Video se připravuje ...
Šéf Senátu Vystrčil po návratu z Tchaj-wanu: Uškodil vztahům s Čínou?
Okamura jel do Číny lákat turisty: Experti líčí, kolik jich může být a co Česku přinesou
Nalákat do Česka více čínských turistů a usnadnit cesty do Číny pro české turisty. Takový cíl si stanovil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) při své návštěvě Čínské lidové republiky. Podle něj mohou dovolenkáři z této země přinést Česku až miliardy, jsou to snadné peníze, po kterých by byla škoda nesáhnout. Jenže stále k nám nejezdí tolik Číňanů jako před covidem. Experti mají o důvodech jasno a zároveň se shodují – růstový potenciál je ohromný.
Pro Okamuru je téma cestovního ruchu velmi blízké. Než vstoupil do politiky, působil jako viceprezident a mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA). Cokoliv se v turistické oblasti šustlo, Okamura o tom věděl.
I proto když oznámil, že z pozice šéfa Sněmovny vyrazí do Číny, kterou z vrcholných ústavních činitelů navštívil naposledy v roce 2019 prezident Miloš Zeman, dával dlouho dopředu jasně najevo, že vzájemná podpora cestovního ruchu bude jedním z hlavních témat jeho cesty.
Vedle uzavírání velkých hospodářských smluv – nebo třeba vyjednávání o propuštění zadrženého českého podnikatele – to může působit jako nepříliš velký cíl. Okamura je ale přesvědčen, že čínští turisté mohou být pro Česko hotový zlatý důl.
V pořadu Interview ČT24 před odletem připomněl, že před covidem k nám jezdilo ročně 600 tisíc čínských turistů. „Byli v prvním místě na útratách na osobu a na den,“ uvedl Okamura s tím, že za den utratili 5000 korun. „Průměrná doba přenocování dvě noci. To znamená pět, šest miliard korun. Přínos jenom na DPH kolem miliardy,“ líčil Okamura ekonomické přínosy. „Potřebujeme peníze (…) potřebujeme, aby tady utráceli,“ zdůrazňoval šéf SPD.
Podle něj je cestovní ruch pro Česko velký exportní artikl. „Proto tam jedu ještě teď v létě, protože katalogy čínských cestovních kanceláří, ale i japonských (…) teď je poslední šance pro vytváření katalogu na příští rok,“ podotkl Okamura.
Je ovšem přesvědčen, že by do propagace chtělo nalít více peněz. Třeba Rakušané nebo Maďaři to podle něj dělají, a tak vidí čínští turisté tyto destinace na předních stranách katalogů.
Kdy jezdí a co dělají
O propagaci Česka v zahraničí coby dovolenkové destinace se stará agentura CzechTourism. „Čína je významným zdrojovým trhem s velkým potenciálem dalšího růstu,“ souhlasí ředitel agentury František Reismüller.
Podle něj se návštěvnost postupně obnovuje, avšak stále nedosahuje předcovidových hodnot. Loni Česko navštívilo 208,5 tisíc čínských turistů. „Letos jich do tuzemska zamířilo od ledna do května téměř 70,9 tis. V průměru u nás stráví 2,8 dne a během pobytu v Česku utratí průměrně 2 662 korun na osobu a den,“ popisuje Reismüller pro Blesk.
Jak vypadá jejich typická návštěva? Podle Reismüllera mají nejradši čtyřhvězdičkové hotely a návštěvu kulturních památek, ale také rádi poznávají českou kuchyni a nakupují u nás. „Přijíždějí často ve větších skupinách, většinou s partnerem nebo partnerkou, s rodinou. Nejčastěji míří do Prahy, Jihočeského a Jihomoravského kraje. Postupně ale objevují i méně známé destinace, například Krkonoše, Krušné či Orlické hor,“ líčí ředitel CzechTourism.
Výkonná ředitelka Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) Kateřina Chaloupková nicméně podotýká, že od letošního jara došlo k poklesu výjezdového cestovního ruchu Číňanů. „Došlo ke zrušení mnoha leteckých spojů z Číny do Evropy i Austrálie, a také k poklesu frekvence leteckých spojů z Číny,“ říká Chaloupková.
Důvodem podle ní je vysoká cena leteckého paliva a navíc nízká poptávka po Evropě celkově, a to včetně západní Evropy. „Číňané si jsou vědomi změny klimatu a vysokých teplot i v Evropě, což je k cestě v letních měsících nemotivuje. Oživení se očekává na podzim, tedy hlavně v říjnu, kdy se slaví založení ČLR. Číňané využijí delší svátky k cestování,“ konstatuje výkonná ředitelka.
Naděje na linku Praha - Šanghaj
Právě omezené letecké spoje jsou podle Okamury velká bolístka. Viní z toho předchozí vládu Petra Fialy (ODS) a její cesty na Tchaj-wan, který si Čína nárokuje. I proto hned ze začátku své čínské návštěvy jednal s představitelem jedné z největších leteckých společností China Eastern Airlines o obnovení spojení Praha – Šanghaj. To zaniklo během covidu.
Podle Okamury, který s sebou vzal dva manažery z pražského Letiště Václava Havla, jednání dopadlo dobře a vypadá to, že linka bude obnovena příští rok. Doplní tak linku Praha – Peking, která v současnosti představuje jediné spojení.
„Pro další růst návštěvnosti hraje zásadní roli také snadná dopravní dostupnost. Obnovení přímého leteckého spojení mezi Pekingem a Prahou v roce 2024 bylo pro návrat čínských turistů významným impulsem,“ souhlasí Reismüller, podle kterého další linka může přispět nejen k navýšení počtu turistů, ale i prodloužení doby, kterou u nás stráví.
Mají v Pekingu pobočku
Propagační aktivity Česka v Číně zesílily už před návštěvou Okamury. CzechTourism, který má v Pekingu své zahraniční zastoupení, například nedávno zapřáhnul místní influencery. Pozval je do Česka, aby o krásách naší vlasti natáčeli po své publikum videa. Dokonce agentura prezentovala Česko na tzv. roadshow po čtyřech čínských metropolích Šanghaji, Šen-čenu, Si-anu a Pekingu.
Podle Reismüllera se tehdy uskutečnily desítky obchodních jednání se zástupci cestovních ruchu a ukázalo se, že Číňané mají zájem vyrážet více do regionů, lázní či do přírody. „Právě pestrost nabídky a možnost kombinovat během jedné cesty různé typy zážitků vnímáme jako jednu ze silných stránek Česka na čínském trhu,“ říká ředitel a dodává, že agentura se snaží docílit toho, aby všichni nemířili jen do Prahy.
Expertka: Běžný Číňan může vycestovat, ale...
Jenže kdo vůbec může z Číny, komunistického státu proslaveného přísným sledováním na dovolenou vyrazit? Podle vedoucí čínských projektů Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Ivany Karáskové to s omezeními není tak horké. „Běžný čínský občan může do Česka vycestovat, pokud má pas a získá schengenské vízum. Čínský stát přitom rutinně politicky neprověřuje každého turistu, který se chystá do Evropy,“ říká pro Blesk.
Jiné to ale podle ní může být u aktivistů, disidentů a jejich rodin. Těm podle expertky může být pas odepřen nebo uložen zákaz cestování. „Přísnější kontrola se týká také stranických kádrů, státních zaměstnanců, pracovníků bezpečnostně citlivých institucí a některých státních podniků: jejich pas může být uložen u zaměstnavatele a zahraniční cesta podléhat předchozímu souhlasu,“ popisuje Karásková.
Specifickou skupinou jsou navíc akademici, kdy podle expertky sice běžný profesor necestuje automaticky pod státním dohledem, ale zaměstnanci veřejných univerzit nebo výzkumníci v citlivých oborech se mohou dostat do situace, kdy jejich instituce dovolené budou schvalovat.
Vízová překážka
Pak je tu opačná stránka, a to cesty Čechů do Číny. I toto téma chce Okamura otevřít, protože rozvoj zájezdů podle něj blokuje vízová povinnost. „Čeští turisté, kteří tam jezdí na památky, si na to stěžují,“ podotkl Okamura v ČT.
O tom, jak chce zrušení této povinnosti docílit, má jasno. „Za prvé musíme normalizovat vztahy, stejně jako to mají všechny západní demokratické země. Bývalá Fialova vláda ty vztahy poničila tím, že jezdila na Tchaj-wan,“ rýpnul si a zdůraznil, že vláda Andreje Babiše (ANO) respektuje politiku jedné Číny.
Víza zmiňuje i Chaloupková. „Od touhy vycestovat do Číny často naši klienti upustí, jakmile zjistí rozsah povinných dokumentů a dokladů při žádosti. Zvolí konkurenční destinace, kam lze snadno cestovat - například do Vietnamu, Malajsie, Japonska,“ podotýká výkonná ředitelka.
Čínu přitom podle ní cestovní kanceláře vnímají jako destinaci s ohromným potenciálem. „V době před covidem byla velmi atraktivní a navštěvovaná. V době covidu samozřejmě značně utrpěla její reputace a zároveň byla dlouho uzavřená pro turisty, a to až do roku 2023,“ připomíná Chaloupková.
Prodeje poznávacích zájezdů do Číny se tak na českém trhu obnovují velmi pomalu, říká. Určité vlaštovky ale existují. Roste například obliba ostrova Hainan na jihu Číny, kterému se přezdívá Havaj Číny.
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.