Do ostrovského kostela v krabici vrátili Krylova anděla: Neopravili mu křídla
Více než 350 let starý barokní anděl přežil střelbu vojáků i dlouhá desetiletí skrývání. Poškozená socha se nyní vrátila do kostela v Ostrově na Karlovarsku. Její příběh se navíc zvláštním způsobem proplétá s Karlem Krylem. Právě tento anděl mohl být jednou z inspirací pro jeho slavnou píseň.
Socha původně patřila k výzdobě kostela Zvěstování Panny Marie v Ostrově. Osud sakrální stavby se však zásadně změnil po nástupu komunistického režimu, kdy areál využívala armáda. Podle dochovaných vzpomínek vojáci ničili vybavení a do andělů na oltářích měli dokonce střílet jako do terčů.
Jeden z nich však z kostela zmizel dřív, než mohl být zničen úplně. Podle příběhu zveřejněného Pamětí národa za jeho záchranou stáli někdejší spolužáci Karla Kryla z keramické školy v Bechyni.
Andělé putovali přes zeď
Klíčovou roli sehrál Oldřich Ašenbryl, jenž tehdy v Ostrově sloužil na vojně. Když zjistil, jak vojáci s výzdobou zacházejí, spojil se se spolužákem Stanislavem Martincem. Společně vymysleli plán, jak zachránit alespoň část poničeného vybavení. Ašenbryl měl tři anděly zabalit a předat přes zeď vojenského areálu Martincovi. Ten je následně odvezl pryč.
Cesta to ale nebyla úplně nenápadná. Martinec později vzpomínal, jak vezl sochy vlakem a z jednoho balíku vykukovaly malé ruce. Celou dobu se prý obával, že si někdo z cestujících bude myslet, že převáží tělo dítěte.
Dva zachráněné anděly si nakonec převzali Ašenbrylovi známí, třetí zůstal u Stanislava a Věry Martincových v jejich pražském ateliéru. Oba stejně jako Ašenbryl patřili ke Krylovým spolužákům z Bechyně. Právě tam se cesty poničené barokní plastiky a slavného písničkáře měly protnout.
Inspirace hudebníka
Při jednom setkání bývalých spolužáků měl totiž sochu spatřit. Zajímal se o její osud i vyprávění o střelbě do oltářní výzdoby. Nedlouho poté vznikla píseň Anděl. Časová souvislost, polámaná křídla i vojenské pozadí vedly některé známé písničkáře k přesvědčení, že právě tato plastika mohla patřit mezi podněty ke vzniku populární skladby.
Jistotu však nikdo nemá. Kryl během života mluvil také o jiných poničených památkách. Publicista a jeho životopisec Vojtěch Klimt připomněl například kostel ve Velkém Chvojně nebo umělcovy zkušenosti z vojenské služby v Chotěšově.
Také Krylova první manželka Eva Sedlářová upozornila, že se v jeho tvorbě zpravidla prolínalo více podnětů. Ostrovská plastika tak mohla být pouze jedním z obrazů, z nichž se později Anděl zrodil.
Skončil na Červené Lhotě
Poničená památka mezitím pokračovala ve své neobvyklé pouti. Martincovi ji po letech předali kastelánovi zámku Červená Lhota Tomáši Horynovi. Měli obavy, že po jejich smrti by nález církevní plastiky u nich doma mohl vzbudit podezření, že pochází z vykradeného kostela.
Na Červené Lhotě pak ležela několik let. Její původ se podařilo spolehlivě potvrdit díky historickým fotografiím. Na starých snímcích je zachycena jako součást hlavního oltáře ostrovského kostela, kde klečící anděl stával poblíž sošky Panny Marie Věrné.
Polámané křídlo mu nechali
Po desetiletích mimo Ostrov se zhruba půlmetrová dřevěná plastika vrátila domů. Slavnostní předání se uskutečnilo 21. srpna, symbolicky v den 58. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
Anděl prošel ošetřením proti dřevokaznému hmyzu a dostal speciální podstavec. Poškozená křídla mu však zůstanou. Město se rozhodlo stopy minulosti neskrývat a zachovat je jako součást jeho příběhu i jako připomínku ničení sakrálních památek za komunistického režimu.
To byl pan s velkýmP za každé situace rovná záda až do konce jeho života měla jsem k němu účtu a mám dodnes