18°C
Přijíždíme ke konci slepé ulice v Hošticích u Prahy navštívit úplně poslední dům, který už obklopuje jen příroda. A právě umístění pozemku majitelku před lety uchvátilo. „Na úřadě jsem tehdy objevila ručně psaný inzerát: Prodám část své zahrady. Chtěli jsme v této oblasti něco koupit, tak jsem se sem zajela podívat a uviděla doslova skvost v divočině. Bylo to na podzim, takže stromy byly opadané a vypadalo to tu až strašidelně. Velmi mě to zaujalo,“ vzpomíná Karolína Topolová, generální ředitelka AURES Holdings. Jenže cesta k novému domu, jímž nás právě provádí, byla od té doby ještě dlouhá a trnitá.
Nejprve majitelé koupili pouze polovinu stávajícího pozemku. Architekt na něj navrhl projekt dvou kubistických hranolů umístěných přes sebe. Ke stavbě však nedošlo, neboť jim tehdejší sousedé dělali potíže. „Naštěstí se nám po několika letech povedlo odkoupit i druhou polovinu a konečně jsme mohli začít stavět,“ vypráví majitelka.
Vzhledem k tomu, že po letech peripetií chtěli majitelé bydlet rychle, zvolili dřevostavbu – a za pár měsíců se stěhovali. Architekt Pavel Horák ze společnosti Domesi dům koncipoval jako loď s velkou palubou (terasou), pod níž se vlní bouřlivý oceán – tedy zahrada, která je částečně osázená jako divoká louka.
Vzhledem k tomu, že pozemek je ve svahu, který je navíc otočený na sever, bylo třeba stavbu dobře promyslet. Se svahem si architekt poradil tak, že dům umístil na železné pylony, díky kterým pod ním vznikl úložný prostor na zahradní nářadí a další potřebné věci. Obytnou část pak situoval na jihozápad.
Kryté sezení u bazénu majitelé v létě často a rádi využívají. „Na zahradě má pak dcera hřiště, kde si hraje s kamarády, a pobíhají tu naši koníci, které máme ustájené nad vjezdem,“ dodává majitelka. Velké prosklené plochy, jež poskytují nerušený výhled do kraje přes zahradu, jsou otočené na sever. Díky této orientaci a finské technologii biodesek, z nichž je dům postaven a které velmi dobře izolují, by se neměl interiér přehřívat. „Přesto jsme ve vedrech moc rádi, že jsme si pořídili klimatizaci.“
„Samozřejmě, že když stavíte první dům, najde se po čase spousta věcí, které byste změnili. My jsme však spokojeni. Kvůli tomu, že toto místo milujeme, jsme byli ochotni přijmout i některé kompromisy. Třeba ten, že dům je relativně malý. Na druhou stranu, ve třech máme čtyři místnosti, což je dostačující. Vedle hlavního obytného prostoru je to ložnice, dětský pokoj a nahoře na galerii pokoj pro hosty, před který se ještě vešel prostor na cvičení,“ ukazuje nám Karolína Topolová.
Novinkou, jež v domě přibyla v průběhu loňského roku na přání majitelky, je šatna. „Tu jsem po přestěhování z bytu velmi postrádala. Vždycky to bylo mé království, takže jsem šťastná, že ji mám i tady.“ Nic dalšího nebylo za pět let potřeba v domě měnit. Venku nechali letos majitelé položit nová terasová prkna z exotických dřevin. Stará už vysychala a začaly se z nich štípat třísky. „To u bazénu nebylo zrovna příjemné,“ upozorňuje majitelka. Avšak ani s novou terasou nešlo vše hladce. „Nechali jsme ji natřít zrovna tehdy, když tady všude létalo chmýří z olší. Odpoledne jsme přišli z práce a terasa byla celá obalená. Vypadalo to, jako kdyby na jaře napadl sníh. Nový lak i s chmýřím se tedy musel sundat a prkna natřít znovu.“
Také interiér plánovali majitelé společně s architektem Pavlem Horákem. Zvlášť pevné celky, jako jsou koupelny a kuchyň. Stylově jde o mix moderního stylu s trochou antiku.
„Pyšná jsem zejména na vintage jídelní stůl s lavicí. I když maminka si původně myslela, že je to pracovní stůl lakýrníků, a ptala se, kdy ho odvezou,“ popisuje Karolína Topolová nejoblíbenější kout v celém domě. „Tady trávíme čas nejraději, už kvůli těm výhledům,“ dodává. Patinu má však ráda nejen na nábytku. „Dřevěná fasáda domu přirozeně stárne, protože jsme ji nenechali nijak impregnovat. Severní část už chytá stříbrošedou barvu a těšíme se, až bude takový dům celý. Uvnitř je pak dřevo na stěnách jen částečně. Nechtěli jsme, aby to tu vypadalo jako v prkenné krabici, proto se střídá s omítkou.“
Uprostřed domu je zděná kostka, v níž se nachází z jedné strany koupelna a z druhé toaleta s komorou. A právě na této kostce je umístěna částečně otevřená galerie. „Možná, až dcera povyroste, bude se chtít nahoru přestěhovat, ale zatím jsme všichni rádi, že má pokojík hned vedle ložnice.“ A plány s domem do budoucna? „Takhle to na nějakou dobu stačí. I když jsme inovátoři a rádi měníme interiér, takže uvidíme,“ uzavírá naši návštěvu majitelka.
Článek připravil časopis Blesk Bydlení. Aktuální číslo koupíte v novinových stáncích, nebo si ho můžete v tištěné či elektronické podobě objednat v našem iKiosku ZDE.
