Kalousek v Epicentru o důchodech: Babišova populistická nekázeň …ale nic jim nevrátím!
Z bývalého ministra financí Miroslava Kalouska je pracující důchodce. O to větší hrůzu v očích má pokaždé, když se vlády – ať už Sobotkova, nebo Babišova – předhánějí, co dají seniorům navíc nad rámec starobní penze i nad rámec její řádné valorizace. Co udělá, pokud sám dostane peníze navíc, i o tom, proč by to považoval za „populistickou nekázeň“, promluvil v aktuálním Epicentru.
„Já sám pobírám důchod a nechci víc, než na co mám nárok podle zákonného valorizačního vzorce. Už proto, že bych ho rád pobíral až do smrti,“ řekl nekompromisně. A proč ty obavy? Pravidelná valorizace má podle nynějších odhadů zvýšit penze v příštím roce přibližně o tři stovky korun – vyplývá to i z toho, že se ekonomice letos dařilo a inflace byla relativně nízká. Jenže… šlo by o nejnižší růst za posledních 10 let. V minulosti navíc premiér Andrej Babiš (ANO) cupoval tehdejšího šéfa vlády Petra Fialu (ODS), jehož vládě vyšla tatáž částka, že to je strašně málo.
V kabinetě nyní proto probíhají vášnivé debaty o tom, zda nevalorizovat více anebo dokonce nevyplatit jednorázový příspěvek. Se zdviženým obočím přilíží i Kalousek. „Populisté vymýšlejí nějaký další populismus, který bude stát peníze na dluh. Pokládám to za nešťastné,“ prohlásil v Epicentru. Připomněl, že při změnách důchodového systému v roce 2011, ze kterého pak vyplynulo „slavné“ Kalouskovo přidání důchodcům ve výši 40 korun, vláda úmyslně nastavila předvídatelný valorizační vzorec, aniž kabinetům umožnila libovolně ho každý rok překračovat.
Nejde to dělat podle toho, jestli budou volby
Právě mimořádná přidávání nad rámec zákona podle Kalouska výrazně přispěla k současnému zadlužení – rozpočet na rok 2026 je naplánován s deficitem 310 miliard, v dalším roce se počítá dokonce s vyšší částkou. „Není možné, aby se vláda každý rok zamyslela, o kolik přidá navíc oproti zákonnému valorizačnímu vzorci, protože se blíží volby. Bohužel to od roku 2014 dělala Sobotkova vláda i Babišova vláda,“ uvedl. Tato „populistická nekázeň“ podle něj každoročně zatěžuje rozpočet vyššími desítkami miliard korun.
Pokud by kabinet důchodcům nakonec poslal pár stovek navíc, Kalouska to naštve, i když… „Této vládě ty peníze určitě vracet nebudu. Nebudu to ale pokládat za správné,“ řekl. Zároveň varoval, že pokračování podobné politiky může jednou ohrozit samotnou dostupnost penzí i zdravotní péče. „Podstupujeme riziko, že nejenže nebudu pobírat důchod až do smrti, ale nebudu mít ani zdravotní péči, až ji budu potřebovat,“ krčí rameny bývalý vrcholný politik.
Dnes je v důchodu ale jako OSVČ si přilepšuje jako strategický poradce. Mezi jeho významné klienty patří například česká zbrojařská skupina STV Group.
Babiš nás "pilotuje" do skály?
Kriticky hodnotí Kalousek, který v roli ministra financí proslul bolestivými škrty, i celkovou rozpočtovou politiku vlády. Nikdo podle něj neočekává okamžitě vyrovnaný rozpočet, v době hospodářského růstu a nízké nezaměstnanosti by se ale měl schodek postupně snižovat. „Čím více se zbytečně zadlužíme v dobrých časech, tím méně budeme odolní ve chvíli, kdy tyto nástroje budeme skutečně potřebovat,“ varoval. Rostoucí úroky pak podle něj vytlačují jiné výdaje a nutí stát půjčovat si další peníze. „Tomu se říká dluhová spirála. A to, co vláda dělá, je cesta do dluhové spirály, nikoli cesta z ní," tvrdí nekompromisně.
Důsledky dalšího zadlužování podle něj lidé pocítí postupně. Stát už letos vydává na obsluhu státního dluho takřka 110 miliard korun a tato částka bude dál růst. Česká republika sice zůstává v poměru k výkonu ekonomiky méně zadlužená než řada jiných zemí, zároveň ale patří k těm, jejichž dluh roste nejrychleji. „Letíme do skály, o tom není pochyb. Jen neumíme říct, jak daleko ta skála je,“ varoval Kalousek.
„Když letadlo v mlze míří do skály a ta skála ještě není vidět, může pilot cestujícím říkat: ‚Vůbec nic se neděje. Vidíte, letíme úplně v pohodě.‘ Jenže ve chvíli, kdy už skálu uvidí, musí za knipl vzít tak prudce, že se všem v kabině udělá špatně a zavazadla jim popadají na hlavu,“ pokračuje v leteckém přirovnání. Pokud by stát ztratil důvěru investorů a půjčky prudce zdražily, následovat by podle něj mohl „rozpad veřejných služeb“, případně jejich dramatické zdražení.
Uzavřu jakoukoliv sázku, že to nevyjde!
Kalousek navíc nevěří vládnímu tvrzení, že vyšší schodek na letošní či příští rok bude především cenou za větší investice do infrastruktury či zdravotnictví, a dokonce ani tomu, že se tytéž investice pak budou nějak výrazně vracet zpátky do ekonomiky. Naopak si myslí, že to Babišovým lidem nevyjde a místo mandatorních výdajů, jimiž jsou důchody a další dávky, oželí právě všechno navíc… „Jsem stoprocentně přesvědčený a uzavřu o to jakoukoli sázku, že to, co dnes o příštím rozpočtu tvrdí, nebude pravda,“ prohlásil Kalousek kategoricky. Buď podle něj vláda překročí slíbený deficit 2,8 procenta HDP, nebo investice ve skutečnosti vyšší nebudou. Rozhodující bude návrh rozpočtu, který má ministerstvo financí předložit vládě do konce srpna.
Mimořádné přidávání důchodcům stejně jako změna parametrů valorizací nejsou v Česku novým tématem a vedou se o ně dlouhodobé spory. Vedle pravidelných i mimořádných valorizací podle zákona vlády v minulých letech opakovaně schvalovaly také zvýšení penzí nad zákonný rámec. Za kabinetů Bohuslava Sobotky (ČSSD) i Andreje Babiše se důchody několikrát navyšovaly o pevné částky navíc a během pandemie covidu dostali senioři v prosinci 2020 také jednorázový příspěvek 5000 korun, známý jako „rouškovné“. V roce 2023 vláda Petra Fialy mimořádnou valorizaci kvůli vysoké inflaci mimořádným zákonem výrazně snížila, což následně potvrdil i Ústavní soud. Od ledna 2023 ale začal záráoveň stát vyplácet takzvané výchovné, tedy 500 korun měsíčně k důchodu za každé vychované dítě. Opatření bylo schváleno už za předchozí Babišovy vlády, do praxe je uvedl a financoval Fialův kabinet. Jen v prvním roce přišlo státní rozpočet přibližně na 19 miliard korun.
Koralka je politická mrtvola a pořád do něčeho šťoura.