Nový světový řád? Čeho dosáhli Trump, Putin a Si na čínském summitu
Prezidenti Číny, USA a Ruska uspořádali bezprecedentní summit. Zatímco Trump prohlásil, že tři lídři „tvoří historii“, Si označil jednání za „plodná“ a Putin je nazval „otevřenými a upřímnými“. Jak reálný přínos hodnotí experti?
Bilaterálně i na multilaterálních summitech se prezidenti tří jaderných velmocí vídají docela dost (Putin a Si asi padesátkrát, připomíná Rádio Svobodná Evropa), leč takhle ve třech to byla schůzka první.
Trump setkání v Šen-čenu vychvaloval coby „skutečně historický okamžik“, Si označil jednání za „průlomová“ a uvedl, že diskuse se týkaly široké škály témat, od globálního řízení a denuklearizace až po válku na Ukrajině a energetickou bezpečnost. Avšak „mírová deklarace“, kterou vzápětí po setkání prezentovali, se vůbec nezmiňovala o ruské válce na Ukrajině ani o válce v Íránu vedené Spojenými státy a Izraelem.
Místo toho se tři lídři dohodli na prosazování reforem Organizace spojených národů, omezení role Mezinárodního trestního soudu a znovu potvrdili svůj závazek bránit jaderné válce. Zavázali se také k posílení dodávek rafinovaných ropných produktů s cílem řešit globální energetické výzvy.
Vágní kompromisy
„Není snadné vyjednat trojstranné společné prohlášení, na kterém by se všechny strany shodly,“ uznala čínský úspěch Yun Sun, ředitelka čínského programu v think tanku Stimson Center. „Nevýhodou je, že výsledky se příliš nezabývají podrobnostmi daných otázek,“ řekla pro Svobodnou Evropu.
Například takto Si vyšel vstříc Trumpovi a probrali otázku jaderného ozbrojování, jež je pro Čínu citlivá (nechce omezovat svůj rozvíjený arzenál, který je asi osmkrát menší než ruský a americký), aniž se ovšem zavázal k čemukoli konkrétnímu. „Znovu potvrdili, že jaderná válka se nedá vyhrát a nikdy se nesmí rozpoutat,“ říká tak vágně prohlášení.
„Prezident Trump chtěl, aby bylo jasně vidět, za pozornosti celého světa, že usiluje o kontrolu jaderných zbraní ve spolupráci s dalšími dvěma významnými jadernými mocnostmi, a toho dosáhl,“ řekl Svobodné Evropě Ross Darrell Feingold, právník a analytik politických rizik působící na Tchaj-wanu.
„Si Ťin-pchingovi se podařilo prezidenta Trumpa naprosto okouzlit. Dokonce ho na letišti přivítal objetím. To je přesně ten druh věcí, na kterých Trumpovi opravdu záleží,“ zhodnotil pro Svobodnou Evropu bývalý vysoký činitel amerického ministerstva obchodu odpovědný za Čínu. Dosud nikdy Si nevítal jiného lídra už na letišti – natož objetím – které Trump popsal jako „velké vítězství pro nás“ a projev „velkého respektu“.
Proti USA
Přitom ze všeho nejvíc summit zdůraznil ambice Číny a Ruska o „multipolární svět“, tedy zpochybňující dominantní postavení Spojených států. Jednání podnítilo obavy, že Peking, Washington a Moskva by se mohly pokusit přetvořit mezinárodní řád podle svých soupeřících sfér vlivu.
„Pro Trumpa to byla vhodně načasovaná příležitost k pózování fotografům – diplomatické předvedení síly pro prezidenta, který si takové podívané vychutnává a jehož strana se stále vzpamatovává z těžké porážky v amerických volbách do Kongresu,“ komentuje čínská zpravodajka CNN Simone Mcarthyová. „Pro Si Ťin-pchinga a Putina však toto setkání pravděpodobně zůstane v paměti jako potvrzení jejich vize, že ve světě dochází k zásadní změně mocenské rovnováhy – v jejich prospěch.“
Největší zisk má Putin
„Významný úspěch pro Rusko,“ řekl pro DW Chim Lee z The Economist Intelligence Unit a poukázal na to, kterak událost ruská média vykreslují jako „posílení postavení Ruska ve světě“.
Putin měl z tohoto setkání největší prospěch, protože „se na světové scéně představil jako jeden z dominantních hráčů na světové politické scéně“, souhlasí Emma Chanlett-Averyová z think-tanku ASPI. Od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu roku 2022 nebyl ve světové diplomacii zrovna vítán.
Bude taková „G3“ pokračovat? Peking si nechce zavírat dveře do Evropy, která pro ni představuje důležité obchodní odbytiště. Podle Chanlett-Averyové se dokonce hostitelé summitu APEC napřed zdráhali přidat trojstrannou schůzku s Trumpem a Putinem, aby se nezapletli do konfliktu na Ukrajině a dál se mohli prezentovat jako neutrální propagátor stability.
Putin uvedl, že všichni tři lídři „se shodují na tom, že jde o užitečný formát“, a že by se taková setkání mohla opakovat. Analytik Lee z EIU soudí, že trojstranné setkání „pravděpodobně nebude jen ojedinělou záležitostí“ a v nadcházejících letech se pravděpodobně uskuteční podobná. „Zejména ze strany USA bude existovat určitý zájem na udržení vřelých vztahů jak s Čínou, tak s Ruskem,“ zdůraznil. Otázkou je, jak se k nim postaví ten, kdo 20. ledna 2029 nahradí v Bílém domě Donalda Trumpa.






















Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.