Nika, která byla produkcí k účasti na Křivoklátě oslovena, se nikdy netajila tím, že toužila být zrádce. Nestalo se, hradní pán zvolil jiné soutěžící. To pro ni ale byla obrovská rána. „Já do toho šla s tím, že prostě musím být zrádce, že jsem na to ideální kandidát. Když se tak nestalo, to zklamání bylo obrovské, nemohla jsem se z něj vzpamatovat dlouho. I po návratu domů jsem dva týdny jen ležela a přemítala, kde se stala chyba, proč ruka hradního pána neskončila na mém rameni. Jsem přesvědčená, že jako zrádkyně bych měla potenciál dojít velmi daleko,“ přiznává ve studiu.
Hru na život a na smrt se snažila užít i přesto, podle vlastních slov jí to ale tolik nešlo. Dělala tedy všechno pro to, aby byla zrádci při nejbližší příležitosti naverbována. Jenže netušila, kdo mezi ně patří. „Když jsem po svém vyřazení zjistila, že zrádci jsou Dáša a Annelie, bylo mi jasné, že by se to beztak nikdy nestalo. Ani jedna mi nebyla sympatická od začátku, snažila jsem se jim spíš vyhýbat, takže je jisté, že mě by si mezi sebe nikdy nevybraly,“ zamýšlí se.
Nabízí se otázka, proč své nepříjemné pocity z dvou třetin zrádcovského tria nevyužila a některou z dam neoznačila u kulatého stolu. Nika na to má ale jednoduchou odpověď. „U prvních dvou kulatých stolů jsem se nechala ovládnout svými osobními pocity. Monika ani Anastázie mi nesedly, což hrálo velkou roli v tom, že jsem napsala právě je. A obě byly věrné. Proto jsem si dala závazek, že se budu řídit už jen racionální analýzou, ne emocemi,“ vysvětluje.
Vaz jí mohlo srazit i to, že byla příliš výrazná. Výrazná inteligence, výrazný projev, výrazné outfity. „Ano, samozřejmě je lepší být za šedou myšku a nenápadně proplout až do konce, uvědomuju si to. Ale taková já nejsem a neuměla bych se prostě tak moc popřít,“ dodává s tím, že stejnou taktiku měla zvolenou i pro svou vysněnou roli na druhé straně barikády a tak ji hrála i v kůži věrné.
180 stran popsaných strategií nestačilo
Celkově přípravu nepodcenila, ačkoliv jí to nakonec nebylo moc platné. Před odjezdem na Křivoklát popsala 180 stran všemi možnými i nemožnými strategiemi. „Měla jsem vymyšlené postupy pro naprosto všechny situace, které jsem vysledovala v našich i zahraničních sériích. Ale především pro pozici zrádce, s ničím jiným jsem nepočítala,“ říká žena, která se netají tím, že je na autistickém spektru a má ADHD.
Kdyby se v paralelním vesmíru její přání vyplnilo, koho by ráda viděla po svém boku? Annelie ani Dášu prý rozhodně ne. „Asi Adama, myslím, že s ním bychom mohli dojít až do cíle. A i ten třetí by byl někdo z mužů, ženské kolektivy opravdu nemusím. Možná David nebo Kryštof,“ přemýšlí. Zatímco s Annelie, se kterou jí to na hradě opravdu neladilo, se dnes přátelí a dokonce spolu před pár dny vyrazily na víno, s Dášou smíření zatím neproběhlo. „My spolu opravdu strávily hrozně málo času, prohodily jsme sotva pár vět. U Dáši stále netuším, nakolik je její hra taktika a nakolik její pravá osobnost. Třeba si ale ještě promluvíme a zjistím to,“ tvrdí Nika.
A komu z těch, kdo na Křivoklátě stále ještě zůstali, by přála výhru? Po chvilce zaváhání odpoví i na tohle. „Felix. Má to teď tedy nahnuté, ale třeba se jí to ještě povede zvrátit, uvidíme. Felix bych to přála, ona je skvělý člověk a skvěle jsme si rozuměly. Mám ji ráda, což mám ráda takřka všechny, ale Felix prostě o trochu víc,“ usmívá se.
Co dalšího Nika v Poslední zradě prozradila? Třeba jak probíhal její casting, proč jí účast v letošních Zrádcích málem proklouzla mezi prsty, jaká mise pro ni byla nejtěžší nebo proč její odhady na hradě mířily většinou úplně mimo.
