Věž vznikla jako požární hláska. Věžníci z ní sledovali město a při požáru upozorňovali okolí praporkem, lucernou nebo hlásnou troubou. Práce to nebyla zrovna bezpečná. „Z historických kronik máme záznamy o tom, že tady třeba byl tři měsíce a umřel, protože chytil zápal plic. Nebo máme zápis, že upadl na schodech a zlomil si vaz,“ popsal při prohlídce kurátor pražských věží Karel Kučera. Podle něj šlo o zodpovědnou, špatně placenou a poměrně nebezpečnou práci.
Požární hlídání skončilo na konci 19. století s nástupem telegrafu. Později věž využívala Státní bezpečnost. Nahoře fungoval hlavně velicí bod, odkud se koordinovalo sledování západních ambasád. Příslušníci v ulicích hlásili, kdo přijíždí nebo odchází, a důstojník nahoře rozděloval, kdo koho bude dál sledovat. Protože tam často sloužili starší, už penzionovaní muži, měli přímo u stanoviště i pisoár napojený do okapu, aby nemuseli pořád běhat po schodech. „Právě protože těch pozorovatelen bylo hodně a nedostávalo se lidí, povolávali do služby i penzionované. A proto se tomu mezi StB říkalo dědkostroj,“ vysvětlil spisovatel Vratislav Maňák, autor konceptu nové expozice.
Na proměně bezpečí je postavená i nová expozice. „Ta otázka, kdy se naše ochrana změní v náš dohled nebo dozor, je ústřední téma,“ doplnil Vratislav Maňák. Věž podle něj nejprve chránila město před pohromami, později ale byla stejná myšlenka bezpečnosti zneužita ke sledování lidí.
Černá kuchyně
Návštěvníci se mohou dál podívat také do černé kuchyně nebo takzvané Tapetové místnosti. Ta ukazuje, jak si lidé v 19. století pomáhali proti zimě papírem a tapetami nalepenými na stěnách. „Může se to zdát jako úplná blbost, ale ten doklad o chudinském zateplování je dochovaný v celé Evropě jenom tady,“ upozornil Kučera. Místnost se podle něj zachovala i díky pozdějším úpravám StB, které starší vrstvy zakryly.
Novinky čekají lidi i přímo v expozici. Přibyly QR kódy s audioprůvodcem v češtině a angličtině a část informací se přesunula právě do zvukové podoby. „Příliš textu škodí a jako návštěvníky nás rychle ubije. Mojí ambicí bylo expozici trochu ulevit, ale zároveň nezamlčet všechny historické zajímavosti,“ vysvětlil Maňák. Českou verzi audioprůvodce namluvila herečka Antonie Formanová.
Opravami prošla také samotná věž. Vznikla nová pokladna a vstupní hala, pracovalo se na schodišti, hlásovně i hodinovém stroji. Restaurátoři se pustili také do horního portálu, kterým se kdysi z kostela přes můstek vstupovalo do zvonice. Chodili tu jezuité ke zvonění. U portálu už byly některé omítky a štukové prvky opadané, proto je bylo potřeba doplnit a zakonzervovat. Věž se má opravovat postupně po jednotlivých částech, ne jednou velkou rekonstrukcí. Vstupné činí 200 korun pro dospělého.
