Šéf kyberúřadu varuje: V Česku pokračují pokusy o čínskou špionáž. Chce mít „plán B“
V Česku pokračují pokusy o čínskou kyberšpionáž, řekl šéf Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr v pořadu Poledne s Moravcem. Stát by měl být podle Kintra opatrný ohledně posilování své závislosti na čínských technologiích a měl by mít připravený centrální „plán B“ pro případ, že by tyto technologie přestaly fungovat. Z výroční zprávy NÚKIB vyplývá, že počet evidovaných kyberútoků loni klesl, vzrostla ale jejich sofistikovanost.
Česká vláda loni informovala o tom, že do systémů ministerstva zahraničí pronikli hackeři ze skupiny APT31, která je spojovaná s jednou z čínských bezpečnostních složek. „To, že jsme uzavřeli případ ministerstva zahraničních věcí, neznamená, že by se ta skupina tady nesnažila dále angažovat a nesnažila se třeba dále o něco podobného na jiné instituci,“ uvedl nyní Kintr. Čínští kyberšpioni mají podle něj zájem o jakékoliv pro ně hodnotné informace, například o komunikaci nebo analýzy, které slouží jako podklad pro rozhodování.
Posilování závislosti státu na čínských technologiích není podle šéfa NÚKIB rozhodně na místě. „Měli bychom mít zmapováno, jak moc na nich jsme závislí, a měli bychom mít plán B, kdyby došlo na nejhorší a ty technologie přestaly fungovat nebo nebyly dostupné servisní zásahy a tak dále,“ řekl. Žádný centrálně připravený plán podle něj zatím neexistuje.
Kromě čínských špionů zůstávají hlavním rizikem v kyberprostoru ruští aktéři. Podle Kintra je zájem obou zemí o Česko logický. „Pro Rusko jsme dlouhodobě byli nepřítelem číslo jedna, byli jsme na jeho listu nepřátelských zemí. Zároveň jsme byli první zemí, která otevřela otázku závislosti na technologiích z Číny - dovolili jsme si na to upozornit varováním v roce 2018. Čistě pocitově je to jeden z argumentů, proč by se o nás Čína mohla zajímat,“ shrnul.
Méně neznamená více bezpečí
V platnosti nadále zůstávají dvě loňská varování NÚKIB. První se týkalo některých produktů čínské společnosti DeepSeek. Druhé komplexně upozorňovalo na hrozbu spočívající v předávání dat a výkonu vzdálené správy z Číny, přičemž zahrnovalo všechna odvětví, služby i zařízení.
NÚKIB loni zaznamenal 203 kyberútoků, meziročně o 65 méně. Počet velmi významných kybernetických incidentů, které mohou mít zásadní dopady na fungování institucí a poskytování služeb občanům, vzrostl z jednoho na dva, zatímco počet významných bezpečnostních incidentů se snížil z 18 na 12. Méně útoků podle Kintra rozhodně neznamená, že by se kybernetické prostředí stávalo bezpečnějším. Jeho úřad navíc eviduje pouze dokonané skutky. Povinnost hlásit i neúspěšné pokusy neexistuje a šéf NÚKIB podotkl, že jich je tolik, že by zahltily systém úřadu.
Výroční zpráva uvádí, že nejčastějším typem incidentů loni zůstaly útoky zaměřené na dostupnost systémů, které tvořily 46 procent všech případů. Z pohledu organizací byl nejrozšířenější hrozbou phishing, tedy metoda, při níž podvodníci získávají citlivé údaje jako hesla, čísla platebních karet nebo přístupy do internetového bankovnictví.
No vy asi ano.