V Podolí zachránili také chlapečka, který při narození vážil jen 330 gramů. Obě děti přišly na svět ve 24. nebo 25. týdnu těhotenství. „Největší roli hraje gestační stáří, to znamená, v kterém týdnu se dítě narodí,“ vysvětluje Straňák. V současnosti mají v nemocnici i miminka vážící kolem 420 gramů, která se narodila už ve 23. týdnu. „Jsou mnohem nezralejší, i když mají vyšší hmotnost,“ dodává lékař.
Předčasně narozená miminka často potřebují pomoc s dýcháním a příjmem potravy. „Ve třicátém týdnu jsou to na prvním místě problémy s dýcháním, na druhém místě problémy s příjmem potravy,“ říká Straňák. Děti mají také oslabenou imunitu a rychle ztrácejí tělesnou teplotu. Některým stačí podpora dýchání přes nos, jiné musí být napojeny na ventilátor. „Ten stav hlavně v těch prvních třech až sedmi dnech je velmi nestabilní a velmi komplikovaný,“ popisuje lékař. U miminek narozených kolem 30. týdne potřebuje podle něj přibližně 10 až 15 procent invazivní podporu dýchání.
V nemocnici až 20 týdnů
Děti narozené ve 24. týdnu mohou v nemocnici strávit až 20 týdnů. Lékaři se proto snaží co nejdříve zapojit do péče také rodiče. „Snažíme se, aby ty extrémně malé děti přijímaly mateřské mléko od samého začátku,“ říká Straňák. V Podolí nemají na novorozeneckém oddělení intenzivní péče pevně stanovené návštěvní hodiny. Kontakt s matkou má podle lékaře význam i pro zdraví dítěte. „Když je dítě v kontaktu s maminkou, tak pravděpodobnost těch nozokomiálních infekcí je nižší,“ vysvětluje. Děti se díky tomu mohou také dříve dostat domů.
„Pod tisíc gramů nám jich přežije 85 až 90 procent,“ uvádí Straňák. U dětí s vyšší porodní hmotností je podle něj úmrtí velmi vzácné, pokud nemají vrozenou vývojovou vadu. Ani po propuštění ale péče nekončí. Děti narozené před 32. týdnem těhotenství lékaři sledují nejméně další dva roky. „Nejčastější komplikací je opoždění vývoje, což je věc, která se dá dohnat,“ vysvětluje. U některých dětí se může objevit také dětská mozková obrna. „Jsou formy dětské mozkové obrny, které vůbec nepoznáte při běžném pohledu,“ dodává.
U předčasně narozených dětí je vyšší riziko problémů s učením, soustředěním nebo pohybem. „Mají zvýšená rizika celé řady onemocnění, ale to neznamená, že u nich skutečně propuknou,“ upozorňuje Straňák. Za poslední desítky let se změnila také samotná léčba. Lékaři dnes omezují invazivní zákroky a více podporují kontakt dítěte s rodiči. Řada jeho bývalých pacientů dnes žije běžný život. „Mám spoustu nedonošených dětí, které vystudovaly vysokou školu,“ říká Straňák. Někteří mu po letech dokonce sami posílají zprávy.
