Video se připravuje ...
Ivan Dubovický a Helena Balounová z ministerstva zahraničí ukazují archiválie týkající se smrti Jana Masaryka.
Masaryk mohl zemřít i při hádce, říká badatelka Jandečková. Co čeká od exhumace?
„Postupem času mi došlo, že je v těch médiích těch mrtvých najednou tolik,“ popsala pro Blesk badatelka Václava Jandečková zlom, kdy začala věřit v exhumaci těla Jana Masaryka. Svou roli v sedmileté cestě za pravdou měla válka na Ukrajině i legenda české kriminalistiky Jiří Markovič. Badatelka také popsala, co čeká od pitvy exministrova těla.
Na přelomu srpna a září byly na hřbitově v Lánech vyzdviženy ostatky Jana Masaryka, bývalého ministra zahraničí, který byl nalezen mrtvý 10. března 1948 pod oknem svého bytu v Černínském paláci. Ačkoliv po událostech, které předcházely jeho smrti, bylo pátráno již několikrát, vyšetřovatelé se pravdy nikdy nedobrali. O odhalení celé záhady se také snaží již řadu let Václava Jandečková, která o tajemné smrti napsala dvě knihy a stála v pozadí celé exhumace.
U zahájení vyšetřování byl i Markovič
Cesta k exhumaci politikova těla začala již před sedmi lety, kdy Václava Jandečková spolu s legendárním vyšetřovatelem Jiřím Markovičem podala podnět k zahájení vyšetřování. Vyšetřování tehdy navazovalo na nález nahrávky policisty Vilibalda Hofmanna, jednoho z prvních lidí, který se pohyboval na místě.
Policie vyšetřování v roce 2021 ukončila s tím, že nelze jednoznačně potvrdit vraždu a do hry se vrátil motiv sebevraždy. S tím však badatelka nesouhlasila. „Já bych celé to vyšetřování úplně vymazala,“ uvádí a dodává „korunu tomu nasadil tehdy státní zástupce, když řekl do médií, že analýza pádu Jana Masaryka z té římsy ukazuje, že se odrazil nechtěně, tím pádem vyvinul i takovou tu sílu, která byla potřeba, aby tělo dopadlo dál od zdi a že potom dopadl na nohy, sedl si a položil se, protože mimo jiné Jan Masaryk žádné jiné zranění třeba na hlavě neměl.“
Jandečková proti této informaci razantně vystupuje a uvádí, že Masaryk zranění na hlavě měl. V rakvi během pohřbu měl za uchem trs bledulí, oficiálně proto, aby bylo zakryto zranění po pitvě. „Kdyby tam bylo vidět šití po pitvě, tak by muselo být vidět i na druhé straně. A tam nikdy na žádné fotografii ty sněženky nebyly,“ podporuje svou hypotézu Jandečková.
Názor jí změnila válka
„Tehdy, to byl právě rok 2021, jsem začala upozorňovat na to, že jediná možnost, jak zjistit pravdu, je už jedině exhumace. Nedokážu si představit, a myslím, že asi v této zemi, že by se otevřely archivy v Rusku k té tehdejší době,“ vzpomíná badatelka. Na žádost české strany zároveň Rusové odpověděli, že se v archivech žádné takové materiály nenacházejí.
I když se dle svých slov Jandečková v té době snažila propagovat myšlenku exhumace, věděla, že na to není česká společnost připravená. Po ruské invazi na Ukrajinu však změnila názor. „Říkala jsem si, že je teďka konec s Masarykem, jenomže postupem doby mi naopak došlo, že těch mrtvých je v médiích najednou tolik, třeba po těch událostech třeba v Buči. Přišlo mi, že najednou veřejnost začala vnímat proces té exhumace úplně jinak, že by to najednou nevadilo,“ vzpomíná.
„Jste naivní,“ vzkázal badatelce vyšetřovatel
Ani tak nebylo vyhráno. Následovalo byrokratické kolečko, jelikož badatelé museli získat všechna potřebná povolení, včetně toho nejdůležitějšího – od Charlotty Kotíkové, Masarykovy praneteře. Ta však souhlas nechtěla dát. „Takže poslední možností bylo obrátit se prostě na orgány činné v trestním řízení,“ vysvětluje Jandečková.
Státní zástupce nakonec vyslyšel jejich žádost a policii pověřil, aby ten případ znovu otevřela. „Přesvědčit státního zástupce muselo být nesmírně těžké, takže já velmi obdivuji ty celou tu vyšetřovací partu, že tohle to dokázali,“ skládá poklonu Jandečková.
Badatelka se ale ne vždy setkávala s podobným nadšením pro věc. „Na centrále Úřadu dokumentace vyšetřování zločinů komunismu mi do očí řekl, že jsem naivní, jestli si myslím, že se někdy ustanoví nějaký tým odborníků,“ líčí setkání s členem ÚDVZ.
Co prozradí pitva?
Na otázku, co můžeme od pitvy čekat, odpovídá badatelka s nadějí: „Jak znám ten vyšetřovací tým a hlavně toho hlavního vyšetřovatele, tak on je nesmírně pečlivý, nesmírně zodpovědný a pracovitý.“ Věří ale, že pitva pomůže k přiblížení se k pravdě. „Je možné, že se nepodaří zjistit, jak Jan Masaryk zemřel, ale můžeme se teď k tomu nejvíce přiblížit, dokud se neotevřou ruské archivy.“
Masaryk mohl zemřít omylem
Václava Jandečková je badatelka a autorka dvou knih o smrti Jana Masaryka, kde představila vlastní verzi toho, co se osudnou březnovou noc v Černínském paláci mohlo stát. Objevila výpověď diplomata Jana Bydžovského, který se k vraždě během věznění v padesátých letech přiznal. „On si měl myslet, že to možná chtěli Britové, protože se mohl kdysi zavázat ke spolupráci s britskou tajnou službou. Ve skutečnosti, pokud se to stalo, jak on vyprávěl, se za provázky tahalo v Kremlu,“ upřesňuje Jandečková a dodává „… já to mám tak uzavřené, že na 50 % se Bydžovský tu noc tam pohyboval.“
Badatelka však nechce definitivně rozseknout, zda šlo o vraždu, či nešťastnou náhodu. „Já jsem vlastně otevřená všem variantám, teda kromě sebevraždy, jsem otevřena tomu, že to byla úkladná vražda, nebo že tam došlo třeba k nějaké hádce,“ spekuluje. Hádka podle ní mohla vyeskalovat až k rvačce, při které Masaryk mohl nešťastně upadnout. „Dokážete si představit, že najednou mohla nastat panika, co s tím,“ vysvětluje Jandečková, proč by vyhození z okna mohlo být dobrou zástěrkou pro zakrytí nešťastné náhody.
Témata:
Vúbec by se nedivil, kdyby za tím byli komunisté. Špinavci kterí podporují putina by měli býť souzeni jako fašisté po vojně!!!