Video se připravuje ...
Íránská letadla v plamenech. Takhle je ničili Američané
Půl roku války v Íránu: USA a Izrael změnily region jinak, než doufaly
Je to už šest měsíců, co Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán s dlouhodobým cílem proměnit Blízký východ pomocí vojenské síly. Region se změnil, avšak ne tak, jak obě země doufaly, napsala agentura AP.
Islámská republika přežila atentáty na své nejvyšší představitele i týdny intenzivního bombardování a našla v Hormuzském průlivu účinný prostředek, jak uplatnit svůj vliv. Arabské státy v Perském zálivu zaznamenaly znepokojivé trhliny v americkém bezpečnostním systému, na který se spoléhaly po celá desetiletí - a některé z nich nyní hledají alternativy.
Izrael opět drtivě porazil své nepřátele, ani tentokrát však nedosáhl definitivního vítězství. Po téměř třech letech války v Gaze a novém zabírání území mu hrozí generační rozkol s jeho nejbližším spojencem, Spojenými státy. Naděje na normalizaci vztahů se Saúdskou Arábií, o kterou dlouhodobě usilují USA i Izrael, se navíc dál vzdaluje.
Když 28. února Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán, obě země doufaly, že svrhnou jeho vládnoucí duchovní elitu a nahradí ji prozápadní vládou. Místo toho však skončily se „zoceleným a velmi radikálním režimem“, uvedla Barbara Leafová, bývalá velvyslankyně, která v administrativě někdejšího amerického prezidenta Joea Bidena působila jako náměstkyně ministra zahraničí pro Blízký východ.
„To bude, řekněme, mimořádně obtížné zvládnout,“ řekla. „Írán si v průběhu měsíců vybudoval přesvědčení, že nejenže dokáže přežít, ale že může zvítězit a změnit regionální rozložení sil.“ Před vypuknutím války se přitom Írán jevil jako zranitelnější než kdykoli od invaze Iráku pod vedením Saddáma Husajna v roce 1980.
Íránská měna se propadla, což vyvolalo jedny z největších protivládních protestů v historii země, které byly v lednu brutálně potlačeny a při nichž zahynuly tisíce lidí. Izrael a Spojené státy během dvanáctidenní války v létě loňského roku bombardovaly íránská vojenská a jaderná zařízení. Íránští spojenci z řad ozbrojených skupin byli zároveň oslabeni v konfliktech, které následovaly po útoku Hamásu ze 7. října 2023 z Pásma Gazy. Situace se však krátce po prvních amerických a izraelských úderech začala obracet.
Írán de facto uzavřel Hormuzský průliv, klíčovou obchodní trasu pro ropu a plyn, a zaútočil na země Perského zálivu, kde jsou rozmístěny americké jednotky, čímž otřásl světovou ekonomikou. Americký prezident Donald Trump v dubnu souhlasil s příměřím a v červnu podepsal s Íránem dohodu, která se však o několik týdnů později rozpadla.
Írán je nyní odhodlán uplatňovat trvalou kontrolu nad průlivem, aby jej mohl využít k odražení budoucích útoků a k zajištění dalších ústupků, aniž by však ustoupil ve sporné otázce svého jaderného programu. Jedná se o riskantní sázku, zejména vzhledem k tomu, že USA zpřísňují blokádu a slibují nové sankce proti již tak těžce zasažené íránské ekonomice.
„Írán dokázal, že Hormuzský průliv mu poskytuje významnou páku, avšak dlouhodobé narušení provozu poškozuje i jeho sousedy, Čínu a globální ekonomiku, a zároveň podněcuje hledání alternativ k tomuto průlivu,“ uvedl Yoel Guzansky, odborník na Írán a Perský záliv z izraelského Institutu pro studium národní bezpečnosti.
Spojené státy se již po desetiletí zavazují chránit bohaté vývozce ropy z Perského zálivu před vnější agresí, mimo jiné prostřednictvím rozsáhlé sítě vojenských základen rozmístěných po celém regionu. Tato bezpečnostní struktura pomohla zajistit stabilitu globálních energetických trhů, odradit Saddámův Irák a později i Írán a přispěla k tomu, že se Spojené arabské emiráty a další státy Perského zálivu staly oázami prosperity v jinak nestabilním regionu. Americké bezpečnostní závazky v Perském zálivu již byly v minulosti vystaveny zkoušce, nikdy však v takové míře jako nyní.
Odveta v celé oblasti
Írán v odvetě zaútočil na Izrael, své rakety a drony však namířil také proti státům Perského zálivu, které doufaly, že se do války nezapojí. Cílem se staly americké vojenské základny i klíčová energetická infrastruktura. Útoky zatížily protivzdušnou obranu a přispěly k vyčerpávání amerických zásob sofistikovaných protiletadlových střel.
Írán zároveň v reakci na útoky na svou civilní infrastrukturu zasáhl odsolovací zařízení v sousedních zemích. To vyvolalo obavy, že válka zahájená bez předchozího jednání se státy Perského zálivu by mohla vést ke katastrofickým útokům na jejich vodárenskou a energetickou infrastrukturu.
„Skutečnost, že válka začala bez jasného politického cíle, navzdory doporučením klíčových regionálních partnerů a bez zjevných důkazů o existenci plánu B pro případ, že by se po počátečních útocích nepodařilo svrhnout íránský režim, pravděpodobně podkope důvěru v USA v celém regionu a její obnovení může nějakou dobu trvat,“ uvedl Kristian Coates Ulrichsen, odborník na Perský záliv z Bakerova institutu pro veřejnou politiku na Riceově univerzitě.
Minulý měsíc uzavřela Saúdská Arábie novou obrannou dohodu s Pákistánem a Tureckem. Jde o první náznak toho, že tradiční spojenci USA by mohli začít hledat alternativní bezpečnostní uspořádání. Jejich možnosti jsou však omezené.
„Dilema, před nímž státy Perského zálivu stojí, spočívá v tom, že neexistuje žádná životaschopná alternativa k široké škále obranných a bezpečnostních vazeb se Spojenými státy,“ uvedl Ulrichsen.
Libanonské hnutí Hizballáh podporované Íránem několik dní po vypuknutí války odpálilo rakety na Izrael, což vyvolalo rozsáhlé izraelské letecké údery a následnou pozemní invazi. Izrael znovu obsadil rozsáhlé části jižního Libanonu a rozšířil tak území, které získal po útoku ze 7. října.
Jeho četná taktická vítězství jsou však vykoupena rostoucí mezinárodní izolací. Izrael čelí rozsáhlým obviněním z genocidy v Pásmu Gazy a premiér Benjamin Netanjahu je obviněn ze zločinů proti lidskosti před Mezinárodním trestním soudem (ICC). Izrael tato obvinění kategoricky odmítá.
Video se připravuje ...
Izraelská armáda ukázala, jak zasáhla cíle v Íránu
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.