Na svět přišla, když mu bylo devětapadesát let a s její matkou, herečkou Národního divadla Alenou Jančaříkovou, se důvěrně stýkal už více něž pět let. "Maminka byla rozvedená a měla dva kluky, moje brášky - Petra a Tomáše. Tatínek tak rázem přišel ke své druhé, rozvětvené rodině," řekla paní Alena, dnes Poleníková.
Žena Jaroslava Marvana Marie, které říkal Márinka, děti mít nemohla. On je ale zřejmě moc chtěl. V poslední době se totiž objevila informace, že herec měl první dceru už ve svých zhruba pětatřiceti letech. Jmenovala se Drahomíra a letos zemřela (†77) v ústavu pro postižené ve Svitavách. O otcovství Marvana ale nikdo neví, chybí i rodný list a jakékoliv svědectví. Jediným dítětem, ke kterému se Marvan hlásil, je Alena, učitelka angličtiny na jedné z plzeňských škol.
Návštěvy
Jaroslav Marvan za svojí Alenkou do Plzně jezdil, jak jen mohl. „Někdy dvakrát i třikrát měsíčně, někdy méně, podle toho, kolik měl práce,“ vzpomíná jeho dcera. Nikdy v Plzni nepřespal. „Nerad řídil, a tak ho vozil synovec. Poobědvali u babičky a pak jsem s tatínkem šla do zoo nebo jen tak na procházku.“ Marvan byl štědrý, ale nepraktický otec. „Tisíc korun měsíčně na mě platil přesně, ale dárky moc dávat neuměl, to ho musely teta s babičkou vždycky nasměrovat na to, co bych potřebovala.“ Bylo to jízdní kolo, magnetofon ale také knihy.
Knihy
Marvanova dcera už jako malá vášnivě ráda četla. Herec ji v tom nenásilně podporoval, dával jí ale knihy, které měl rád, pouze a jen ze své knihovny. „Nekupoval je, tím jsem je měla radši. Dodnes vzpomínám na knihu Búrští hrdinové.“
Alena otci nic nezazlívá, ale do vzpomínek na něj se přece jen vloudí trochu rozpaků. „Mockrát jsem měla pocit, že je na mě hrdý, ale zároveň jakoby se bál, co si se mnou počne. A nejenom proto, že když nás lidi spolu viděli, říkali – jde Marvan s vnučkou,“ říká paní Poleníková.
Závěť
U otce v Praze byla malá Alena jen málo. „Pamatuji si, jak mě vzal na oběd do proslulé restaurace Pelikán. Pod stolem jsem si vyzula boty a do jedné mi spadl kus jater, co jsem jedla. Bála jsem se ostudy, a tak jsem si tu botu pak obula i s nimi.“
Jaroslav Marvan zemřel, když bylo jeho dceři třináct let. „Bylo to hezká doba, ale krátká,“ říká. Hercova závěť se nikdy nenašla a tak všechno zdědila jeho žena. Na Alenku zbyly jen dva obrazy, přestože Márince spadl do klína na tehdejší dobu neuvěřitelný majetek. Byt v krásné pražské vile za asi 150 000, auto za 20 000 i chata. Marvan měl na knížce 850 000 korun, o dalším majetku nemluvě.
„Chtěla bych mít alespoň část jeho knihovny, kdoví, kde skončila,“ řekla závěrem Alena Poleníková, za svobodna Marvanová – jediná nositelka jména legendárního herce.
Herečka Alena Klepáčová: Byla jsem u jejich seznámení
Hvězda poválečného československého filmu Eva Klepáčová (79) viděla na vlastní oči, jak se do sebe Jaroslav Marvan a Alena Jančaříková zamilovali.
„V roce 1959 jsem hrála v komedii Slečna od vody hlavní roli a Jaroslav Marvan v ní byl mým otcem,“ řekla Nedělnímu Blesku. „Na natáčení nás vozilo auto režie, mne z Vinohrad, Marvana ze Střešovic.“
Legendární herec nesnášel zpoždění. „Čekal už na chodníku s aktovkou, v ní měl obložené housky a termosku s kávou a rumem, co mu jeho Márinka připravila.“
Ve Slečně od vody hrála i Alena Jančaříková (29), rozvedená matka dvou chlapců, Petra a Tomáše.Měla tam epizodní výstup, v jedné scéně přešla v plavkách podél břehu Vltavy.
„Marvan ji uviděl a celý jakoby ztuhl. A já si řekla, starý chlap – vždyť už mu bylo čtyřiapadesát – a mladá ženská, je to tady,“ popisuje Alena Klepáčová. Později si s ním o tom i popovídala. „Jaroušku, máte v tom jasno?“ zeptala se ho. „Teď už mám, Alenko, i po těch letech s Márinkou, a stydět se rozhodně nebudu. Nemám za co,“ zmínil svoji oficiální manželku Marvan.
