Češi jsou národem vášnivých houbařů, ale s košíkem plným pýchy si z lesa často přinesou i smrtelné nebezpečí. Mezi lidmi totiž stále kolují po generace předávané zaručené rady, které by dokázaly z běžné rodinné večeře udělat poslední jídlo vašeho života. Spoléháte na triky našich babiček a myslíte si, že vás pod jehličím už nemůže absolutně nic překvapit? Možná právě vy máte nakročeno k fatální chybě, která se u stolu už neodpouští...
Smrtelně nebezpečné pověsti houbařů: Jen jedlé houby jsou ožrané od slimáků? A co pivečko ke smaženici?
1.Pivečko ke smaženici?
Vidina oroseného piva nebo sklenky vína k poctivému houbovému guláši je pro mnohé lákavá, ale v kombinaci s některými druhy se mění v toxickou past. Zvláště u hnojníků inkoustových startuje alkohol v těle hodně bouřlivou reakci. „V kombinaci s alkoholem hnojník působí podobně jako antabus, lék při léčbě alkoholismu. Může se to projevit bolestmi hlavy, červenými skvrnami v obličeji, problémy s dechem, návaly horka a nevolností až zvracením. Není to smrtelné, ale hodně špatně by nám mohlo být,“ řekl FTV Prima mykolog Jaroslav Vanča. U dalších oblíbených hřibů zvaných modráci zase platí, že obě složky jídla extrémně vyčerpávají trávení. „Stejně jako alkohol mohou zatížit při zpracování játra a žlučník, a když se to opravdu přežene a zkombinuje, tak se dostaví žlučníkový záchvat či pocit těžkosti,“ vysvětlila v magazínu Prima Living mykoložka Tereza Tejklová.
2.Přemrzlé houby
Podzimní mrazíky přidávají další skryté riziko, o kterém ale většina z nás ví. Sbírat houby, které v lese opakovaně zmrzly a následně rozmrzly, je doslova hazard se zdravím, protože se v nich začnou nekontrolovatelně množit nebezpečné plísně. „Toxické látky v takové houbě nejsou natolik jedovaté, aby mohly člověka ohrozit na životě, ale větší množství mrazem poškozených hub může vyvolat žaludeční potíže, zvracení a průjem,“ vysvětluje mykolog.
3.Ožraná od slimáka = jedlá?
Zaručenou babskou radou je také tvrzení, že jedovatá houba je hořká a taky nebude ožraná ani od slimáků či červů. Zvířata - obzvláště hmyz či drobní savci - mají ovšem zcela jiný metabolismus a smrtelně jedovatá muchomůrka zelená je pro ně neškodnou pochoutkou. Člověka naopak spolehlivě zabije, a to bez jakéhokoliv chuťového varování na jazyku. „Ti, kdo okusili jednu z nejjedovatějších hub, muchomůrku zelenou, resp. muchomůrku hlíznatou (Amanita phalloides), a přežili, pak vyprávěli, že si na jídle z ní připraveném velmi pochutnali,“ uvádí mykolog Jaroslav Vanča.
4.Vaření ničí jed?
Mnozí houbaři žijí v nepochopitelné iluzi, že jakýkoliv skrytý jed spolehlivě zničí dlouhý var a že ty opravdu nebezpečné houby na sebe samy upozorní křiklavými barvami. To je fatální omyl. Zatímco syrové václavky nebo čirůvky fialové poctivé vaření skutečně zachrání, u nebezpečných druhů to neplatí. Obsahují totiž termostabilní toxiny, se kterými nehne ani několikahodinové probublávání v hrnci. Ty nejzákeřnější druhy v našich lesích, jako je pavučinec plyšový nebo zmíněná muchomůrka zelená, navíc vypadají naprosto nenápadně a barevně nijak nevyčnívají.
5.Plesnivá houba
Otrávit se však můžete i houbou, která je stoprocentně jedlá a máte ji na talíři léta vyzkoušenou. Stačí, aby byla napadená plísní, kterou se lidé v rámci úspor často snaží jen povrchově nožem vykrojit. „Například obyčejná babka (hřib žlutomasý, Xerocomellus chrysenteron) bývá napadána plísněmi a dalšími houbami, především nedohubem zlatovýtrusým (Hypomyces chrysospermus), jenž vytváří metabolické mykotoxiny, které se v houbě hromadí a mohou způsobit tzv. nepravou (sekundární) otravu, tedy že nepochází ze samotné plodnice, ale z jejího parazita,“ objasňuje mykolog.
6.Mléko na otravu a stříbro na jed
K dovršení všeho se mezi houbaři neustále tradují absurdní záchranné brzdy, které ve finále nadělají více škody než užitku. Hodit při vaření do hrnce stříbro s tím, že zčerná, pokud narazí na prudký jed, je absolutní nesmysl. Žádné známé houbové toxiny takovou reakci nevyvolávají. Stejně nebezpečná je pak i všeobecně známá pověra, která radí při silném podezření na otravu vypít co nejvíce mléka. To se totiž v lidském žaludku okamžitě srazí a příznaky rozjeté otravy dokáže ještě dramaticky zhoršit. Jedinou reálnou první pomocí je tak rychlé požití velkého množství živočišného uhlí a okamžitý úprk do nemocnice i se zbylým jídlem.
7.Galerie
Témata:
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.