Tak jak vám je v novém bydlení?

Mám vysněnou čtyřicetimetrovou terasu a jsem úplně nadšená. A protože nejsem velká zahradnice, tak jsem si tu udělala jen po obvodu dva pásky země a jinak tu mám květníky a nádoby a spoustu kytiček a jsem za to velmi vděčná. Musím říct, že mně tak trochu radí Iva Hüttnerová – všichni víme, že má překrásnou zahradu a že se tam musíte skoro i přezouvat. Tady se zatím přezouvat nemusíte. A ani bez pomoci mého kamaráda a textaře Rudy Kubíka by se moje terasa neobešla.

Je tu prostor pro bylinky?

Ano, ty už jsem vysázela, aby byly co nejblíže kuchyni.

Získala jste venkovní prostor, ale musela jste se uskromnit.

Tento byt je asi o 30 m čtverečních menší, ale to mi nevadí, vzala jsem si s sebou nábytek, který je mému srdci blízký, a zbytek jsem si navrhla tak, aby byl pro mě komfortní, abych nemusela nikde lézt po žebřících, abych všude dosáhla a vše bylo vkusné a pohodlné. Ve vestavěných skříních nahoře mám jen to, co je zapotřebí jednou za čas, třeba věci na Vánoce nebo kufry.

Jaké bylo to rozhodování, co se bude stěhovat, a co ne?

Mám v lásce tři kusy nábytku, které se mnou putují celý můj dospělý život, což je secesní skleník, komoda a secesní stůl s židlemi. A to jde se mnou vždycky.

A co obrazy?

Ty byly nejhorší, ty jsem opravdu dlouho vybírala, protože jich mám opravdu hodně. Takže jsem zásobila spoustu svých kamarádů a nechala jsem si hlavně Ivu Hüttnerovou – koho jiného? – a Schieleho. A taky obraz, který maminka s tatínkem dostali jako svatební dar v roce 1942.

Jak dopadly knihy? Těch jste měla také spoustu.

Kamarádce jsem dala 300 knížek, říkala jsem jí: Chceš jich pár, musíš si jich vzít alespoň 300 (smích). Všechno to byly takové ty bestsellery, které člověk přečte jednou, podruhé už se k nim nevrací. A já jsem moc ráda, že je má někdo, kdo rád čte. Ráda si kupuju knihy, protože si myslím, že si to autoři zaslouží stejně, jako si my zasloužíme, aby nikdo nestahoval písničky, ale aby si lidé kupovali CD.

Je něco, co jste si při stěhování nevzala s sebou, a je vám to líto?

Zůstaly tam krásný, starý secesní lustr a lampičky, ale líto mně to není. Ten jsem tam nechala záměrně, protože pán, který si ode mě byt koupil, byl nesmírně laskavý. V tomto novém bytě se stále protahoval termín kolaudace a já už měla doma všechno sbalené, ale nemohla se stěhovat. A on trpělivě čekal, až odejdu. Byl nesmírně laskavý. Ten lustr se mu moc líbil a já jsem ráda, že je v dobrých rukou.

Novou kuchyni jste si sama nakreslila a vejde se vám tam i pračka.

Nemám sice žádné technické vzdělání, ale vše jsem si rozkreslila – skříně, celou kuchyň, psací stůl... A když to viděl truhlář, říkal, že to je sice moc hezké, ale že jsem zapomněla, že třeba deska má nějakou tloušťku, takže to pak překresloval zase on. Ale mám všechno tak, jak jsem si přála, všude jsou šuplíky, už nikdy nechci mít dvířka, protože jsou nepraktická, šuplíky jsou úžasné.

Vměstnala jste tady dokonce tři místnosti do jedné.

Ano, udělala jsem to fikaně. Dlouho jsem to zase různě rozkreslovala a nakonec jsem pracovnu oddělila od ložnice a od tělocvičny takovou stojkou, na které je prostor pro televizi, knihy i květiny. Můj nový byt mám ráda, je krásný, vkusný a pohodlný a já ho teď budu pořád chválit (smích).

Právě vychází červnové číslo Blesk Hobby! Najdete v něm velký manuál, jak na zahradu bez stresu, či skvělé tipy, jak zpracovat jahody. Pořídit si ho můžete i v elektronické podobě nebo formou předplatného, kdy získáte i atraktivní DÁREK. Vše najdete přímo ZDE!