Trumpův šílený výrok: „Rusko toho Ukrajině moc nedělá.“ A pochválil Putina
Chování Ruska vůči Ukrajině je v pořádku, moc jí toho nedělá, řekl podle médií americký prezident Donald Trump v pondělí novinářům v komentáři k případnému setkání lídrů USA, Ruska a Číny. To by se podle něj nekonalo kvůli Ukrajině. „Upřímně řečeno, Rusko se vůči Ukrajině chová v pořádku. Moc toho nedělá,“ řekl Trump novinářům ve stejný den, kdy ruský dronový útok v parku v obci Nova Vodolaha v Charkovské oblasti zabil šest lidí, z toho dvě děti. Předchozí noc Rusko zaútočilo na Kyjev více než tuctem balistických raket a zaměřilo se na téměř 30 důležitých energetických zařízení po celé zemi. Trump se však k ničemu z toho nevyjádřil, poznamenal server The Kyiv Independent.
Místo toho Trump ruského prezidenta Vladimira Putina pochválil za jeho údajnou zdrženlivost, a to jak na Ukrajině, tak v Íránu. Na novinářský dotaz, zda by byl nakloněn třístrannému setkání s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, šéf Bílého domu odpověděl kladně.
Dodal však, že takové setkání by se nekonalo kvůli Ukrajině, neboť Rusko se podle něj zjevně ve vztahu k ní „chová v pořádku“. Trump uvedl, že hlavním účelem případné americko-rusko-čínské schůzky by byla diskuse o jaderném odzbrojení.
Americký prezident odpovídal na otázky týkající se třístranného summitu poté, co deník Wall Street Journal přinesl zprávu, že Putin chce tohoto setkání, z něhož by byl vyloučen ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, využít k dosažení mírové dohody výhodné pro Moskvu. Trump následně uvedl, že je ochoten hovořit o Ukrajině se Si Ťin-pchingem, který se podle něj ohledně Ukrajiny „choval velmi férově“ a „příliš se do toho nezapojoval“.
Rusko se zase podle Trumpa chová „velmi slušně“ v otázce Íránu. „Pokud jde o Írán, situace je rovněž velmi dobrá. (Putin) nechává Írán na pokoji,“ řekl Trump.
Americký prezident obhajoval nedávné uvolnění amerických sankcí vůči Rusku a dodal, že USA jednají s Kremlem o propuštění významného rukojmího.
Trump 9. října prohlásil, že se s Putinem dohodl na dočasném zrušení amerických sankcí na vývoz ruské nafty. Minulý týden pak upustil od uvalení nových sankcí na odběratele ruské ropy. V Kyjevě mezitím ukrajinské stížnosti na přerušení sdílení zpravodajských informací ze strany USA vyvolaly debatu o americké zradě.
Trump v pondělí v poznámce o ukrajinském prezidentovi Zelenském uvedl, že je načase, aby za Ukrajinu vyjednával někdo jiný. Zelenskyj v neděli v rozhovoru s agenturou Bloomberg uvedl, že Trump se snaží vyvinout tlak na Ukrajinu, aby se vzdala Rusku.
Americký prezident, jehož Republikánská strana čelí před blížícími se volbami v USA potížím, již několik týdnů tvrdí, že za vysoké ceny nafty ve Spojených státech nemůže jím zahájená válka proti Íránu, ale ukrajinské vzdušné údery proti ruským ropným rafinériím.
Polsko nemá k dispozici další střely do systémů protivzdušné obrany Patriot, které by mohlo poskytnout Ukrajině. Ministr zahraničí Radosław Sikorski to uvedl v rozhovoru pro polskou tiskovou agenturu PAP, informoval server The Kyiv Independent. Nedostatek střel se podle něj prohloubil po útocích na Írán. Další dodávky by mohly zajistit jiné členské země NATO.
Polsko zároveň zvažuje společné hraniční kontroly s Ukrajinou na polském území. Podle serveru Ukrajinska pravda, je tamní ministerstvo vnitra připraveno k tomuto kroku přistoupit, pokud si to vyžádá bezpečnostní situace. Přesunutí kontrol by umožnilo zachovat provoz na hranicích i při poškození ukrajinské infrastruktury ruskými útoky.
Konečné rozhodnutí zatím nepadlo. Polsko by o případném opatření muselo informovat Evropskou komisi. Ukrajinští pohraničníci totiž nemohou na území schengenského prostoru samostatně provádět hraniční kontroly.
Dva lidé zahynuli a dalších osm utrpělo zranění při útocích ukrajinských dronů na automobily v Ruskem okupované části Luhanské oblasti. Na Telegramu to uvedl šéf tamní okupační správy Leonid Pasečnik.
Další zraněné hlásí ruské úřady také z Kurské a Belgorodské oblasti. V Kurské oblasti dron podle gubernátora Alexandra Chinštejna zasáhl energetický objekt, zranil tři lidi a připravil přibližně 17 tisíc odběratelů o elektřinu. V Belgorodské oblasti byli podle místních úřadů zraněni další dva lidé. Informace ruských úřadů nelze nezávisle ověřit.
Rusko podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové obnovuje svou vojenskou přítomnost v Arktidě, uplatňuje vůči sousedům hybridní strategie a mění bezpečnostní situaci v regionu, což má dopad na Evropskou unii. Ta proto musí jednat a změnit svůj strategický přístup. Von der Leyenová to dnes řekla ve Štrasburku, kde komise představila novou Arktickou strategii, která reaguje právě na měnící se geopolitickou situaci.
Nová strategie ve srovnání s předchozím dokumentem z roku 2021 klade větší důraz právě na bezpečnost a obranu. Reaguje nejen na vojenské aktivity Ruska, ale také na sílící zájem Číny o tamní strategické suroviny.














