Největší psí lenoši: 5 plemen, která vás po pár metrech přesvědčí k návratu na gauč
-
Líní psiŘada psů potřebuje ke štěstí denně naběhat desítky kilometrů, chytat aport a neustále zaměstnávat mozek. Pak je tu ale spousta čtyřnohých parťáků, pro které je jakýkoli zbytečný pohyb absolutním přežitkem. Pro tato plemena je spánek hlavní životní náplní, odpočinek uměleckou disciplínou a slovo procházka termínem, nad kterým pouze líně zvednou jedno obočí. Pokud hledáte společníka, který s vámi s radostí proleží celé víkendy u oblíbeného seriálu a nepřemluví vás k rannímu běhání v dešti, jste na správné adrese. Těchto pět největších psích povalečů v disciplíně gaučingu platí za absolutní šampiony.
- 1.
Anglický buldok
Anglický buldok je nepřehlédnutelný chlapík s nízkým, podsaditým tělem, širokým hrudníkem, vrásčitým obličejem a roztomile předsazeným spodním skusem. Jeho mohutná stavba těla a typická valivá chůze dávají už na první pohled jasně najevo, že o žádného sprintera rozhodně nejde. Důvod jeho pověstné lenosti spočívá jak v jeho tělesné konstituci s krátkým čumákem, kvůli kterému se v horku snadno přehřeje, tak v jeho absolutně flegmatické povaze. Buldok jednoduše nevidí jediný rozumný důvod, proč by měl vyvíjet jakoukoli energii navíc, pokud z toho nekouká něco dobrého k snědku.
Jeho lenost se projevuje zcela nekompromisně. Jakmile se znechuceně rozhodne, že procházka už byla příliš dlouhá, což bývá zhruba po sto metrech, jednoduše si lehne na chodník a nepohne s ním ani pár volů. Většinu dne stráví hlasitým pochrupovánímm na tom nejměkčím koberci v domě. Při zacházení s tímto zavalitým lenochem je potřeba trpělivost a pevná vůle. Procházky plánujte spíše kratší, v chladnějších částech dne, a dávkujte mu krmivo s velkou opatrností, protože buldoci mají kvůli svému pasivnímu životnímu stylu obrovské skony k obezitě.
- 2.
Bernardýn
Bernardýn je monumentální, těžké plemeno s obrovskou hlavou, dobráckýma očima a hustou srstí, které vypadá jako živý plyšový medvěd z Alp. Historicky sice zachraňoval lidi ze sněhových lavin, ale v dnešní době se z něj stal absolutní přeborník v pasivním odpočinku. Důvodem jeho extrémní lenosti je obří hmotnost a masivní kostra. Procházet se s osmdesátikilovým tělem vyžaduje obrovské množství energie, a tak bernardýn přirozeně přechází do úsporného režimu, kdykoli k pohybu nemá opravdu vážný důvod.
V běžném životě se jeho lenost projevuje tak, že dokáže proležet až dvacet hodin denně a při pohybu vypadá, jako by se vznášel ve zpomaleném filmu. Ignoruje výzvy k divokým hrám a do dveří se plouží s filozofickým klidem. Zacházet s tímto obrem vyžaduje cit pro detail – bernardýn potřebuje pravidelný, ale velmi mírný pohyb, aby mu nevypověděly službu klouby, ale zároveň ho nesmíte přetěžovat. Nechte ho žít jeho pomalým tempem, dopřejte mu dostatek chladivého prostoru k ležení a netlačte ho do náročných sportovních výkonů.
- 3.
Clumber španěl
Clumber španěl je nejmasivnější ze všech španělůů, charakteristický svou těžkou stavbou těla, krátkýma nohama, masivní hlavou a hedvábnou bílou srstí s citronovými či oranžovými skvrnami. Na první pohled působí velmi důstojně až zamyšleně. Na rozdíl od svých divokých a neposedných španělských příbuzných je clumber vyhlášeným povalečem. Jeho lenost pramen z klidné, stoické povahy a masivního těla, které nebylo šlechtěno pro rychlost, ale pro pomalé a důkladné prohledávání hustého podrostu.
Jeho pasivita se projevuje naprosto neotřesitelným klidem. Zatímco jiní psi při zazvonění zvonku panicky skáčou ke dveřím, Clumber španěl pouze pootočí hlavu, zhluboka vzdychne a pokračuje v nerušeném spánku. Na procházkách nikam nespěchá, všechno musí důkladně prozkoumat a jeho tempo připomíná nedělního výletníka. Při péči o toto plemeno si musíte dát pozor na jeho tendenci k tloustnutí. Je potřeba ho jemně, ale důsledně motivovat k lehkým procházkám a nenechat ho úplně zlenivět, i když jeho melancholický výraz naznačuje, že by nejraději proležel celý život.
- 4.
Whippet
Vipet je elegantní, štíhlý pes s krátkou, jemnou srstí, hlubokým hrudníkem a štíhlými dlouhými nohama, který vypadá jako miniaturní dostihový chrt. Mnoho lidí si myslí, že takto atletické plemeno vyžaduje neustálé běhání a hodiny tréninku denně. To je však obrovský omyl. Vipet je sice schopen vyvinout neuvěřitelnou rychlost, ale tuto energii ze sebe vydá během deseti minut na louce, a po zbytek dne funguje v režim vypnutého spotřebiče.
Jeho lenost v interiéru je legendární. Jakmile vstoupí do bytu, mění se v tichou, nenápadnou dekoraci, která vyhledává ty nejměkčí polštáře, deky a sluneční paprsky na koberci. Dokáže celé hodiny nehybně ležet v neuvěřitelných pozicích a odmítá se pohnout, pokud mu není nabídnuto teplo nebo jídlo. Zacházení s vipetem je nesmírně snadné – dopřejte mu krátký, intenzivní výběh na bezpečném ohraničeném místě, kde se může proběhnout, a po návratu doma vytvořte teplé a pohodlné zázemí, ve kterém bude nerušeně moct prolenošit zbytek dne.
- 5.
Baset
Baset je nezařaditelný originál s nekonečně dlouhýma ušima, zavalitým tělem na krátkých, křivých nožkách a smutným, vrásčitým obličejem. Byl sice vyšlechtěn k lovu, ale jeho extrémní anatomie a nátura z něj udělaly jedno z nejlínějších plemen planety. Baset šetří síly, kde se dá. Být líný je pro něj přirozeným stavěním světa – proč by se honil, když nos stejně funguje nejlépe, když se nikam nespěchá?
Jeho lenost se projevuje absolutní ignorací jakýchkoli povelů, které by vyžadovaly zbytečnou fyzickou námahu. Když se basetovi nechce vstávat z pelíšku, předstírá hlubokou hluchotu a jeho tělo náhle ztěžkne jako pytel cementu. Na vodítku dokáže vyvinout neuvěřitelný pasivní odpor. Pro majitele to znamená, že s ním musí zacházet s obrovskou dávkou humoru a diplomacie. Baset se nedá uplatit křikem, ale pouze něčím neuvěřitelně dobrým k jídlu. Je nutné trvat na pravidelném, kratším venčení, protože jeho pasivní životní styl v kombinaci s dlouhým hřbetem může při nadváze vést k vážným zdravotním problémům.