Šéf Vojenského zpravodajství v Hráčích: Zamíří sem ze zákopů desetitisíce Ukrajinců! Co s nimi?
Až válka na Ukrajině skončí, nebude podle šéfa Vojenského zpravodajství Petra Bartovského pro Evropu konec bezpečnostních rizik. Dokonce vzniknou některá nová. V exkluzivním rozhovoru pro pořad Hráči upozornil nejen na možnost, že se Rusko během několika let vojensky zotaví a bude čekat na příležitost k provokaci, ale také na zcela nový problém. Do Evropy se podle něj mohou vracet desetitisíce válečných veteránů, z nichž část zamíří za svými rodinami i do České republiky.
Podle Bartovského zůstává dlouhodobým cílem Ruska oslabovat evropskou jednotu a bezpečnostní systém NATO. Přestože válka na Ukrajině Rusko stojí obrovské lidské i ekonomické ztráty, Moskva podle něj zároveň buduje kapacity pro budoucnost. „Víme například, že větší část produkce moderních ruských zbraňových systémů na frontu vůbec nejde. Zůstává v zázemí. Současně byly vytvořeny dva nové vojenské okruhy, které jsou postupně doplňovány jednotkami, personálem a vojenskou technikou. Můžeme se pouze domnívat, proč,“ uvedl.
Nevylučuje přitom, že by Rusko po obnově svých sil mohlo otestovat odhodlání Severoatlantické aliance. „Nemyslím si, že by cílem bylo dobýt Evropu. Může ale jít o omezenou vojenskou operaci někde na východním křídle NATO, jejímž cílem by bylo donutit Alianci reagovat,“ řekl. Domněnku moderátorky, že by tedy šlo o provokaci, která by v extrémním případě vedla k aktivaci článku 5 alianční smlouvy a de facto rozjezdu celosvětového konfliktu, pak přitakáním potvrdil. Jde o to, jak se Rusku podaří po dlouholetém válčení »zacelit«. Jednotlivé státy sice uvádějí odlišné časové odhady, nejčastěji se ale pohybují mezi třemi až sedmi lety.
„Podle našeho odhadu by se v horizontu čtyř až šesti let mohlo stát, že Rusko znovu dosáhne podobného vojenského postavení a síly, jaké mělo před zahájením útoku na Ukrajinu,“ nabízí Bartovský i časovou linii.
Den poté: Nová bezpečnostní výzva
Vojenské zpravodajství se podle svého ředitele připravuje v této souvislosti i na scénář označovaný jako Day After – v doslovném překladu »den poté«, tedy období po skončení války na Ukrajině. Jedním z největších témat bude návrat ukrajinských vojáků. Mnozí budou chtít odejít za rodinami, které během války našly útočiště v evropských zemích včetně Česka. „Řádově může jít až o desítky tisíc lidí, kteří do České republiky přijdou například z důvodu sloučení rodiny. Část z nich budou tvořit současní bojovníci, kteří poslední čtyři roky tráví v zákopech nebo u bojových jednotek. Mohou mít posttraumatickou poruchu,“ varoval Bartovský. Takovýto pohyb lidí může mít dopad na sociální i zdravotní systém v Česku a je třeba se tím pádem připravit na vyšší výdaje. Počítat se má zejména s psychickými traumaty těchto lidí. „Když někdo stráví tři, čtyři nebo pět týdnů v zákopu, mnohdy přežívá za pomoci alkoholu, možná i drog. To všechno s sebou může přinést další problémy,“ uvedl.
Vyšší kriminality se zatím neobává
Přestože se často objevují obavy z možného návazného nárůstu kriminality, současná data podle šéfa Vojenského zpravodajství nic takového nepotvrzují. „Statistiky, které máme k dispozici na neveřejných jednáních, ukazují, že mezi Ukrajinci není ve srovnání s jinými skupinami vyšší podíl závažné trestné činnosti,“ řekl.
Nevylučuje ale, že problémy mohou vzniknout později, pokud se váleční veteráni nebudou schopni začlenit do společnosti. „Může se stát, že takový člověk nedostane práci, případně nedostane takovou práci, jakou by chtěl. Potom se může dostat na druhou stranu zákona nebo mu organizovaný zločin nabídne určité možnosti a on se do něj zapojí," tvrdí.
Kdo bude moci do Česka přijet?
Podle Bartovského se Evropa musí připravit nejen finančně, ale také bezpečnostně. Klíčové bude důkladné prověřování lidí, kteří budou po válce žádat o vstup do evropských zemí. „Jako Evropa bychom měli být schopni rozhodnout, kdo na naše území přijde a kdo nikoli. Mluvím o důkladném bezpečnostním prověření zejména u lidí, kteří byli vojensky činní,“ shrnul.
Podle něj je pravděpodobné, že po skončení války se změní i současný systém dočasné ochrany a řada Ukrajinců bude žádat o sloučení rodiny. „Jsme svrchovaný stát a na své území můžeme pustit toho, koho chceme. Pokud bezpečnostní složky člověka prověří a dospějí k závěru, že představuje bezpečnostní riziko, nemusíme mu vstup povolit,“ uvedl. Jako příklady zmínil osoby podezřelé z válečných zločinů nebo z radikalizace během konfliktu.
Na otázku, zda by bylo možné odmítnout vstup i člověku trpícímu posttraumatickou stresovou poruchou, Bartovský upozornil, že právě takové psychické následky se při bezpečnostním screeningu zpravidla vůbec neodhalí. „To nejspíš při samotném bezpečnostním screeningu ani nezjistíme. Takové problémy by se pravděpodobně projevily až později,“ uzavřel ředitel Vojenského zpravodajství.
Pořad Hráči: Pravidelně v Blesku ti, co vládnou Česku!
Blesk už čtvrtým rokem přináší čtenářům a divákům exkluzivní pořad Hráči, v němž se střídají ti, kdo v Česku něco znamenají ve sféře byznysu, politiky, managementu či showbyznysu. Pořad loni získal stříbrnou příčku v soutěži Podcast roku (kategorie: Zprávy a souvislosti). Zhruba hodinové rozhovory, které vede zkušená moderátorka politických debat i rozhovorů s vrcholnými ústavními činiteli Vera Renovica, si můžete vychutnat i v létě! A to každé druhé pondělí. V tentýž den si pak jejich písemnou podobu přečtete v tištěném deníku Blesk. To vše, abychom našim čtenářům umožnili podívat se za oponu, za níž se rozhoduje o našich životech, peněženkách či budoucnosti našich dětí. Jestli chcete vědět víc o těch, kteří skutečně ovlivňují zemi, v níž žijete, dívejte se na Hráče na Blesk.cz!
Až ten trouba Zelenskyj půjde do (_!_) a někdo rozumný to ukončí, bude potřeba každá ruka, aby Ukrajinu zase dala dohromady.
👎