Jen málokdo odolá kouzlu souostroví Skåtøy se starými rybářskými vesničkami a jejich tradičními dřevěnými staveními rozesetými mezi skalami nad mořem. Každoročně sem míří tisíce turistů a oblast učarovala i slavnému expresionistickému malíři Edvardu Munchovi, který zde v roce 1910 namaloval obraz s názvem Slunce. Mimo letní sezonu se však ostrovy vylidní a zůstává na nich jen pár desítek starousedlíků.
K nim se v roce 2018 přidali manželé Maria a Klaus-Anders. „Máme k této oblasti sentimentální vztah,“ přiznává Maria. „Právě tady jsme se před patnácti lety seznámili. Byla jsem tu na dovolené s dcerou a Klaus-Anders se sem vypravil s partou kamarádů rybařit a jezdit na kolech. Jeden večer nás pozval na pečené ryby, které ulovili, a nějak jsme si padli do oka,“ vzpomíná s úsměvem světlovlasá padesátnice. „Od té doby se sem spolu vracíme, až jsme se rozhodli usadit se tady natrvalo,“ doplňuje svou ženu Klaus-Anders.
Rychlá koupě
Na realitním portálu našli manželé inzerát na prodej nemovitosti přímo u moře ve vesničce Korset. Při nejbližší příležitosti se na ni jeli podívat a s realitní kanceláří ihned vyjednali její koupi. „Šlo o bývalé přístavní skladiště, které se skládalo ze čtyř staveb. Hlavní dům byl bílý a pod červenou taškovou střechou ukrýval obytné podkroví. K němu patřily tři menší domečky blíž u vody. Věděli jsme, že za námi budou jezdit děti a další hosté, takže jsme byli z této dispozice nadšení,“ vypráví Maria.
Návrat ke kořenům
Čtyři domy z 60. let 19. století původně sloužily jako sklady a obydlí správce přístavu. Od roku 1970, kdy malebnou vesničku začali objevovat turisti, vystřídaly hned několik majitelů, kteří je postupně přeměňovali k obrazu svému. Maria a Klaus-Anders se ale chtěli vydat opačným směrem a vrátit domkům jejich pravou tvář. Rozhodli se nenechat nic náhodě a oslovili řadu profesionálů. „Architekt Morten Lunøe z místního ateliéru našel dobové fotografie vesnice ze začátku 20. století a podle nich navrhl projekt rekonstrukce. Při ní jsme strhli a zbourali všechno, co nebylo původní. Bohužel jsme u toho našli spoustu skrytých vad, hlavně ztrouchnivělých dřevěných prvků, které již nebylo možné zachránit a musely se vyměnit. To celou rekonstrukci protáhlo,“ popisuje Klaus-Anders nečekané nepříjemnosti. Času a peněz navíc ale majitelé nelitovali. Nechali opravit zatékající střechy, vyměnit rozvody vody a elektřiny, okna, zrenovovat krb a vytrhat poškozenou dřevěnou podlahu.
Stylová rekonstrukce
Domy získaly novou dřevěnou fasádu i vnitřní bíle lakované obložení, které oživují barevné detaily — zelené dveře a rámy, okenice s parapety a schodiště do podkroví v hlavním domě. Dispozice se změnily tak, aby manželé měli místo na odpočinek i práci a zároveň mohli na ostrově vítat hosty. Kuchyň a koupelny si nechali navrhnout na míru od studia Lidhults, které se specializuje na tradiční severský styl.
Velkou pozornost věnovali také okolí domu. „Oslovili jsme vyhlášeného místního zahradníka Hennyho Neslanda, který nám tu vysadil původní květiny a keře, které dobře zvládají zdejší klima,“ popisuje Maria. Manželé nechali opravit podle dobových fotografií i terasu na suchém kamenném náspu a vyrobit nízké plaňkové ploty. V prostoru před vstupními dveřmi jsou položené hrubé kamenné dlaždice z nedalekého kamenolomu.
Pocta moři
Z pracovních důvodů nemohou manželé ve svém klidném útočišti na ostrově trávit tolik času, kolik by chtěli, ale doufají, že se to výhledově změní. Povinnosti je často povolají do zahraničí nebo je zadrží v rodném Oslu, odkud je to do Skåtøy čtyři hodiny cesty autem. O to víc si ale pár cení každé chvilky, kterou prožije v rybářské vesničce. „Miluju tady úplně všechno, světlo, vůni moře ve vzduchu, šplouchání vln, křik racků,“ rozplývá se Klaus-Anders. A zatímco on si vzal na starost výrobu terasy se sezením přímo u vody a mola, u kterého by mohla kotvit loďka, jeho žena přemýšlela, jak přímořskou atmosféru pozvat dovnitř. „Vlastně stačí jen vytáhnout rolety a podívat se ven, ale s tím jsem se nehodlala spokojit,“ směje se majitelka. „Podařilo se mi sehnat několik starožitných obrazů s námořními motivy. Působí dramaticky a dokážu se na ně dívat celé hodiny. Ještě větší radost mi ale dělá tohle,“ ukazuje nám v ložnici povlaky na polštáře a rolety ze stejné látky s barevným potiskem mušlí. „Zrovna začínala pandemie, tak jsme se s manželem sebrali a vyrazili z Osla sem. Jaro tady začíná pozdě, takže tou dobou ještě mrzlo, venku bylo šedivo, moře bylo divoké. Pamatuju si, že Klaus-Anders byl úplně v klidu, zatopil si v domečku nad vodou, zařídil si tam home office a jen sledoval předpověď počasí, protože se nemohl dočkat, až vyrazí s loďkou na moře. Já jsem byla šíleně nervózní a potřebovala jsem zaměstnat hlavu i ruce. Objednala jsem si proto veselou látku s barevnými mušlemi a šicí stroj a podle návodů na internetu se učila šít. Neptejte se, kolikrát jsem ty povlaky a rolety přešívala,“ směje se Maria.
ZKLIDŇOVÁNÍ
S přibývajícími lety manželé přiznávají, že je hektické pracovní tempo vyčerpává, a přemýšlejí o předčasném důchodu. „Ve firmě už si vychovávám nástupce. Kamarádky mě varují, že se bez práce budu nudit, ale já myslím, že už se nějak zabavím,“ říká s potutelným úsměvem Maria, která pracovala ve vedení několika norských i nadnárodních firem. „Tady na ostrovech plyne život pomaleji, nikdo nikam nespěchá. Klaus-Anders teď tráví celé dny na lodi, já se k němu někdy přidám, jindy se procházím s naším psem po skalách. A o víkendu mají přijet děti, tak už se těším, až navařím dobroty a budeme všichni spolu,“ loučí se s námi zasněně naše hostitelka.
Článek vyšel v časopise Blesk Bydlení. Aktuální číslo zakoupíte v každé trafice, nebo si ho můžete pohodlně a s dopravou zdarma koupit v našem iKiosku.
Ochutnávka z časopisu Blesk Bydlení 10/2022 Czech News Center
