Video se připravuje ...
Babiš a Juchelka se pustili do novinářů.
Babiš slíbil schodek pod 400 miliard. Ekonom: „Zadlužujeme příští generace.“ Bude třeba zvýšit daně?
Půl dne včera řešil premiér Andrej Babiš (71, ANO) společně s ministryní financí Alenou Schillerovou (62, ANO) rozpočet. Příští rok by měl mít schodek mezi 300 a 400 miliardami korun. A to přes varování ekonomů a veto prezidenta Petra Pavla (64).
„Tak je jasné, že deficit musí být významně pod 400 miliard. My samozřejmě tlačíme ministry, aby šetřili, aby snižovali provozní náklady, aby to dělali racionálně,“ řekl Babiš. Pomoct si chce zavedením EET, osekáním podpory v nezaměstnanosti či tvrdším postupem vůči nelegálnímu zaměstnávání.
Zároveň ale chce zvednout stavidla rozpočtové odpovědnosti. Dosud v tom vládě brání zákon, který nedovoluje v příštím roce překročit schodek 150 miliard korun. Parlamentem schválená nová pravidla, která by dovolila vyšší schodek, vetoval Pavel. A na jeho stranu se postavila dvacítka předních ekonomů.
Ohrožení generací
„Rozpočtová pravidla neohrožují ekonomický rozvoj, nezpochybňují důležitost obranyschopnosti, vzdělávání, veřejného zdravotnictví ani sociálního zabezpečení,“ napsali včera v dopise třeba šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl (51) nebo bývalí guvernéři České národní banky Jiří Rusnok (65) či Zdeněk Tůma (65).
„Pravidla naopak napomáhají tomu, aby všechny tyto společenské potřeby mohly být zajišťovány stabilně a dlouhodobě, tedy aby současné neodpovědné hospodaření neohrožovalo budoucí generace,“ dodali.
Drtič ekonomiky?
Babiš skupinu ekonomů označil za poradce opozice. Kritiku odmítla i Schillerová a s vládní většinou chce Pavlovo veto v srpnu přehlasovat. „Stávající podoba rozpočtových mantinelů totiž nepředstavovala přiměřenou pojistku, ale drtící lis na českou ekonomiku,“ uvedla ministryně. S Babišem včera řešila přípravu rozpočtu.
„Máme zájem, aby byl co nejnižší deficit, ale na druhé straně potřebujeme investovat,“ řekl premiér a očekává investice do budování psychiatrických nemocnic, onkologických center či chirurgických pavilonů. Plánují se také výstavby dálnic a výdaje na obranu by měly být dvě procenta HDP.
Ekonom: Vyšší dluhy či bankrot
Rizika vyšších dluhů vysvětlil pro Aha! ekonom a jeden ze signatářů varovného dopisu Dominik Stroukal. „Zadlužujeme příští generace. Ta trajektorie nevypadá dobře. Jednou to budeme muset zaplatit. Buď budeme zvyšovat daně, snižovat výdaje třeba na penzích či školství nebo vyhlásíme bankrot a zvýší se inflace,“ varoval Stroukal.
Ten také nesouhlasí s tím, že by se Česko bez navýšení dluhů dostalo do problémů. „Jednou by to mohla být pravda, že se bez dluhů neobejdeme. Ale dnes to pravda není,“ dodal.
Témata:
Související
Je to tak, Slovák přijde hodně podivným způsobem k Agrofertu za divoké privatizace, pak sosá dotace, pak jde do politiky, aby nastavoval pravidla svého podnikání a tohle mu dovolí někteří voliči, kterým slíbí cokoliv i za cenu zadlužení našeho státu a ti mu to zbaští i s navijákem. Schodek pod 400 mld. v době, kdy naše ekonomika jede na svém potenciálu je velký krok k totálně nezodpovědné řecké ekonomice před cca 10 lety. A po něm potopa a Agrofert rodině.👎🫣