Schvalovací komise tehdy bedlivě kontrolovala každou scénu, každý dialog či drobnost. Když přípravy filmu vrcholily, málem všechno krachlo.
„Přišel tam totiž do schvalovací komise nějaký vůl, to se jinak nedá nazvat, který říkal: Soudruzi, přece nebudeme oslavovat krále, představitele poraženého feudálního řádu!
Všem zatrnulo, naštěstí někdo z tvůrčího týmu přišel se šťastným nápadem, že král Miroslav se bude v přestrojení vydávat za zahradníka a pracovat. To nám Pyšnou princeznu zachránilo, ale měla namále!“ vysvětluje filmový historik Pavel Taussig.
Cenzura
Přes bdělost cenzorů se do pohádky dostala řada podobenství, která lidé v potemnělých kinosálech už tehdy přijímali s nadšením.
Fandili ševci, který si odbíhal zazpívat za čáru do země krále Miroslava, protože byl doma zpěv zakázán. Rádci krále Půlnočního království byli zase coby sovětští poradci našich soudruhů také diváky odhaleni.
Přehrada
Ze scénáře nakonec vypadla budovatelská vsuvka s přehradou. Když měl totiž v jedné scéně král Miroslav rozsoudit při vorařů s mlynářem, měl říct, že dá vybudovat vodní dílo: „Pak bude dost vody pro všechny!“ „Nevím, zda to filmaři vyhodili, protože je to krávovina nebo protože by to bylo technicky náročné…“ komentuje Pavel Taussig.
Láska
Při natáčení se Vladimír Ráž (†77) (král Miroslav) zamiloval do půvabné Aleny Vránové (princezna Krasomila). V té době byl ale ženatý a Alena vdaná. Rážova první manželka, herečka Saša Myšková, prý tušila, už když si pohledného herce brala, že nikdy nebude patřit jenom jí.
Za dveřmi fronty ctitelek, schránka přetékala dopisy od jeho fanynek. Saša s tím byla smířená, že se ale při natáčení Pyšné princezny její Vladimír tak bezhlavě zamiloval, ji sebralo.
Vránová byla v té době vdaná za spisovatele Pavla Kohouta a ten se pekelně naštval. Napsal o jejich vztahu divadelní hru Dobrá píseň a pro Vladimíra i Alenu nastaly krušné časy. V padesátých letech to bylo bráno jako politický delikt, což bylo v době zinscenovaných procesů nebezpečné.
Přesto si svou lásku uhájili a vzali se. Zůstali spolu 17 let a měli spolu dceru Markétu. Třetí Vladimírovou ženou byla Olga, se kterou měl dceru Veroniku.
Režisér
Během natáčení Pyšné princezny v roce 1951 se rozhořela nejen vášnivá láska mezi Rážem a Vránovou. Zamilovaný byl i režisér Bořivoj Zeman.
Měl před svatbou se svou Jaruškou a psal jí z jihu Čech krásné dopisy. „Myslím, že táta prožíval to nejkrásnější, co může člověka v životě potkat - velkou lásku!“ vzpomíná režisérova dcera Zuzana. Prozradila také, že maminka říkala svému Bořivojovi láskyplně hadrníčku. Zeman totiž příliš nedbal na to, v čem chodí oblečený… Pyšná princezna z roku 1952 je nejslavnější a divácky nejúspěšnější českou filmovou pohádkou všech dob. Právě nyní, na konci září, slaví šedesátiny.
První muž s náušnicí v českém filmu
Na place při natáčení byl jen pár dní, ale vzpomínky na Pyšnou princeznu si uchoval dodnes. „Než jsem na sebe dostal kostým neúspěšného nápadníka princezny Krasomily, byl jsem pár hodin v šatně.“
Režisér Zeman ale pořád nebyl spokojen. „Nakonec mi – pro ozvláštnění role a podtrhnutí rozdílu mezi chlapem králem Miroslavem a ťuňťou v mém podání – dali do ucha náušnici. Zabralo to. Byla to první role v českém filmu, kde měl muž náušnici.“
Našli jsme zbrojnoše
Anton Dobiáš (84) z Velkého Klíže na Slovensku byl v roce 1951 na vojně v Praze, v kasárnách na náměstí Republiky. „Měli tam asi sto koní. Já uměl jezdit, tak mě dali k nim,“ vzpomíná.
Slováků tam bylo asi dvacet a všechny si režisér Zeman vyžádal do jezdeckého komparzu, „Na Hluboké nám dali drátěné košile, přilby, zbraně a vysoké boty. Jednou jsme dělali hradní stráž, pak jezdecké hlídky nebo družinu,“ říká Anton Dobiáš, který má na Pyšnou princezně jen ty nejlepší vzpomínky.
Doporucuji to omrknout rychle, brzy to uz nebude mozne!
Ve svých letech doslova exceluje v seriálu OBCHOĎÁK !!! 
<
