Kde leží pravda o smrti Jana Masaryka? Historička zmínila pochyby, Lipavský v den výročí varuje

Smrt ministra zahraničí Jana Masaryka je i po 77 letech stále zahalena tajemstvím. Policie teď ale na základě nově objevených dokumentů otevřela vyšetřování jeho smrti kvůli podezření na vraždu.

Masaryk zemřel v noci na 10. března 1948, podle dobové verze spáchal sebevraždu. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV), který je útvarem Policie ČR, má ale nyní podezření na vraždu.

Důvodem jsou právě nově získané dokumenty. Archiválie získalo ministerstvo zahraničí loni v srpnu, informoval o tom tehdy server Aktuálně.cz.

Lipavský: Masarykův tragický konec

Lipavský je rád, že smrt Jana Masaryka je stále středem zájmu a pozornosti. Odpověď na otázku, proč zemřel, se podle něj nabízí.

„Jeho tragický konec bezpochyby souvisel s brutální sovětizací Československa a souvisel i s bezohledností Kremlu a jeho blízkých spolupracovníků,“ řekl.

Pietní setkání podle něj může vést k zamyšlení, jak málo někdy stačí, aby byla demokracie pošlapána. „Jak rychle mohou svobodnou společnost ovládnout temné síly, jak rychle v ní může zavládnout diktatura,“ dodal.

Poslanec Žáček věří i v další dokumenty

Poslanec Pavel Žáček (ODS), který shromáždění dokumentů o Masarykově smrti ze zahraničí inicioval, na dnešní akci podotkl, že většina získaných písemností je diplomatické povahy, část materiálů je ale také zpravodajských.

Věří v to, že v západních archivech lze najít i další dokumenty, které se vztahují k Masarykově úmrtí. Chce iniciovat další kroky, aby zahraniční partneři „zapátrali“ a aby se do Česka dostaly další materiály. Když po událostech února a března 1948 řadoví zaměstnanci ministerstva zahraničních věcí opouštěli Československo, nesli s sebou ústní i písemná svědectví, která jsou zachována v různých typech archivů, uvedl.

Sebevražda, vražda, nebo nešťastná náhoda? Smrt Jana Masaryka zahalují tajemství. | Blesk / David Malík

Sebevražda, vražda, nehoda…

První poválečný ministr zahraničí zemřel po pádu z okna svého služebního bytu v Černínském paláci. Co se v bytě stalo, je tématem řady spekulací. Na rozdíl od dobové verze se například vyšetřování z let 2001 až 2003 přiklonilo k názoru, že Masaryk byl zavražděn.

Jeho smrtí se později zabývaly desítky odborníků a bylo vedeno několik vyšetřování. Žádné z nich nedokázalo zcela vyvrátit některou z verzí – sebevražda, vražda, či nešťastná náhoda. Naposledy kriminalisté případ odložili v březnu 2021, kdy ÚDV vyšetřování uzavřel, aniž došel k jednoznačnému závěru.

Jandečková: Nové dokumenty upozornily i na podlitiny

Blesk: Proč se najednou objevily dokumenty rovnou ze tří států najednou (Francie, USA, V. Británie – pozn. red.)?

Historička Václava Jandečková: „Je to iniciativa historika Pavla Žáčka, který s ministerstvem zahraničí promyslel, že by bylo dobré oslovit v zahraničí státy na západ od nás. Nejenom se tedy obrátit na Rusko. Ale zeptat se na Západě, jestli v archivech ještě není něco ke smrti Jana Masaryka. Výsledek byl ten, že ze Spojených států, z Anglie a z Francie přišly nějaké dokumenty z diplomatických archivů.“

Jaké nové nejvýznamnější skutečnosti tyto dokumenty odhalují nebo přibližují?

„Určitě je důležité věnovat teď pozornost – díky těm dokumentům – svědectví doktora Teplého. Ten mluvil o dírce ze střelné rány, která pravděpodobně byla učiněna z bezprostřední blízkosti, protože tam byly známky ožehnutí. Doktor Teplý upozorňoval i na to, že chodidla byla roztříštěná velmi zvláštním způsobem. Jako by spíše byla rozbitá nějakým těžkým předmětem, jako je kladivo.

Upozornil také na podlitiny na těle Jana Masaryka. Zároveň třeba zmínil to, že Masaryk šlápl na střep od šálku. A v jednom tom svědectví od Masarykova komorníka Bohumila Příhody, které získalo ministerstvo zahraničí, je právě uvedeno, že Jana Masaryka v nočních hodinách navštívili tři muži a Masaryk si po jejich návštěvě objednal ještě kávu.“

Podezřelé úmrtí Jana Masaryka: Policie vyšetřuje vraždu! Rozlousknou záhadu nové archiválie?

Mluví se teď také o tom, že ta ožehlá dírka mohla být kyanidová injekce.

„Mohla by to být. Další svědectví, které k tomu mám, je, že údajně Jan Masaryk byl zavražděn tím, že mu byl píchnutý jed takovou jehlou, kterou se dříve vraždilo. Ale to jsou právě takové dohady. V každém případě to minulé šetření vůbec nebralo v úvahu, že Masaryk měl zranění na pravém spánku, velkou podlitinu a dvoucentimetrovou tržnou ránu, k čemuž jsou i fotografické podklady.“

Což teď řeší i policie.

„My jsme jako náš spolek Společnost pro výzkum zločinů komunismu od října minulého roku v kontaktu i s úřadem dokumentace a státním zástupcem. Zároveň jsem ještě tam upozornila, že třeba mám svědectví k identitě jednoho z těch tří možných návštěvníků v bytě Jana Masaryka, a toto svědectví jsem uveřejnila už v roce 2021 ve své knize s tím, že to měl být údajně Pavel Kavan, československý důstojník. Ten sice vypovídal, že tam byl v odpoledních hodinách, ale ta svědectví k jeho návštěvě v bytě Jana Masaryka se velmi různí, což je hodně podezřelé. Nakonec právě existuje i svědectví, že tam byl až po jedenácté hodině v noci, takže mohl být jedním z těch tří, které zmiňuje komorník. On sám se údajně v Anglii přiznal nebo svěřil svému příteli, že Jana Masaryka zabil v hádce.“

Z okna této koupelny Masaryk vypadl. Nebo byl vyhozen? | Blesk / David Malík

Pokud by policie došla k tomu, že Masarykova smrt byla opravdu vražda, je možné zjistit, kdo za ní stál?

„To je samozřejmě složitější. Některé naše teorie by mohlo vyloučit, či potvrdit prozkoumání ostatků Jana Masaryka, které se nalézají v jeho hrobce v Lánech. Nemyslím si ale, že bychom se dostali někam dál, aniž bychom tu hrobku otevřeli.“

Proč je problém tělo Masaryka vyzvednout? Co tomu brání?

„V současné době mi státní zástupce sám o sobě řekl, že se nacházíme v důkazní nouzi. Což je pravda. Ta svědectví se různí, protiřečí, a pokud bychom chtěli získat materiály z archivu z Moskvy, tak ty samozřejmě asi několik generací pravděpodobně nezískáme. To znamená, že musíme vycházet z toho, co máme, a toho není mnoho. Já už několik let upozorňuji na to, že ta pravda se může nacházet v Lánech, a ne v nějakých archivech. My jsme jako náš spolek v kontaktu s městem Lány, s Pražským hradem. Všude nám vyšli vstříc. Dosud jsme ale nedostali souhlas praneteře paní Charlotty Kotíkové, praneteře Jana Masaryka. Je to přitom zásadní, jak se můžeme posunout dál. Může se k tomu odhodlat policie, ale ta by nejdřív potřebovala nashromáždit svědectví, která podporují verzi vraždy.“

10. března 1948: Tělo československého ministra zahraničí Jana Masaryka | Mall TV

Proč se nově objevená výpověď Bohumila Příhody rozchází s tím, co říkal československým vyšetřovatelům? Těm řekl, že v bytě nikdo nebyl, v nové výpovědi ale mluví o třech mužích.

„Bohužel je to třeba brát v kontextu té doby, většina těch výpovědí, která byla učiněna 10. března 1948, vykazuje nepravdivé údaje, ať už časové, tak faktické. Ti lidé měli strach a v podstatě asi i sám Vilibald Hofmann, který měl zajišťovat místo činu, potvrdil, že se vůbec nevyšetřovalo. A když přišel potom na svoji úřadovnu a měl sepsat zápis, tak dosvědčil, že ten zápis mu vytrhl člověk, který poděkoval rusky, a chtěl tím říct, že v tom zápise vůbec nemůžou být pravdivé informace a že byl donucen podepsat něco, co vůbec neodpovídalo skutečnosti.“

Pokud by byla pravda o třech mužích v Masarykově bytě, jak je možné, že se do něj vůbec dostali? To ministr zahraničí neměl ochranku?

„Byl tam vrátný, ale těch možností, jak se dostat do Černínského paláce, bylo několik. Určitě není pravda, že by tam nikdo nemohl nepozorovaně přijít. Dokonce jsou svědectví, že před Černínským palácem zaparkovala v té noci auta s vládními poznávacími značkami. Takže to zase o něčem vypovídá.“

K jaké teorii se nejvíc přikláníte vy sama?

„Já jsem přesvědčená, že šlo o vraždu. Usiluji dlouhodobě o to, aby ten případ byl řádně vyšetřen. Přesto ale, že i já sama jsem za ta léta nashromáždila tolik informací, tak vám nemůžu říct, co se přesně v Černínském paláci té noci stalo. Věřím ale tomu, že Jan Masaryk už musel být mrtvý okolo půlnoci a že ministerstvo vnitra manipulovalo s časovými údaji z toho důvodu, aby se zakrylo nebo aby se nezkoumalo to, kdo byl okolo půlnoci právě v bytě Jana Masaryka.“