Narodila se v Belgii. Prý svoji pověstnou noblesu zdědila po rodičích – belgické baronce Elle von Heemstra a otci, Josefu Rustonovi. Mužští předci herečky odvozovali svůj původ od Jamese Hepburna, hraběte Bothwella, třetího manžela skotské královny Marie Stuartovny, takže i Audrey nejspíš v žilách kolovala modrá krev.

Šlechtična

Kdoví, jak to bylo doopravdy. Pravdou ale je, že mnohem později jí v Hollywoodu přezdívali »šlechtična filmu«.

Ve věku pouhých pěti let ji dali rodiče na vychování do spřízněné aristokratické rodiny v Londýně. Nebyla tam šťastná, a tak už v roce 1939 odjela do Holandska, které ale o rok později obsadili Němci.

Válečná podvýživa dívenku poznamenala. Až do konce života vypadala – jak žertoval například její herecký partner Gregory Peck – jako by se živila rosou a měsíčním svitem.

Broadway

Po válce se s matkou odstěhovala do Londýna, kde si zahrála několik menších rolí ve filmu. Jedna z nich ji zavedla do Monte Carla, kde se setkala s francouzskou spisovatelkou Gabriellou Colette. Ta si ji oblíbila a prosadila ji do tehdy mimořádně úspěšné show Gigi na Broadwayi, a to hned do titulní role. Ta zajistila Audrey místo před kamerou už navždycky.

Úspěch

Navzdory svému mládí a víc než mladistvému zjevu (možná ale, že právě proto) si zahrála hlavní roli princezny Anny v Prázdninách v Římě (1953).

Její dojímavá bezbrannost a čistota po boku mužně ušlechtilého Gregory Pecka, hrajícího amerického novináře, oslnila. Právem za roli dostala Oscara. Ztvárnění bezbranných, ale svojí upřímností a někdy i naivitou zářících ženských hrdinek zůstala fakticky věrná až do konce.

Bylo tomu tak i v jejím filmu Sabrina (1954), ale zejména ve Vojně a míru, kde její kněžna Rostovová předčila – jak neskromně psaly americké kritiky - snad i Tolstého literární předlohu.

Prázdniny v Říme (1953) - Romantická komedie s A. Hepburn a G. Peckem hlavních rolích
Autor: ČTK, Pressdata, profimedia.cz, archiv

Soukromí

Audrey Hepburn – na rozdíl od jiných proslulých hereček své generace – nikdy nepřitahovala pozornost aférami. Byla vdaná pouze dvakrát, což na tehdejší hollywoodský průměr nebylo mnoho. „Měla jsem kvůli svému vosímu pasu a ploché hrudi obrovské komplexy. Byla jsem přesvědčená, že jsem ošklivá, bála jsem se, že si mě nikdo nebude chtít vzít,“ svěřila se tehdy.

Prvním manželem se stal producent Mel Ferrere, se kterým se koncem šedesátých let rozvedla kvůli své nové lásce. Stal se jí italský lékař Andrea Dotti, římský psychiatr, který si na léčení amerických hereček vybudoval solidní kariéru.

Pověsti o jeho tajném provádění potratů se nikdy nepotvrdily. Třetím mužem v jejím životě se stal herec Robert Wolders. Našla u něj pochopení pro své charitativní sklony. Často spolu jezdili do Afriky, zejména do Somálska, kde pomáhali sirotkům a dětem zmrzačeným válkou v zemi.

Vzpomínky

Slavnou herečku totiž až do konce života poznamenala německé okupace Holandska ve druhé světové válce. Tehdy musela jíst cibulky od tulipánů a psí suchary, aby přežila.

Po nezdařené výsadkové operaci spojenců Market Garden (1944) totiž Němci zablokovali přísun jakýchkoli potravin do Holandska a lidé doslova umírali hlady. Audrey měla astma, žloutenku a byla strašlivě podvyživená. Po osvobození se zařekla, že nikdy neodmítne pomoc lidem postiženým válkou, a dodržela to.

Matkou

Se svým prvním manželem Ferrerem si odjela v roce 1954 odpočinout do Švýcarska. Otěhotněla, ale vzápětí potratila. Její organismus, oslabený válečným strádáním, nebyl s to dát život dítěti.

Druhý potrat následoval v roce 1959. „Začala jsem se bát, že přijdu o rozum. Nedokázala jsem pochopit, proč nemůžu mít děti. Byl to pro mě ten nejhorší pocit, jaký jsem kdy zažila,“ řekla.

Vytouženého dítěte se dočkala až od druhého manžela Dottiho. Když porodila v roce 1970 v Itálii syna, rozhodla se skoncovat s filmovou kariérou.

Když si vzala svého třetího muže, herce Wolderse, natočila na jeho naléhání svůj poslední film Navždy (1989), který režíroval Steven Spielberg. Pak už se věnovala jen pomoci nejpotřebnějším.

Zemřela na rakovinu trávicího traktu v lednu 1993.

Dívčí vzhled a jednoduchost spojená s elegancí byly poznávací znamení Audrey Hepburn.
Autor: ČTK, Pressdata, profimedia.cz, archiv

Z Audrey se stala módní ikona

Dívčí vzhled a jednoduchost spojená s elegancí byly poznávací znamení Audrey Hepburn. Sama sebe označovala za hranatou a vysokou. Proto nenosila vycpávky na ramenou, aby vytvářela dojem malých dívčích ramen a nosila boty s nízkými podpatky, aby to vypadalo, že je menší, přitom měřila 169 cm. Audrey spolupracovala se světovými značkami a firmu Givenchy inspiroval a k vytvoření vůně L’Interdit.

Ochránkyně hladovějících dětí

V 80. se věnovala především práci pro humanitární organizace. V roce 1987 se stala oficiálním velvyslancem dobré vůle UNICEF. Cestovala do rozvojových zemí, jako například do Somálska, kde se snažila pomáhat hladovějícím dětem. Sama totiž jako malá zažila, jaké to je hladovět, když musela jíst cibulky od tulipánů a psí suchary, aby vůbec přežila. Tehdy se zařekla, že když bude moci, bude pomáhat potřebným a to i splnila.

Fotogalerie
15 fotografií