Pro zahrádkáře tělem a duší práce venku nikdy nekončí. Ostatně, pokud jste využili pozdně podzimních osevů, možná si ještě teď můžete vylepšit jídlo růžičkovou kapustou nebo uvařit čerstvou pórkovou polévku. Ale nic by se nemělo přehánět, protože pokud chcete sklízet co nejdříve, je pomalu čas začít s první várkou předpěstování. To se samozřejmě týká jen těch, kteří chtějí vlastní rostlinky ze semínek. V případě, že si chcete ušetřit práci a koupíte až vzrostlé sazeničky, máte samozřejmě ještě čas. Jenže vlastní výsev má svoje výhody, semínka pořídíte mnohem levněji než sazeničky, a navíc máte lepší kontrolu nad kvalitou sadby. Zase je to ale trochu práce a starostí navíc.

Autor: iStock

Test klíčivosti

Úspěšné vyklíčení semínek není zase tak úplně snadné. Takže čím lepší podmínky jim připravíte, tím větší je šance na úspěch.

  • První, co byste měli již začátkem roku udělat, je důkladně probrat svoje zásoby semínek. U těch loňských zkontrolujte datum spotřeby, a ty prošlé pokud možno již nepoužívejte. Jejich klíčivost bude malá.
  • Je-li vám přesto líto je vyhodit, udělejte si test klíčivosti – stačí vybraná semínka rozmístit do misky mezi dvojici vlhkých savých papírů, překrýt je průhledným a prodyšným víkem a počkat asi 14 dní až tři týdny. Pokud budete vše pravidelně vlhčit a teplota se bude pohybovat mezi 20 a 25 °C, měli byste mít záhy jasno, v jaké kondici semínka jsou. Podle toho, jaké procento vyklíčilo, můžete dobře odhadnout, jakou úspěšnost budete mít se zbytkem balíčku.
  • Pro předpěstování se nehodí běžná zahradní půda. V tomto případě i velmi pokročilí zahrádkáři obvykle sázejí na jistotu a kupují speciální výsevní substrát. Tím získáte jistotu, že půda má přesně takové složení, jaké semínka potřebují. Není to zase tak velká investice a ušetří to zklamání. Tato varianta je vhodná zejména pro některé druhy, například petúnie. Ty se totiž často prodávají zapuštěné do malých peletek, které na tabletách dobře klíčí.
  • Ale pozor, jakmile se objeví první lístky, je třeba rostlinku přenést do pěstebního substrátu. Pak již stačí najít vhodné místo.

Umělé přisvícení

Teplotu je potřeba nastavit podle potřeb různých druhů rostlin, některým stačí 20, jiné potřebují až 25 °C, dozvíte se to vždy na sáčku se semeny. Truhlíky nebo předpěstovací misky dejte ideálně na jižní parapet, tady budou mít dostatek tepla, ale i maximální množství světla. Přesto je nutné v lednu i únoru zajistit ještě umělé přisvícení – den je krátký a výsledkem by byly velmi slabé rostlinky, které se rychle vytáhly právě za slunečními paprsky. Osvědčené jsou terarijní zářivky, které dokážou trochu přitopit.

Autor: iStock

Skleník startuje dřív

Velkou výhodu na jaře mají majitelé skleníku, ten přidává k pěstební sezoně i několik týdnů. Proto právě rostlinky do skleníků předpěstováváme jako první. Ještě než je ale do připraveného substrátu vložíte, dopřejte jim teplou koupel. To není žert. Úspěšnému naklíčení většiny semínek pomůžete alespoň krátkým máčením v teplé vodě. Nechte je tam hodinu či dvě, ale klidně i trochu déle. Nasáknou se a pak mnohem lépe nastartují. Tento postup vynechte jen u malých semínek, se kterými by se pak špatně pracovalo. Samotný výsev je velmi jednoduchý, semínka nedávejte příliš hluboko, některá dokonce stačí jen položit navrch. Jinak ale udělejte malý důlek a pak semínko zahrňte. Už začátkem ledna se můžete pustit do muškátů, a to buď ze semen, nebo si udělejte řízky z těch zazimovaných. Vysévat lze všechny druhy paprik, teplomilné lilky, mochyně a majitelé skleníků se mohou pustit do rajčat a salátů.

Zajímá vás více o pěstování ze semínek, rady odborníka a další tipy? Pak si kupte aktuální vydání časopisu Blesk Hobby. Seženete ho v každé trafice nebo si ho můžete objednat v pohodlí vašeho domova v našem iKiosku.