Sama jsem procesem žádosti procházela už několikrát, a i když to není snadné, stojí to za to. Kdo má na příspěvek nárok? Každý, kdo za bydlení utratí více než 30 % svého čistého příjmu a zároveň těchto 30 % příjmů je menších než takzvané normativní náklady na bydlení. Ty určuje stát na základě velikosti obce a počtu členů domácnosti.

Příjmy musíte doložit

K žádosti je nutné doložit potvrzení o příjmech. V případě závislé činnosti stačí uvést IČO a název zaměstnavatele, potřebné příjmy budou zjištěny elektronicky. Jedná se o čisté příjmy za období, které předcházejí čtvrtletí, ve kterém žádáte. Když žádáte nyní v lednu, sečtete čisté příjmy všech členů domácnosti za říjen až prosinec. Pak je vydělíte třemi a získáte měsíční průměr.

Příjmy stačí prokazovat jednou za půl roku (vždy pro nárok od 1. 4. a od 1. 10.) a započítává se do nich plat nebo mzda, všechny typy důchodu, výživné, porodné, rodičovský příspěvek, mateřská i nemocenská, ošetřovné, přídavky na děti i podpora v nezaměstnanosti.

Jak se dávka vypočítá

Rozvedená maminka s třináctiletou dcerou žije v nájemním bytě v Ostravě. Když sečte svůj plat a výživné na dceru, má čistý příjem 28 000 Kč. Přitom nájem, který platí (včetně energií a poplatků), je 16 000 korun.

VÝPOČET: 28 000 Kč x 0,30 = 8400 Kč. Tedy 30 % jejich příjmu (8400 Kč) nestačí na pokrytí nákladů na bydlení. Podle normativu jsou náklady na bydlení ve městě velikosti Ostravy pro dva lidi 14 197 Kč.

Maminka s dcerou tak dostane jen rozdíl mezi tabulkovými náklady a svým příjmem, a nikoli mezi příjmem a skutečným nájmem.

Dostanou tak: 14 197 Kč – 8400 Kč = 5797 Kč (loni by to ale bylo 7197 Kč)

Kdo a kdy může požádat

O příspěvek může požádat domácnost, která vydá za bydlení více než 30 % svého příjmu. Nezáleží přitom na tom, jestli bydlí v nájmu či podnájmu, ve vlastním domě nebo bytě. Žádat mohou i lidé, kteří k trvalému bydlení využívají chatu nebo chalupu.

Rekreační bydlení ale musí splňovat základní podmínky pro obývání (pitná voda, záchod). Naopak příspěvek nelze získat při bydlení v ubytovně, azylovém domě nebo při podnájmu pouze části bytu. V případě studentů stát nezaplatí za bydlení na koleji či na internátu.

5 důležitých faktů

  1. Požádat může každý člověk, ať žije ve vlastním bytě nebo rodinném domě, případně v nájemním či družstevním bytě.
  2. Při žádosti se sčítají příjmy všech lidí, kteří v domácnosti žijí. Trvalé bydliště není důležité.
  3. Žádost je možné podat osobně na Úřad práce, nebo on-line v klientské zóně Jenda. Dokumenty (např. potvrzení o čistých příjmech, o nákladech za služby, nájemní smlouvu apod.), které k žádosti potřebujete, můžete v případě elektronického podání jednoduše doložit jako scan nebo fotku. Stačí ale uvést pouze název a IČO zaměstnavatele.
  4. Peníze je možné získat i zpětně, ale nejdéle za 3 měsíce od data podání žádosti.
  5. Na jednu domácnost lze čerpat jeden příspěvek.