7°C
Jsme v prostoru, kde jste začala bydlet v roce 1976, pak jste se přestěhovala do jiného bytu na stejném patře a před 10 lety jste se sem vrátila. To je nějaká manie, stěhovat se přes zeď?
Kdepak. Ale je mi tady dobře, Dejvice jsou krásná čtvrť a už jsem tu v podstatě starousedlík.
Byt je v barvě kávy, je to proto, že máte kávu ráda?
Mám a taky mám strašně ráda, když na mě ten byt působí uklidňujícím dojmem. Nemám ráda řvavé barvy, to bych se zbláznila. Potřebuju přijít do klidu. A ty barvy kávy s mlékem, bez, se smetanou, to mě uklidňuje a je mi tady příjemně.
Kuchyně je místo, které máte raději než ostatní. Ale vaříte i tady, nebo spíš na chalupě?
Tady jsem mistr pánve, vždycky otevřu lednici a něco si vyberu, smíchám to na pánvi nebo na woku a většinou je to dobrý. Ale vaření si užívám na chalupě, tam na to mám čas, zvu si návštěvy, ničím je jídlem a ničím je mojí staročeskou kuchyní.
Když jste se stěhovala z vedlejšího většího bytu sem do menšího, čeho jste se musela vzdát?
Jéje, toho bylo. Ale díky tomu jsem se seznámila s Tamarou Svrčkovou, která je šéfkou dobrovolnického sdružení Protěž, které se stará o seniory. Všechno, co jsem měla navíc, jsem tam nahrnula, oni to zpeněžili a koupili stařečkům nějaké zájezdy, zdravotní pomůcky. Byl to očistný proces. Já nejsem sysel, abych si něco schraňovala, nedělá mi vůbec žádné problémy se věcí zbavovat. Já jsem si vyčistila život a s čistým stolem jsem začínala.
Ale něco jste si přeci jen nechala, třeba knihy?
Nechala jsem si trošku knížek, ty jsem pečlivě selektovala a nechala jsem si jen ty, které mám hrozně ráda a ke kterým se vracím. Pak jsem si vzala slony, svoji sbírku, protože to je štěstí, když mají chobot nahoru. A nově jsem začala sbírat anděly.
Co ta změna?
To není změna. Sbírám slony i anděly, protože všechno přináší štěstí. A když tak hezky bilancuju letos, tak si myslím, že ti sloni i ti andělé letos fungují.
Stěhovala jste i obrázky nebo jsou novější, z posledních let?
To jsou dárečky, skoro ke všem mám nějaký vztah. Visí mi tu Touha od Petra Tamchyny, dostali jsme ji svatebním darem, pak tu mám Ivušku Hüttnerovou, tu mám strašně ráda, její věci visí i v ložnici. Také je tu Vladimír Komárek, to jsou reprodukce, ale svým duchem sem pasují. Všechny obrázky tu mají nějakou historii.
Sama jste si byt navrhovala, jste spokojená, nebo byste udělala dnes něco jinak?
Já jsem s tím naprosto spokojená, můj sen byl kuchyňský ostrůvek, sice není veliký, ale je tu. Pracovna se mi sem vešla a v podstatě se všechno točí kolem sedačky.
Ta vám prý učarovala na první pohled.
Ano, ale v dané situaci je to trošku problém. Pořídila jsem si pejska, maltézáčka, sice je bílý, ale s tou bílou sedačkou nevím, jak to půjde dohromady.
Jak bude vypadat bydlení Týnuš Třešničkové? Nahlédněte do glamour luxusu s šatnou jako z Hollywoodu!
Zkoušíte tu, rozezpíváváte se?
Stěny jsou všechny vytlumené, tedy ano, rozezpívávám se. A sousedé na to zatím nic, takže to snad funguje.
V předsíni jsou dvě zlaté desky, kde jsou další ceny?
Měla jsem ve vedlejším bytě takzvanou síň slávy, kde všechny stěny byly oblepeny veškerými mými cenami, festivalovými oceněními, zlatými slavíky, ale když jsem selektovala, tak jsem si tady nostalgicky dala ty dvě zlaté desky a jinak je všechno ve sklepě.
To je poměrně zvláštní zacházení s celoživotními oceněními…
Celoživotní ocenění sbírám tak, že do dneška jsou vyprodané koncerty a lidi baví moje písničky, a nějaká ocenění jsou úplně, ale úplně jedno.
