ANO a SPD přišly o tradiční bašty. Pro chudé kraje neudělali politici nic, tvrdí analýza
Ve volbách nejvíce propadlo ANO a SPD, navíc v krajích, kterým vždy dominovaly, uvádí analýza organizace PAQ research. Podle analýzy také padá volební účast v místech, kde je jenom jedna kandidátka. Když se ale volby změní v soutěž více subjektů, účast rapidně stoupne.
Analýza organizace PAQ research uvádí, že hnutí ANO a SPD ztrácelo své voliče zejména v nejchudších krajích: Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji. „Vládní strany doplácí i na to, že zatím neudělali skoro nic pro rozvoj regionů (ani plán). A nepomáhají nižší pracující třídě. Jen přes důchody to hrát nejde,“ uvedl na X ředitel PAQ research Daniel Prokop.
Právě tyto lokality byly však baštami obou hnutí: v minulých volbách získalo ANO a SPD v Karlových Varech dohromady přes 45 %. Za Moravskoslezský a Ústecký kraj pak Babiš kandidoval do dolní komory v letech 2025 a 2021. Ústí nad Labem zároveň ANO vládlo osm let, letos ho s 35procentním náskokem porazila široká koalice místních hnutí a opozičních stran.
Vítězem je ANO, nejvíce ale stoupli Starostové
Podle modelu organizace, který přepočítává mandáty na reprezentované obyvatele, volby hned za nezávislými kandidáty vyhrálo hnutí ANO s 12,6 %. Na bedně se umístili Starostové s 9,87 %, kterým dýchá na záda ODS s 9,51 %. Dalšími jsou lidovci, TOP 09, Piráti, Praha Sobě a Zelení.
Oproti volbám v roce 2022 jsou jednoznačným vítězem Starostové, kteří si polepšili o 3,2 procenta. Zbytek stran podle modelu agentury ztratil, nejvíce pak SPD (o 2,8 %) a ANO (o 2,2 %).
Voliči volí, když je z čeho vybírat
Analýza taktéž ukazuje, že o volební účasti nerozhodují jen sympatie ke straně nebo bohatství regionu, ale i soutěž. V obcích, kde se volby nově proměnily v reálný souboj, stoupla účast v průměru o 20,5 %.
Naopak tam, kde konkurence vymizela, spadla o téměř 16 %, přičemž v desítkách vesnic dosáhly tyto skoky i propady extrémních 35 až 50 procentních bodů. Čísla tak potvrzují jednoduché pravidlo: čím pestřejší je výběr a čím víc kandidátů usiluje o mandát, tím ochotněji lidé k volbám přijdou.
Analýza poukazuje na dvě české obce: Nový Kramolín na Domažlicku a středočeské Soutice. V Novém Kramolíně před čtyřmi lety soupeřily tři kandidátky a hlasovalo 84 % lidí, letos zbyla jediná a dorazila sotva třetina.V Souticích se naopak nabídka rozšířila z jedné kandidátky na dvě a účast okamžitě vylétla z původních 30 % na úctyhodných 81 %.
Jak měřit komunální volby?
Podle PAQ research sílu stran v komunálních volbách poměřujeme pomocí dvou metrik, z nichž ani jedna není správná. Pokud metrika poměřuje sílu stran podle podílu občanů, kteří je volili, tak naráží na problém velkých měst, kde mají voliči více hlasů. Na pražský magistrát se 65 zastupiteli má každý volič 65 hlasů, zatímco například menší obce mají hlasů o desítky méně.
Funguje to ale i naopak, poměření podle síly mandátů zase nadhodnocuje malé obce. „Jediné křeslo na pražském magistrátu reprezentuje zhruba 21 647 obyvatel, to odpovídá 2 040 zastupitelům z 322 malých obcí,“ vysvětluje analýza. Analytici proto přišli se třetím modelem, který přepočítává mandáty na reprezentované obyvatele. Ten ukazuje, že STAN jen těsně porazil ODS, o to více ale propadlo hnutí ANO.








5








Péči bys potřebovala ty, bábino 😂