Listopad nemusí znamenat konec houbařské sezony. Některým jedlým houbám chladnější počasí dokonce vyhovuje a v lesích na ně můžete narazit i během zimy. Zatímco běžných hřibů postupně ubývá, přichází čas druhů rostoucích především na kmenech stromů a pařezech. Jaké houby se ještě vyplatí hledat, kde rostou a na co si dát při sběru pozor?
Houbařská sezóna ještě nekončí: Tyhle houby můžete sbírat i v listopadu
1.Hlíva ústřičná: Oblíbená v kuchyni
Hlívu ústřičnou zná většina lidí z obchodů, najít ji ale můžete také ve volné přírodě. Nejčastěji vyrůstá v početných trsech na kmenech a pařezech listnatých stromů, například buků, topolů nebo vrb. Její klobouky mají šedé až šedohnědé zbarvení a bělavé lupeny sbíhají po krátké noze.
Hlíva patří mezi houby dobře přizpůsobené chladnému počasí. Objevuje se především od podzimu do zimy a za vhodných podmínek ji lze najít i na začátku jara. V kuchyni se hodí do polévek, omáček nebo masových směsí. Oblíbená je také jako základ falešné dršťkové polévky.
2.Penízovka sametonohá: Nevadí jí ani mráz
Penízovka sametonohá roste od listopadu až do března, a to nejen v lesích, ale také v parcích, zahradách nebo městské zeleni.
Pozná se podle medově žlutých až oranžových klobouků a tmavé sametové nohy. Obvykle vyrůstá v trsech na odumírajícím nebo tlejícím dřevě listnatých stromů.
Zajímavostí je její schopnost přečkat mráz. Plodnice mohou zmrznout a po oteplení pokračovat v růstu. Houbaři sbírají především klobouky, vhodné například do polévek.
3.Ucho Jidášovo: Hledejte ho na bezu
Další zajímavou houbou je boltcovitka ucho Jidášovo. Roste prakticky po celý rok, nejlépe se jí ale daří při dlouhodobě vlhkém počasí. Najít ji lze především na starších kmenech a větvích černého bezu, objevuje se však i na dalších listnatých stromech.
Její hnědé plodnice mají pružnou, chrupavčitou konzistenci. Za sucha tvrdnou a sesychají, po zvlhnutí opět změknou. V kuchyni se využívají především v asijských pokrmech, například v polévkách nebo zeleninových směsích.
4.Kotrč kadeřavý: Úlovek od borovic
Ještě v listopadu mohou houbaři narazit také na kotrč kadeřavý. Roste především v jehličnatých lesích, nejčastěji u kořenů borovic. Někdy vyrůstá přímo ze země, jindy se objevuje na starých pařezech.
Jeho plodnice může dorůst do šířky několika desítek centimetrů a výjimečně vážit i několik kilogramů. Kotrč je ceněný pro svou příjemnou chuť a využívá se zejména do falešné dršťkové polévky.
Při přípravě je ale potřeba počítat s důkladným čištěním. V hustě rozvětvené plodnici se totiž snadno zachytávají nečistoty a drobný hmyz.
5.Pozor na jedovaté dvojníky i přemrzlé houby
Při pozdně podzimním houbaření je potřeba dávat pozor nejen na jedovaté druhy, ale také na stav nalezených plodnic. I běžně jedlé houby mohou být po opakovaném zmrznutí a rozmrznutí nebezpečné. Mráz totiž narušuje jejich strukturu, houby se pak rychleji kazí a mohou se v nich množit bakterie.Zrádné je, že přemrznutí nemusí být na první pohled patrné. Houba může mít rozměklou konzistenci, ale někdy vypadá zcela zdravě. Odborníci proto doporučují sledovat také teploty v místě sběru během předchozích dnů.
Nebezpečná může být také záměna jedlých hub s jedovatými druhy. Zvláštní pozornost si zaslouží čepičatka jehličnanová, jejíž toxiny mohou vážně poškodit játra a ledviny. Podobá se některým drobným houbám rostoucím na dřevě. Penízovka sametonohá se od ní odlišuje mimo jiné tmavým sametovým třeněm bez prstenu, zatímco čepičatka má spíše rezavé zbarvení.
Podrobné poznávací znaky jednotlivých druhů i upozornění na možné záměny najdete v atlasu jedlých hub Blesku, připraveném ve spolupráci s mykology.
6.Galerie
Témata:
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.