Video se připravuje ...
Zdroj: hrc/ Genlive/Vera Renovica
Odškodné pro pozůstalé po vojáku padlém ve „speciální vojenské operaci“ na Ukrajině začíná na pěti milionech rublů (1,3 milionu Kč). To už je dostatečná motivace pro mazané „černé vdovy“. Nemusejí své novomanžele samy zabíjet, stačí si vybírat mezi muži jdoucími na smrt do ukrajinského „masomlejnku“.
Ruská armáda má potíž shánět vojáky pro „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině, už jich tam přes 1,4 milionu padlo, bylo raněno nebo zajato, potažmo dezertovalo. Kdo se nechá dobrovolně naverbovat, má dostat stále štědřejší bonus a k tomu i zajištění pro rodinu, pokud padne. Pravděpodobnost toho je na frontových pozicích dost vysoká.
Nejedna přičinlivá žena se tak naučila systém využít k vlastnímu obohacení. Stačí najít někoho, kdo zrovna míří na frontu nebo se k tomu nechá umluvit, a třeba v opilosti nebo v posteli ho přesvědčit k ženitbě.
Napomohl tomu i Vladimir Putin a vládní politika snažící se podporovat rodiny a plodnost Rusů: Pro vojáky mířící na frontu odpadají byrokratické průtahy, mohou se oženit bleskurychle. Oficiální média takto s vlasteneckým nadšením informovala i o hromadných svatbách bojovníků.
Krasnaja Gora, Brjanská oblast, 12. března 2024: Ve vsi nedaleko od běloruských a ukrajinských hranic pohřbili Sergeje Chandožka (†40), který padl koncem února u ukrajinské Kreminny. Ukázalo se, že den předtím, než se upsal armádě, upsal se Jeleně Sokolovové (37). Pochází z vedlejší dědiny a dřív dělala na vsi prodavačku, takové seznámení by nevypadalo zvláštně. Jenže v době svatby už pracovala na vojenském úřadu – měla na starosti evidenci občanů, zjistil žurnalistický projekt Okno.
„Nalila bratra, podepsala všechny dokumenty, smlouvu. Šla s ním na matriční úřad, tam podepsala smlouvu. Zaregistrovala ho. Další den ho osobně posadila do auta a odvezla do Kurska,“ vylíčil pro Okno Sergejův bratr Alexandr. „On tehdy nechtěl na frontu. Já jsem v té době byl na frontě, a on říkal, že dokud se bratr nevrátí, nikam nepojede. Ale ona ho opila, omámila…“ dodal s tím, že manželství považuje za fiktivní.
Marija (37) z Petrohradu dostala pořádnou ránu, když obdržela od vojenských orgánů zprávu o otcově (†59) úmrtí. Netušila, že se vůbec do bojů upsal – a že se dva dny před odjezdem směr Ukrajina oženil. Nárok na odškodné získala místo dcery vdova, kterou vůbec neznala; byla o 22 mladší než padlý bojovník.
„S tou ženou jsem se nikdy ani nebavila,“ popsala pro CNN Marija. „Nevím, co jí říct, protože jsem hned měla podezření, že jde o podvod.“
Server Baza informoval, že v květnu 2025 bylo v sibiřském Chanty-Mansijsku zahájeno trestní stíhání proti třem mužům a jedné ženě. Podle vyšetřovatelů jeden z podezřelých pracoval pro policii a využíval databáze k vyhledávání informací o svobodných mužích ve finančních potížích. Člen skupiny je seznámil s fiktivními ženami a poté je přesvědčil, aby podepsali smlouvy, na nichž manželce vydali plnou moc k přijímání finančních prostředků. Během bojů na Ukrajině padli nejméně čtyři vojáci, kteří jim naletěli.
V Přímořském kraji na Dálném východě se takto spolčili vojenští byrokraté. Vyhledávali zranitelné sirotky bez příbuzných a ženili je, načež jim zařídili rychlý konec.
Ještě drsnější je případ zdravotní sestry vyhozené z vojenské nemocnice. Ta ani nemusela doufat či čekat, zda si jejího ženicha najde ukrajinský dron – „nápadníky“ si podle obvinění vybírala mezi svými pacienty se špatnou prognózou.
Úřady se tento cynický fenomén nesnaží zakrýt jako jiné problémy s válkou spojené. „Rodiny účastníků speciální vojenské operace potřebují ochranu před bezostyšnými zločinci, před takzvanými ‚černými vdovami‘, před finančními a telefonními podvodníky a predátory, kteří se zaměřují na ty, co obdrželi finanční odškodnění,“ horlil Leonid Slutskij, poslanec a předseda zahraničního výboru státní dumy. Takové zločiny podle něj nabraly „vážných rozměrů“.
Marija netuší, zda po otci ještě získá něco víc než jen klíče od bytu, který už má stejně vyměněný zámek a nové majitele, vdova ho prodala. Naopak případ z Brjanské oblasti dopadl pro rodinu padlého Sergeje lépe.
„Po přezkoumání materiálů případu a výslechu svědků, z nichž někteří vypověděli, že žena skutečně žila a nadále žije s otcem svých dětí, soud neshledal žádné důkazy, které by podporovaly existenci vztahu mezi manžely, ať už před svatbou, nebo po ní. Před svatbou a po ní manželé žili na různých adresách, nesdíleli společnou domácnost a ani to neplánovali,“ uvedl soud ve verdiktu. Sokolovová sice zajistila padlému náhrobní kámen, ale v nemocnici jej nenavštívila, když byl raněn (než zemřel), ani ho neseznámila se svými dětmi či jinými příbuznými.








