Havlův režijní debut Odcházení má dnes premiéru

Snímek Odcházení Havel natočil loni v létě podle své stejnojmenné divadelní hry, kterou uvedlo v květnu 2008 v režii Davida Radoka pražské Divadlo Archa. Do kin se dostane od 24. března v sedmadvaceti kopiích. Ještě předtím ho ve středu odpoledne a večer třikrát uvede kino Lucerna.

Hlavní role ztvárnili například Josef Abrhám, Dagmar Havlová, Oldřich Kaiser, Jiří Lábus, Jaroslav Dušek, Tatiana Vilhelmová a také Vlasta Chramostová, která jako jediná z filmového obsazení účinkovala i v Radokově inscenaci.

Režijní debut Odcházení exprezidenta Václava Havla do kin přijde 24. března. Havel ve filmu na plátno převedl svou stejnojmennou celosvětově uváděnou divadelní hru. Příběh se odehrává ve zlomovém okamžiku života kancléře Viléma Riegera (Josef Abrhám), kterému se po opuštění funkce zhroutil svět. Musí opustit vládní vilu, zažívá odhalení charakterů lidí ze svého okolí, mezi nimiž vynikají patolízalský tajemník (Oldřich Kaiser) a zdánlivě protivný byrokrat (Jiří Lábus), který mu jediný zůstává věrný.

Bývalý kancléř se stane obětí vydírání. Političtí protivníci podmiňují jeho pobyt v milovaném sídle prohlášením podpory nové vládě a starší dcera Vlasta (Tatiana Vilhelmová) je ochotná u sebe otce ubytovat pouze v případě, že ve prospěch rodinných příslušníků napíše závěť. Riegera nakonec opouští i jeho dlouholetá přítelkyně Ilona (Dagmar Havlová Veškrnová).

"Samozřejmě na tom textu je vidět, že je to především divadelní hra. Je strnule panoptikální a názory na něj se budou různit. Nemůžu říct, že bych z toho byl nějak nadšený, pan Havel je přece jenom jako režisér nováček a jeho druhý pokus snad bude zajímavější," řekl filmový publicista Leoš Kofroň.

S tím nesouhlasí autor hudby k filmu Michal Pavlíček. "Je to havlovsky ztvárněný pocit. Čím více se člověk do toho filmu ponoří, tím více chápe jednotlivé nitky, ze kterých se skládají jeho jednotlivé souvislosti. Možná to není film na první vidění, ale nemám pocit, že je nějaký strnulý," uvedl Pavlíček. Známý muzikant ve své hudbě k filmu cituje Beethovenovu Devátou symfonii i Dvořákovu Rusalku, což prý Havlův nápad.

Abrhám s filmovou manželkou Dagmar Havlovou

Autor: Archiv Bontonfilm

Abrahám měl obavy, aby Havla nezklamal

Debutujícího Havla se zastal také představitel záporné role Riegerova politického rivala a bezohledného kariéristy Kleina, herec Jaroslav Dušek. "Není to takzvaný příběh ze života, je to modelový scénář a určitá stylizace, nemyslím, že je to strnulé. Jedná se pohled na věc, který je nabídnutý a každý se s ním popasuje podle svého," míní Dušek.

Havlova rodina je spojena s vybudováním domácího filmového průmyslu za první republiky, a tak jeho setkání s filmovou režií bylo symbolické. Je to poprvé, kdy tento dramatik svou autorskou vizi sám interpretoval. "Roli jsem přijal s obavami, abych nezklamal," podotkl Abrhám.

Divadelní představení mělo velký úspěch

Hru Odcházení uvedlo poprvé pražské Divadlo Archa v květnu 2008 v režii Davida Radoka. Derniéru měla loni v červenci po téměř 80 reprízách. Archa s ní hostovala i před korejským publikem v Soulu. Natočila ji Česká televize, záznam uvedla loni na podzim. Hlavní role vytvořili Jan Tříska a Zuzana Stivínová, která během zkoušek nahradila indisponovanou Havlovou Veškrnovou. Ve filmu se jako jediná z divadelní inscenace objeví Vlasta Chramostová.

Ve světě kladný ohlas nezaznamenal

Havlův příběh byl nastudován řadou dalších scén doma i v zahraničí. Ve světě ale většinou kladný ohlas nezaznamenal. Za bezcílnou a většinou nudnou satiru ho označil recenzent první americké inscenace v deníku The New York Times. Ve Švédsku kritikovi vadila odevzdanost díla, avšak pochválil humor, v Dánsku se nelíbilo pomalé tempo. Anglická média si všímala určité chaotičnosti hry či rovnou mluvila o velkém zklamání.

Odcházení bylo inscenováno také v Moskvě, vřele bylo přijato v Německu, uvedlo je Slovenské národní divadlo, hrálo se v Plzni, bylo vrcholem sezony Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, uvedlo je londýnské divadlo Orange Tree. Další premiéry byly například v Hradci Králové, ve varšavském Ateneu a na polské scéně Těšínského divadla.