Video se připravuje ...
Masivní protesty ve Francii pokračují
Děsivé záběry z Paříže: Molotovův koktejl vybuchl policistovi u nohou! Vyšetřují pokus o vraždu
Pařížská prokuratura začala jako pokus o vraždu vyšetřovat incident ze sobotních demonstrací, kdy někdo zaútočil zápalnou lahví na četníky. Informovala o tom dnes agentura AFP. Ministr vnitra Laurent Nuňez už v sobotu označil útok Molotovovým koktejlem na příslušníka mobilního četnictva v Paříži za pokus o vraždu.
Napříč Francií vyšly do ulic stovky tisíc lidí, a to už třetí sobotu v řadě. Činí tak v rámci protestního hnutí proti růstu životních nákladů a stavu školství. Dramatické záběry, včetně fotografií a videí, zachytily výbuch podomácku vyrobené výbušniny přímo u nohou jednoho ze zasahujících policistů ve východní části metropole. Záchranáři mu ošetřili lehké zranění.
Terčem útoku zápalnými lahvemi se stalo přibližně 15 četníků a policistů, upřesnila prokuratura s tím, že přesný počet zraněných se stále zjišťuje. „Mělo by jít především o popáleniny druhého stupně a o akustická traumata (tinitus), celkový rozsah zranění však bude ještě upřesněn,“ dodala. První trestní oznámení budou podle ní podána ještě dnes.
Pařížská prokuratura dnes také oznámila, že v Paříži bylo zadrženo 105 lidí, 88 v souvislosti se sobotními protesty a 17 v souvislosti s halloweenskou nocí. Celkem bylo ve Francii v sobotu podle dnešního sdělení ministerstva vnitra zadrženo 779 lidí, přičemž pozdější hodiny se obešly bez závažnějších incidentů.
Ministerstvo v sobotu evidovalo 291 protestů na veřejných prostranstvích s celkovou odhadovou účastí 320.000 lidí, z toho 70.000 v Paříži. V porovnání se sobotou 24. října byla tentokrát účast podle ministerstva vnitra o 22 procent nižší a o 42 procent nižší než v sobotu 17. října. Za tuto sobotu ministerstvo eviduje 515 případů žhářství a 36 poškozených obchodů, z nichž se tři staly terčem rabování. V sobotu 24. října bylo poškozeno 69 obchodů, z toho 24 vyrabováno.
Větší protesty začaly minulý měsíc jako hnutí středoškoláků, kteří upozorňovali na zanedbané školní budovy, nedostatek učitelů a systém přijímání na vysoké školy, jenž podle nich znevýhodňuje studenty z chudších poměrů. Později se k nim připojily odbory a další skupiny nespokojené s prezidentem Emmanuelem Macronem, které vznesly řadu vlastních požadavků.
Velká většina dřívějších demonstrací byla pokojná, skupiny výtržníků však opakovaně útočily na policisty zábavní pyrotechnikou a různými předměty. Některá shromáždění pak přerostla v nepokoje a rabování. Policie reagovala slzným plynem, zábleskovými granáty, vodními děly a dalšími prostředky, které vedly ke zraněním v řadách demonstrantů.
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.