10°C
Prodala jste dům, druhý se staví, v mezičase jste v bytě, který jste za 2 měsíce komplet rekonstruovala. Není tu ale ani stopa po dětech, byť tu s vámi dvě bydlí - třináctiletý syn a dvouletá dcera.
Asi právě proto, že jsme tu na přechodnou dobu, tedy tu máme jen ty nezbytně nutné věci. Syn Hubert je už soběstačný a umí si po sobě věci uklízet, má svou velkou skříň, kde své věci má a dvouletá Madlenka sice má hromadu hraček, ale stejně jí nejvíc zajímá máma a to, co máma dělá. Každý večer se celý ten výbuch hraček uklidí do košů a je pořádek.
Překvapuje mě, že v tom všem pořádku vyniká nedokonale aranžovaný ubrus na stole. Stejný moment lehkého shrnutí textilie se opakuje i v ložnici. Předpokládám, že je to záměr.
Pro lidi, kteří potřebují mít všechno nalajnované to není, nicméně já mám ráda nedbalou eleganci i v oblékání i v interiérech, takže u mě je to úmysl. Přehodit ubrus přes stůl a vzápětí jej lehce shrnout, aby kus desky koukal je jednoduchý, ale o to efektnější detail. Vnáší to do uklizeného interiéru hravost. A v ložnici je to z toho důvodu, že mám ráda, když do ní přijdete, aby vás postel vybízela svou záměrnou ,,neustlaností“, lehnout si do ní, zahrabat se, číst si knížku. To samé miluji na zahradách, nechci mít anglické trávníky, ale řízenou divočinu, kdy vím přesně, proč ty keře jsou tam, kde jsou, ale laické oko to neví. Přesně tak to mám ráda i v těch interiérech.
V ložnici, byť není obří, jste věnovala dost značný prostor závěsnému křeslu.
Ta ložnice není ani tak malá, ale spíše úzká a dlouhá. Takže úplně vybízela k tomu ji rozsegmentovat, rozdělit, třeba na pracovní koutek, kosmetický koutek. Ale pracovna nemá být v ložnici, a to křeslo je moje absolutní srdcovka a věděla jsem, že ho tady prostě musím mít. Prostor u okna k tomu vybízel, křeslo je závěsné, dá se v něm houpat, když chceme, vejdeme se do něj všichni tři, je to značka ideál.
Další vaší srdcovkou jsou zrcátka.
Mám ráda netradiční ozdobení zdí, když je necháte holé, nikdy prostor nezútulníte. Já mám ráda originální umělecká díla, ale na ta si budu muset našetřit nebo originální dekorace. A dekorativní zrcátka různých tvarů, velikostí, s patinou, bez patiny, ten prostor krásně ozvláštňuj a dávají prostor pro fantazii. Různými odrazy máte pocit, že ten prostor vlastně nekončí. Takže i pro malý byt je umístění zrcadel ideální. A opět, mám je ráda i jako prvek i v zahradě.
Když se nastěhuji nově a nevím, co bych na zdi chtěla, tak je lepší počkat, až si utvořím názor?
Obecně při zařizování interiéru je lepší si počkat a ten prostor si navnímat. Klidně mít holé zdi, minimálně nábytku a věci v krabicích. Být tam, chodit, rozhlížet se a říct si – aha, tady je dobré světlo, tady by se mi líbilo si číst knížku nebo tady je mi hezky, tady bych chtěl mít křeslo a dát si nohy nahoru… Prostor si většinou řekne. A to samé, když si budete chtít zařídit ty zdi. Někam si dáte sedací soupravu a nad ní si dáte to, co se vám líbí. Tohle je problém, když potřebujete rozdělit elektřinu a vědět, kde budete mít zásuvky. A pak zjistíte, že se vám spí líp, když postel posunete o 50 cm a najednou máte zásuvku schovanou za postelí.
V koupelně i v kuchyni máte použitou stěrku, kterou jste realizovala sama.
Jojo, do stěrky jsem se zamilovala, všechno se má zkusit a důležité je se toho nebát. Je to úplný základ všeho, nebát se, myslím, že to zvládne každý, jen lidi se bojí překročit vlastní stín. Já to zkusila a šlo to krásně, do stěrky jsem se úplně zamilovala, jako do povrchové úpravy, mám ji i ve sprchovém koutě a v kuchyni, díky tomu nemusím mít obklady a vše je odlehčenější.
Všechna topení jsou schovaná, obložená, dostane se přes to teplo do místnosti?
Dostane. Uškemrala jsem truhláře, aby mi udělali kryty na topení, teplo přes ně krásně jde, a navíc to hezky vypadá a získala jsem další odkládací prostor.
Zdi jste si vyzdobila také vlastními obrazy.
Já jsem nutně potřebovala, aby tady byly barvy tón v tónu. Když je nějaký odstín na zdi, tak aby se ten odstín opakoval i v něčem jiném. Měla jsem vázu, kterou jsem absolutně milovala a věděla jsem, že ji tu musím mít. Podle té vázy jsem vybrala odstín na zeď a pak jsem potřebovala obrazy, tak jsem si je v dané barvě namalovala.
Tedy zeď i obrazy kvůli váze, tomu říkám péče o detail.
Jenže to já říkám pořád, že je všechno o detailu.
Aby si bylo možné hrát s detaily, potřebujeme prostor. Tedy úložné prostory.
Čím menší prostor, tím je potřeba klást větší důraz na ten úložný. A pokud máte možnost jednu zeď z celého bytu zastavět vestavnou skříní, udělejte to. Od země po strop. Zvolte neutrální barvu, bude to celé působit jako další zeď. Schováte tam úplně všechno a zbytek prostoru bude moci dýchat.
Kdy chcete být v novém?
Doufám, že na vánoce, už mám porcelán, který se do tohohle bytu nehodí, takže potřebuju, aby se to stihlo.
A k porcelánu dobarvíte zeď a domalujete obrazy a my se na jaře přijdeme podívat.
Jste srdečně zváni.
