou třicet stupňů Celsia. Pokud tedy rybičky lapají u hladiny po vzduchu, viditelně zrychleně nebo obtížné dýchají, mají zřejmě nedostatek kyslíku. V takovém případě zajistěte intenzivní vzduchování, případně také vyměňte část vody.