Na Evropské ulici v Dejvicích mohou návštěvníci vidět mohutnou černou sochu, která po setmění ožívá světlem a hudbou. Za instalací Black Mechanical Planet je výtvarník Jan Kaláb, kterého vesmír a planety fascinují dlouhodobě. „Já jsem měl tuhletu sochu hotovou, a tak se to časově sešlo, že jsme ji použili a rozehráli právě tím obrazem a hudbou,“ řekl Kaláb.
„Mám pocit, že tahle socha vznikala minimálně dva roky, protože se úplně netlačilo na nějaký termín. Je dost velká a náročná na výrobu,“ řekl Kaláb. Velké sochy jsou drahé, ať už z bronzu, nebo z laminátu. Nejprve musí vzniknout model, podle kterého se pak vyrábí socha. Nejtěžší nebylo sochu vyrobit „Nejtěžší je asi všechno zaplatit,“ odpověděl se smíchem.
Instalaci nedělal sám
Na instalaci spolupracoval Kaláb s dalšími dvěma umělci. Světelnou projekci připravil Jan Hladil a hudbu Ondřej Skala. Socha byla hotová, projekce se jí přizpůsobila. Kaláb připravil základní představu o tom, co by se mělo na soše odehrávat. „Párkrát se to poslalo tam a zpátky a společně jsme to vytvořili, každý ten svůj díl.“ Dohlížel také na obraz i zvuk. „Nemůžu se považovat za jediného autora té instalace,“ upozornil.
První graffiti namaloval před 33 lety, v říjnu 1993. „Na své první graffiti si vzpomínám zcela přesně,“ řekl. Od té doby se jeho tvorba výrazně změnila. „Z graffiti jsem začal dělat 3D graffiti, graffiti sochy. Pak to přešlo do street artu. Pořád to byla písmena, pak jsem začal zkoušet malovat na plátno.“ Z obrazů se písmena začala vytrácet a vystřídaly je abstraktní tvary, které později přenesl i do soch. „Takovou klikatou, přirozenou cestou jsem se dostal až sem.“
„Na ulici vystavovat je vždycky skvělý. K umění ve veřejném prostoru mám hluboký vztah, protože jsem dělal graffiti,“ řekl Kaláb. „Umění na ulici osloví každého, i toho, který ho nechce vidět. To mi přijde super, že to vidí úplně každej, kdo jede kolem, a nejen ti, co zajdou do galerie,“ dodal.
Socha na Evropské ulici zůstane do poloviny ledna. Co s ní bude potom, zatím neví ani její umělec. „To by mě taky zajímalo, kam se potom přesune ta socha.“ S nabídkou dalšího umístění ho dosud nikdo nekontaktoval. Sám by nové místo uvítal. Kaláb by si přál, aby jeho instalace návštěvníky trochu znejistila. „Nějaké znejistění. Znejistění o tom, jak o věcech přemýšlet. Když se zamyslíte nad důsledky toho, co ta socha má reprezentovat, tak je to vlastně něco trošičku absurdního. Ale co kdyby to takhle najednou mohlo být?“
