Praha nechá zhotovit věrnou kopii plastiky Rovnováha od sochaře Josefa Klimeše, která se nedávno zřítila po poškození vnitřní konstrukce. Na obnovu město vyčlenilo zhruba 13 milionů korun. Nové dílo má stát na stejném místě u Barrandovského mostu a svým vzhledem i rozměry co nejvěrněji navázat na původní plastiku. Komentáře se rychle rozdělily. Část lidí připomíná, že Rovnováha byla desítky let součástí mostu, jiní by dali přednost investici jinde.
Mezi aktivní a hlasité kritiky se zařadil zastupitel Prahy 5 Svatopluk Bartoň. „V každém případě vana na slona nebo Rovnováha je zcela zbytečná plastika. Vlastně nechápu, proč dá město x milionů na socialistický hnus a ne do potřebnějších věcí. Od první chvíle jsou tyto dva odlitky z betonu k smíchu,“ napsal na Facebooku. Bartoň ve svém příspěvku zmiňuje také takzvanou „vanu na slona“. Pod tímto názvem jsou známé Hroší lázně, které ale nejsou plastikou. Jde o mohutné betonové zastřešení schodiště, které architekt Karel Filsak navrhl jako součást původního řešení Barrandovského mostu. Dnes už schodiště využívá jen minimum lidí. I tak zůstává součástí původního architektonického řešení mostu.
Pod jeho příspěvkem se rychle rozproudila diskuse. „To se chce jednomu brečet. Taková kravovina. Na to prachy jsou,“ napsala jedna z komentujících. Další se ptali, jak město dospělo právě k částce 13 milionů korun. Ne všichni s Bartoňovým názorem souhlasili. „K tomu mostu se podle mě tato socha hodí,“ napsal jeden z diskutujících. Další připomínali, že i umění vzniklé v době komunismu je součástí historie.
Kdo je Svatopluk Bartoň?
Svatopluk Bartoň se přitom do povědomí veřejnosti dostal už před několika týdny, kdy na Trnkově náměstí na Barrandově svépomocí upravil několik laviček. Připevnil na ně dřevěné opěrky, které měly podle něj zpříjemnit sezení. Jeho zásah do městského mobiliáře tehdy vyvolal stejně rozporuplné reakce jako nynější kritika obnovy plastiky.
Podle magistrátu a Galerie hlavního města Prahy má vzniknout co nejvěrnější kopie původní plastiky. Rovnováha je podle nich významným dílem Josefa Klimeše a po více než čtyřiceti letech se stala nedílnou součástí architektonického řešení Barrandovského mostu. Nová plastika proto naváže na podobu i rozměry původního díla.
Co je brutalismus?
Bartoň ve svém příspěvku označil Rovnováhu za „socialistický hnus“. Barrandovský most patří mezi výrazné ukázky brutalismu, architektonického směru, který vznikl ve Velké Británii v 50. letech minulého století a následně se rozšířil do mnoha zemí světa. Typické jsou pro něj mohutné konstrukce, pohledový beton a monumentální pojetí staveb. Přestože se brutalismus v Československu rozvíjel v době socialismu, jeho původ s komunistickým režimem nesouvisí.
