Ve chvíli, kdy nemáte práci v Praze, odjíždíte ,,dřít“ sem, na zahradu?
Jo, jasně. Tady si člověk vyčistí hlavu fyzickou prací. Ale ty jednotlivé části zahrady jsem komponoval a promýšlel tak, aby mi dělaly povětšinou radost, a ne starost. Abych si nesedřel kolena a neodjel do té práce úplně zmordovaný. Takže jsem se to snažil vyvažovat.
Vytvořil jste tu jednotlivé zóny, pojďme si je projít. Hned za vstupem se člověk cítí jak v hotelovém resortu.
To mi známí hodně říkají. Tak to bylo koncipované, aby tato část byla relaxační a odpočinková, tam si ráno dávám kafe a snídám, tam zahajuji ten den, když mám volno. Stolek je obklopený palmami a oleandry. Oleandry kvetou celou sezonu, stačí jen zalévat. A trošku jsem to tam provzdušnil vinnou révou.
Révě jste prý vyhrožoval, že ji vykopete.
To je pravda, protože jeden rok to pomrzlo, druhý rok to schvátila plíseň a třetí to ožrali špačci. Tak jsem řekl 3x a dost, když nebudeš příští rok rodit, tak tě vykopu. No a mám letos rekordní úrodu.
Vinná réva se pne až do užitkové části zahrady. Tam je ta práce?
Tam je ta pravá práce. Já nejsem moc příznivec netkaných textilií na tom opravdovém, klasickém záhonku, kde se pěstují rajčata a papriky a další zelenina. Jak můžete vidět, trocha plevele tam je, ale to má svůj účel, ten plevel brání slunečním paprskům a chrání půdu, aby nevyprahla. Krásné vysvětlení, aby se člověk neztrhal. :)
Hned v sousedství rajčat je banánovník. Dotáhne to v těchto klimatických podmínkám až k plodům?
Nedotáhne, mně předloni vykvetl, pak zase uhnil přes zimu. To je taky takový potížista, ale on se nedá. Já ho nepřesazuju, je v zemi i přes zimu a na jaře vždycky vyleze. Ale i když mi tehdy vykvetl, tak u nás není možné, aby plody dozrály, protože banán zraje 12–15 měsíců.
Je vidět, že máte rád růže, je jich tu opravdu hodně.
Dokud jsem si je nepořídil, tak jsem si nedokázal představit, jaká je to fuška se o ně starat. To je padlí, rez růžová, mšice… Taky jsem tam nedával tu netkanku, já tomu říkám, že je to taková moje psychiatrická Ordinace v růžové zahradě. Na jaře zakleknu na kolena, pak je okopu, ony pak obrazí a už tam plevel neroste. Musí se stříkat proti tomu všemu, co jsem říkal, a tady po té chemii, jako na jediné části zahrady, sáhnu. Protože je z nich užitek jen pro oko.
Ale jinak jste spíš zastáncem přírodní báze likvidace škůdců?
Jo, ono to většinou funguje. Na plíseň na okurky a rajčata používám zkyslé mléko, to pak poslouží i jako hnojivo. A na mšice mi funguje jarová, mýdlová, octová voda s trochou chilli.
A fíky vám dozrávají?
Ty ano, dozrávají postupně a jsou moc dobré.
Jste zahradník, který si všechno nastuduje dopředu, nebo jdete cestou pokus omyl?
Většinou si nastuduju, co daná kytka a keř mají rády, podle toho zjistím, kam je zasadím. Úplně akce pokus omyl mě nebaví. Stojí to moc práce a času.
Je něco, co vám na té zahradě, ať děláte, co děláte, prostě nejde?
Libeček, takový plevel, a mně nejde. Přitom je to taková bomba v polévkách, ve vývarech. Dávám tomu ob rok šanci, vyměním místo – nejde. Vždycky zajde. Libeček nemá Hrušku rád. :)
