Láska k řemeslu a k dřevu zejména, se v rodině Matějků dědí po generace. Už od dětství pomáhal tátovi v dílně a možná i proto vedly jeho kroky ke studiu oboru Průmyslový design na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Již při studiu se spojil se s firmou Lusti a navrhl se svým kamarádem Honzou Volhejmen rovnou dvě kolekce lyží. Ty vyráběl už jeho pradědeček.
Hodně jste o sobě dal vědět už na škole díky lyžím a cepínu. K cepínu se prý pojí vtipná historka…
Ano. Dřív jsem často lezl po ledovcích s kamarádem, designerem Ondrou Tobolou (Hypposdesign). A chlapsky jsme se hodně hecovali. Některé cepíny mají na druhé straně motyčku a já si s ní rozsekl nos. To mě přivedlo k nápadu, navrhnout na diplomovou práci něco, co ještě nikdo nenavrhl a navíc mi to poslouží. A tak vznikl cepín, za který jsem byl nakonec nominovaný na cenu Objev roku.
Vyhrál jste?
Ne. Byl jsem druhý, první místo vyhrál můj spolužák, který navrhl litinové hrnce. Ale fakt se mu povedly.
Karle, na jaký svůj produkt jste nejvíc pyšný?
To je těžká otázka. Já většinou hned jak dodělám jeden produkt, už mám v hlavě další, ale asi největší srdcovkou je celá série Le Instabilite. Jde o němého sluhu, lampu a křeslo.
Sluha Alfred vychází z tradice, protože můj táta má truhlárnu. Zároveň je Alfred slušně vychovaný, ukloní se. Má v sobě tu hravost a fór.
Lampa One Zero lamp to byl takový nápad. Lampa se dá libovolně naklánět a v poloze do které ji nakloníte, zůstane. Technicky to bylo ale dost složité. S tím mi pomohl tátův bratranec Richard, který je expert na techniku. Navrhl důmyslné vyvažovací zařízení, které je ukryto v lampě.
Křesílko Restless je komplexní, musel jsem udělat 5 prototypů, než spatřilo světlo světa finální. Je to už výrobek se vším všudy a skvěle zakončuje tuto "nestabilní období".
Video křesílka Restless:
Křesílko Restless Karel Matějka
Zajímavý je i výběr barev. Jsou to Vaše oblíbené?
Někdy barvy neřeším, ale u křesílka jsem věděl hned, že bude červené. Jako Ferrari. Asi nějaký vnitřní pocit. Lampa měla být původně černo zlatá, ale to se nějak nepovedlo a tak je černo stříbrná. Sluha má tři barvy ale vesměs se dá říct, že každá věc je vyráběná na zakázku a tím pádem si barvu klient vybere sám, podle svého přání tak, aby se mu hodila do interiéru.
Když jsme u interiérů, tak dokonce interiéry navrhujete, je to tak?
Ano je to tak. Je to vlastně součást mojí práce. Je hodně složité živit se jen produkty. Navíc mě navrhování interiérů moc baví. Navrhuji jak interiéry, tak architekturu celých domů. Ale dělám to pouze komplexně. Neznamená to, že někomu třeba jdu vybrat sedačku nebo lustr.
Lustr jste teď ale navrhl…
Je to zatím vizualizace s názvem Crown Light, mám ho v šuplíku už rok a půl, ale je extrémně technicky náročný na zpracování. Poslal jsem ho do firmy Moooi, zda by neměli zájem ho zpracovat, ale oni mi odepsali, že už na něčem velmi podobném s někým pracují, což je mi na jednu stranu líto, ale na druhou si říkám, že nejsem úplně mimo.
Takže to je další plán do budoucna?
To taky, ale teď se soustředím na Milano Design Week, kde bych rád představil křesílko Restless, pak vytvořit jídelní židli, která bude čistě tradiční, dřevěná, ale zároveň v moderním pojetí. Miluju práci se dřevem a spoustu věcí a prototypů si vyrábím sám. Dalo by se říct, že by ch se truhlařinou mohl živit. První sérii křesílek jsem dokonce realizoval svépomocí, naštěstí, když jde do tuhého, mám skvělého tátu, který mi vždy pomůže. U křesílek se zapojil i brácha.
A co Vaše záliba v adrenalinu?
No. Já si to o sobě úplně nemyslím, že bych byl milovníkem adrenalinu, ale mám rád lezení na ledovcích, paragliding, lyžování, nebo sjíždění řek na kajaku. Zrovna se chystám na expedici do Zimbabwe, kde budeme s kamarády sjíždět Zambezi. Prý jsou tam krokodýli, ale jen ve stojatých vodách...
Tak snad jste dobře pojištění.
Ano to jsme, ale to vám jistotu, že vás nekousne krokodýl do zadku, nedá… (smích)
Na které expedici se Vám líbilo nejvíc?
Pokud mám vypíchnout jednu zemi, pak musím říct Maroko. Je to úžasná země kousek od Evropy a přitom tak jiná. Je tam skvělé jídlo, jeden den létáte s padákem u Atlantiku, pak v horách. Je to levná a bezpečná exotika a za mě splňuje všechny atributy bezpečného dobrodružství. Zemí, kam se nejraději vracím, je Itálie. Je to kolébka kultury, umění... Je tam nádherná příroda, výborné jídlo a hlavně víno!
Další tvorbu Karla Matějky naleznete na jeho stránkách: https://www.karelmatejka.com/
