Video se připravuje ...
Babiš o platech politiků: Prezident Pavel vetem překvapil. Peníze zákonodárců chce opět zmrazit.
Šokující data o platech Čechů: Ženy berou až o 15 tisíc méně než muži. Co chystá Juchelka?
Rozdíl ve výplatách mužů a žen v Česku stále zůstává výrazný. Podle průzkumu trhu práce společnosti Grafton Recruitment je největší mzdová propast v Praze, kde se rozdíl blíží 10 tisícům korun měsíčně. U některých profesí je ještě vyšší – například finanční účetní s praxí mohou mít podle analýzy mužští kolegové vyšší mzdu až o 15 644 korun.
V celorepublikovém průměru činí rozdíl mezi mzdami mužů a žen 6580 korun měsíčně. Nejmenší rozdíl zaznamenal Olomoucký kraj, kde jde podle průzkumu o 5371 korun. Rozdíly v odměňování se mají v budoucnu více řešit i díky evropské směrnici o transparentnosti odměňování. Ta má zaměstnancům usnadnit přístup k informacím o nastavení mezd a pomoci odhalovat případné neodůvodněné rozdíly v odměňování.
„Novela nezavádí nový princip, ale dává zaměstnancům i kontrolním orgánům lepší nástroje, jak dodržování tohoto práva ověřit a případné neodůvodněné rozdíly napravit,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).
Firmy hledají lidi tam, kde to dříve nezkoušely
Průzkum ale ukazuje i další změny na českém trhu práce. Zatímco některé firmy stále bojují s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců, v jiných regionech připadá na jedno pracovní místo velké množství uchazečů.
Vše o komunálních volbách 2026: Kdy proběhnou, jak správně volit a kde sledovat výsledky
Například v Ústeckém kraji zaměstnavatelé dlouhodobě řeší odchod části kvalifikovaných pracovníků za vyššími výdělky do blízkého Německa. Přesto se některé okresy v regionu řadí mezi oblasti s vysokým počtem zájemců o jedno pracovní místo, podobně jako například Karviná nebo Bruntál.
Firmy proto hledají nové cesty, jak zaměstnance získat. Vedle pracovníků ze zahraničí se stále častěji zaměřují také na rodiče po rodičovské dovolené nebo lidi nad 55 let. Nabízejí jim například zkrácené úvazky nebo větší flexibilitu.
Už nestačí být jen odborník
Mění se také požadavky zaměstnavatelů. Firmy podle průzkumu stále méně hledají pouze úzce zaměřené specialisty a více oceňují lidi, kteří dokážou propojit svou odbornost s digitálními nástroji a technologiemi včetně umělé inteligence.
Schopnost pracovat s novými technologiemi se tak postupně stává jednou z důležitých výhod na pracovním trhu.
Největší šanci mají technici, programátoři i lidé z financí
Dobře se podle průzkumu uplatňují také absolventi některých oborů. Největší poptávka je po lidech se vzděláním ve strojírenství, elektrotechnice, IT nebo financích. Například vystudovaný programátor v Praze může podle analýzy nastoupit po škole s nástupní mzdou až 80 tisíc korun měsíčně.
Průvodce senátními volbami 2026: Způsob hlasování, termíny a přehled všech kandidátů
Naopak největší konkurence čeká absolventy administrativních oborů, marketingu nebo HR, kde hrozí větší riziko, že člověk nakonec najde práci mimo svůj vystudovaný obor.
Mění se také očekávání mladých lidí. Častěji požadují flexibilitu, možnost práce z domova nebo rychlejší kariérní růst. Firmy na to reagují například vlastními vzdělávacími programy a větším důrazem na rozvoj zaměstnanců.
Témata:
Související
Paroubek dobrý názor na ODS ,Top 09 atd ?Tak nějak podobně byl v neděli před polednem slavnostně představen redaktorem ČT Václavkem v diskusním pořadu nahrazujícím někdejší Otázky (neblaze proslulého) V. Moravce bývalý ministr financí Kalousek. Je to vlastně nestoudné, dělat z ministra financí, který během téměř osmi let svého ministerského působení nasekal dluhy ve výši 800 miliard korun. A ještě dokázal utratit 158 miliard korun rozpočtových rezerv, které v kase ministerstva financí, tedy v kase státu nechala vláda pod mým vedením na krizové časy. Tedy, celkový součet navýšení státního dluhu, které jde za ním, je přes 950 miliard korun.
Pod jeho vedením byla provedena v roce 2007 tzv. reforma veřejných financí. Tato tak řečená reforma se zvrhla na pouhopouhou změnu daňového systému. Tehdy se vlastně poztrácelo v daňových příjmech, konkrétně v dani z příjmů právnických a dani z příjmu fyzických osob cca 80 miliard korun. Tato částka postupně bobtnala v dalších letech až se dostala někdy ke konci života superhrubé mzdy v roce 2021 až na dobře 120 možná 150 miliard korun.