Prvním návštěvníkům se zoo otevřela 28. září 1931. Její plány jsou ale o půl století starší. Už před 145 lety, v roce 1881, zveřejnil hrabě Sweerts-Sporck v novinách výzvu k založení zoo. Profesor Jiří Janda se do příprav zapojil v roce 1904. V roce 1926 vzniklo družstvo zoologické zahrady a o pět let později se veřejnosti otevřel ještě nedokončený osmihektarový areál v Troji.
Janda se stal prvním ředitelem zoo a některá zvířata choval ještě před jejím otevřením u svého domu. „Historie pražské zoo by vydala na nejeden filmový příběh. Od 30. let, kdy zakladatel Janda choval divoké šelmy na zahradě svého domu, přes druhou světovou válku, kdy se zoo snažila přežít provozováním cirkusových vystoupení, až po zásadní odchovy světového měřítka,“ řekl Blesku její mluvčí Filip Mašek.
Mezi nejoblíbenější zvířata patřila lední medvědice Polárka, která se v Troji narodila v roce 1947. Její jméno i obrázek začaly pražské mrazírny používat na mraženém smetanovém krému a označení polárka se pro něj vžilo. První koně Převalského, hřebec Ali a klisna Minka, dorazili do Troje v roce 1932. Později se zoo zapojila také do jejich návratu do volné přírody a letos si připomíná 15 let projektu Návrat divokých koní.
Povodeň
V srpnu 2002 přišla povodeň, která zaplavila spodní část areálu. Uhynulo při ní 134 zvířat, dalších 1 029 se podařilo evakuovat a škody dosáhly 232 milionů korun. Mašek ale připomíná, že po katastrofě přišla také velká podpora veřejnosti. „Vzbudila obrovskou vlnu solidarity a podpory ze stran veřejnosti a dala zahradě náboj k nebývalému rozvoji,“ řekl.
Jedním z nejčerstvějších přírůstků jsou paterčata gepardů, která se narodila 18. června. Jde o čtyři samce a jednu samici a pražská zoo je odchovává po osmileté přestávce. Návštěvníci už je mohou spolu s matkou Daenerys vidět ve výběhu vedle Pavilonu šelem a plazů. První gepard Mignon dorazil do Troje už v roce 1933. V roce 1972 se pak Praha stala první zoo v tehdejším Československu a teprve třetí na světě, kde se podařilo gepardy úspěšně odchovat.
