Muzeum vedle blížícího se Křižíkova výročí (1847 až 1941) podle svého ředitele Karla Ksandra těží z Křižíkovy pozůstalosti, kterou uchovává a spravuje. Na výstavě ve druhém patře muzejní budovy však není elektrický motorový vůz zvaný Elinka, jehož domovem je depozitář v Táboře. „František Křižík v roce 1903 vytvořil něco tak dokonalého, že to jezdí dodneška,“ uvedl Ksandr s tím, že ke 180. výročí narození se chystají slavnostní jízdy Tábor - Bechyně.
Podle jedné z autorek výstavy Heleny Cedlové je zavádějící mluvit o Křižíkovi jen jako o vynálezci. Křižík přitom elektrotechniku etabloval jako samostatný obor. „Co se tehdy učilo, bylo spíš o magnetismu než o elektřině,“ uvedla Cedlová. Křižík se stal spíš inovátorem. Například u již existující lampy s elektrickým obloukem upravil mechanismus regulace a zasloužil se o její rozšíření do mnoha nejen tuzemských měst.
Elektrizace koňské tramvaje
V Praze stál Křižík u počátku elektrizace koňské tramvaje. Souviselo to s všeobecnou výstavou z roku 1891 na Výstavišti. Pro Jubilejní zemskou výstavu vznikla také barevná Křižíkova fontána, Výstaviště osvětlovaly obloukové lampy. První obloukové lampy na stejnosměrný proud však nainstaloval František Křižík již v roce 1882 v Hybernské ulici.
Křižíkova elektrická tramvajová trať z Letenských sadů do Stromovky vedla podle Ksandra přes pozemek, na němž dnes stojí technické muzeum. Loni se v letenské Ovenecké ulici při výkopu kanalizace našla původní kolej. „Dělníci byli tak informovaní, že nás hned zavolali a dnes máme kus té koleje ve sbírkách,“ řekl Ksandr.
Svítící Národní divadlo
Výstava ukazuje také Křižíkovy elektrické desky, díky nimž elektricky svítilo Národní divadlo. Muzeum podle Ksandra získá také akvizice z Křižíkovy unikátní jevištní techniky právě rekonstruovaného Vinohradského divadla. „Nejen od firmy Křižík, ale i další zajímavé věci, například takové šroubovice, které zvedaly divadelní stoly, tedy podlahu jeviště,“ uvedl Ksandr.
V podstatě jediným zapůjčeným exponátem na výstavu je Křižíkův popelník, který pochází z Bechyně. „Miloval jízdu automobilem, kouřil doutníky a vrhal se do nových projektů bez rozmyslu a ohledu na zisk,“ uvedla Cedlová. Cílem výstavy je ukázat Křižíka jako osobnost, která dokázala proměnit ve skutečnost technické vize a zapsala se do dějin techniky.
