Video se připravuje ...
Donald Trump přivítal na Aljašce ruského prezidenta Vladimira Putina
Trump láká Putina a Zelenského do golfového resortu na G20: „Otevřeně pomáhá Kremlu,“ varuje expert
Americký prezident Donald Trump se už zase snaží vyřešit válku na Ukrajině. Své protějšky z Ruska a Ukrajiny tak pozval na summit světových mocností G20, který pořádá ve svém golfovém resortu na Floridě. Volodymyr Zelenskyj je ochotný se s Vladimirem Putinem setkat kdekoli, zároveň však z Kyjeva zní obavy, zda si spíš Trump nechce s Ruskem a Čínou rozparcelovat svět na sféry vlivu jako za studené války, píše The Atlantic.
Trump se před návratem do Bílého domu holedbal, kterak dokáže vyřešit válku na Ukrajině za 24 hodin, a neustále si stěžuje, že nedostal Nobelovu cenu míru. Aktuálně se však nekloní k napadené zemi, nýbrž k agresivní velmoci.
V minulých týdnech zrušil některé sankce proti Rusku a uzavřel s Putinem dohodu o dovozu ruské nafty, čímž posílil ruskou válečnou mašinerii. On a jeho spojenci vyhrožovali Kyjevu a požadovali, aby přestal útočit na ruské ropné rafinerie, jinak riskuje ztrátu přístupu k americkým zpravodajským informacím, zbraním a satelitní komunikaci, které Ukrajina využívá k vlastní obraně. Čas je nyní nepřítelem Ukrajiny – a Ukrajinci se obávají, že jím je i Donald Trump.
Problém voleb a Íránu
Ukrajinská otázka nestojí sama o sobě – Trump k ní přistupuje v kontextu „poločasových“ voleb do Kongresu (v úterý 3. listopadu). „Trumpova válka v Íránu zřejmě omezila šance republikánů ve volbách; nekonečný konflikt a z něj vyplývající nárůst cen ropy a plynu oslabily volební preference Republikánské strany a posílily naděje demokratů na získání obou komor Kongresu,“ píše The Atlantic.
„Trump, jehož snahy o ukončení této války narazily, nedávno přesunul svou pozornost na řešení ukrajinského konfliktu, částečně s cílem snížit ceny pohonných hmot. Způsob, jakým se o to snaží, však jeho republikánským kolegům přinesl nepříjemné říjnové překvapení. Trump se jako první americký prezident postavil na stranu tradičního protivníka, Ruska, namísto demokracie, která nejen bojuje o svou existenci, ale také slouží jako ochranný val proti rozsáhlejší válce.“
A to i poté, co samovolně ohlásil „energetické příměří“ na východoevropské frontě, které však respektovala jen Ukrajina, zatímco Rusové dál bombardovali ukrajinskou infrastrukturu. A tak se ukrajinské drony zase vrátily k úderům na ruské rafinerie. „Trump nabyl přesvědčení, že ukrajinské útoky na rafinerie mají jako jeden z cílů podrýt šance republikánů – a tím i jeho,“ píše The Atlantic s odkazem na tři zdroje z prezidentova okolí. Ignoruje přitom skutečnost, že ruské dodávky Americe mohou s cenami pomoci jen minimálně a že hlavním problémem je Írán a blokáda Hormuzského průlivu.
Dá se očekávat další nátlak na Kyjev. Trumpovi poradci pohrozili, že pozastaví prodej zbraní, pokud nepřestane útočit na rafinerie; tento týden vláda odložila schválení dodávky raket, které Ukrajina potřebuje ke své obraně. Ukrajina v uplynulém týdnu uvedla, že nedostává pravidelně včasná varování před útoky a již nemá plný přístup k satelitnímu systému Starshield, což omezuje její schopnost bránit se proti novým ruským dronům. Někteří z Trumpova okolí navrhli, aby Spojené státy zašly ještě dál a přestaly s Ukrajinou sdílet zpravodajské informace.
Demokraté ve volbách (tzv. midterms) porazii výrazně republikány a získali většinu ve Sněmovně reprezentantů i v Senátu. Trumpovi to situaci jvýrazn komplikuje na domácí scéně.
Z dlouhodobého hlediska to Kyjevu pravděpodobně pomůže. Je však otázkou nakolik. Trump by se opět mohl více odvrátit k zahraniční politice – v té jeho pravomoci Kongres tolik neomezuje. Ať tak či onak, nový Kongres zasedne až 3. ledna, ještě dva měsíce bude prezident bez kontroly, a možná tedy motivován, aby uplatňoval svou moc, než se jeho strana ocitne v menšině. „Právě teď je na Ukrajinu rozzuřený a chce, aby Zelenskyj skončil,“ konstatuje pro The Atlantic zdroj z řad Trumpových spojenců.
„Donald Trump již přestal předstírat a otevřeně pomáhá Kremlu ve válce proti příteli a partnerovi USA. Americký vrchní velitel se odvrátil od západního řádu, nejúspěšnějšího – a nejmocnějšího – bezpečnostního uspořádání v dějinách lidstva,“ konstatuje v komentáři pro The Atlantic Tom Nichols.
„Soudě podle dostupných důkazů tak neučinil na základě chladného zvážení národních zájmů. Svá rozhodnutí naopak založil na svých vlastních zájmech, na svém otevřeném obdivu k ruskému diktátorovi, na své nevraživosti vůči demokraticky zvolenému ukrajinskému prezidentovi a velmi pravděpodobně i na dalších faktorech, které dosud zůstávají americké veřejnosti skryty.“
Jalta s Čínou
Ještě před floridským summitem možná dojde k jinému setkání Trumpa s Putinem, a to v polovině listopadu u čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na okraj summitu asijského uskupení APEC.
„Obáváme se, že to vnímají jako novou jaltskou konferenci, jejímž cílem je rozdělit svět na sféry vlivu,“ řekl Atlantiku další ukrajinský představitel s odkazem na summit Theodora Roosevelta, Winstona Churchilla a Josifa Stalina na Krymu v únoru 1945, kde si tehdy ještě spojenci dohodli postup proti Hitlerovi, ale také poválečné uspořádání Evropy a světa. „O nás bez nás,“ zní rovněž z Ukrajiny připomínka Mnichovské konference o rozdělení Československa.
Zlatá socha i další lákání Putina
Pořádání summitu G20 letos vychází na USA a vláda se rozhodla pro Floridu, konkrétně Trumpův VIP golfový resort Doral u Miami.
Už za svého prvního funkčního období roku 2020 tam Trump chtěl hostit lídry G7, tehdy ho ještě zastavil odpor nejen demokratických politiků vůči střetu zájmů a obohacování se prezidentova byznysu. Teď už takové zábrany nemá. Účastníci budou mj. moci obdivovat zlatou sochu Donalda Trumpa v nadživotní velikosti.
Putin zatím pozvání na vrcholovou schůzku nepřijal, ale pokud by se zúčastnil, bylo by to poprvé od jeho invaze na Ukrajinu, co by se zúčastnil multilaterálního summitu na Západě. Umožnilo by mu to učinit další krok k zbavení se statusu mezinárodního vyvrhele.
V sobotu náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Pankin pro agenturu TASS uvedl, že si Spojené státy přejí, aby se Putin v prosinci summitu G20 zúčastnil.
Pankin však tkaé poznamenal, ýe složení ruské delegace bude v souladu se zavedenou praxí určeno až těsně před akcí. Zdůraznil, že Rusko bude v každém případě zastoupeno „na vysoké úrovni“, Washington však dle něj „opakovaně“ vyjádřil přání, aby byl Putin v Miami přítomen.
Naopak Zelenskyj již svou účast potvrdil a také dal jasně najevo ochotu usednout k jednacímu stolu s Putinem, ať už kdekoli. Potřebuje však oporu spojenců. „Pokud se Trumpovi v příštích osmi týdnech podaří prosadit svou, nemusí jít o vyjednávání, ale o kapitulaci,“ uzavírá The Atlantic.
Témata:
Související
