Jak vás to vůbec napadlo?

Bydlím ve Štolmíři už nějakou dobu, líbil se mi sad, který tu je, bohužel byl 40 let zanedbaný, ale měl kouzelnou atmosféru. Líbí se mi zajímavé, levné, ekologické ubytování tohoto typu a současně jsme hledali zázemí pro dětskou lesní školku. Tak se to všechno spojilo.

Jurtu si lze jen tak postavit, nebo je zapotřebí stavební povolení jako na dům?

Před čtyřmi lety, když jsem to řešil, jsem na stavebním úřadě zjistil, že z těch staveb, které jsem chtěl, byly jediné legitimní právě jurty.

Takže jste s přáteli vyčistili sad a postavili jurtu pro dětskou lesní školku….

Ano a právě, když jsme viděli, jak je jurta geniální a jednoduché obydlí, tak nás napadlo vytvořit jurtovou vesničku, která by splňovala naše představy o udržitelném turismu.

Jak se tak hledá někdo, kdo umí jurtu vyzdobit tak, jako je to v Mongolsku?

Máte dvě možnosti, buď si tam zajet a domluvit se na místě, nebo hledat. A my našli tady v Praze firmu, která vše přímo dováží z Mongolska od rodinné firmičky.

Každá jurta je jinak barevná.

Základní barvy jsou červená, modrá, zelená, oranžová a bílá, shoduje se to s animistickými náboženskými a elementárními barvami živlů – oheň, voda, vzduch a země.

Uprostřed klasické jurty je ohniště a odtah přímo nad ním...

Původně byl v kopuli odtah, dnes je tam okno, kterým proudí slunce dovnitř a v létě teplý vzduch ven. Stěny jurty jsou tvořeny z 81 malovaných tyčí. V Mongolsku je to považováno za nebeskou klenbu a otvor za nebeské oko. Toto uspořádání způsobuje, že vzduch proudí kolem středu a vše se harmonizuje. Ornamenty použité v jurtách se příliš neliší, ale provází je jeden společný symbol, a to je nekonečný uzel štěstí. To je staré buddhistické znamení, které provází harmonizující život, pozitivní energii a pomáhá i lepšímu spánku. Já sám se sem chodím vyspat, když to doma nejde. A hosté si to také pochvalují.

Jurty nabízejí dokonalý odpočinek
Autor: Jiří Stuchl

Dělají se jurty i na trvalé bydlení?

Dělají, lidé to vyhledávají. Jednak pro ten netradiční kruhový prostor, jednak kvůli nákladům, protože pořízení jurty je nesrovnatelně levnější než zděného domu.

Taky se asi ušetří při vytápění, že? Ve čtvercových prostorech zbytečně topíme rohy místností.

V historii vidíme, že se převážně stavěly kruhové prostory od severských iglú po africké hliněné stavbičky. Vytápí se to relativně velmi rychle.

Když bych v jurtě chtěla žít, tak si místo ohniště dám sporák, půjde to?

Bez problémů.

A jak se řeší toaleta, úplně se sem nevejde.

Když je jurta větší, zhruba 10 m, jde do ní vestavět WC, koupelnu i patro na spaní. U menší, třeba sedmimetrové, se to řeší stavbou na terase nebo druhou malou jurtou propojenou s tou hlavní.

Podstatou jurty bylo, že je přenosná a může se stěhovat, kam je to zapotřebí. Jak to dělali?

Oni to pořád dělají, dříve používali jen zvířata, dnes i auta. Ale dříve sedmimetrovou jurtu odvezli na 3 velbloudech, pětimetrová se převeze i na jednom.

Z čeho je vlastně jurta postavená?

My jsme použili všechno originální, přírodní, izolace je z ovčí vlny, dřevěná mříž, která tvoří stěny, je z mongolského modřínu, svázána velbloudími šlachami a ke střešním tyčím ji poutají koňské žíně. Jen podlaha je z českého dřeva.

Dobře, když by si člověk chtěl postavit jurtu, tak nemá velbloudí šlachy – co použít tady a v moderní době?

Lokální dřevo a například silnou geotextilii na zateplení či jiné materiály, které jsou v tak velkých rolích, aby se daly použít na stěny. Je to vlastně jednoduché a pak už si lze jen užívat té krásné harmonizace a klidu.