Forenzní psycholožka Čírtková v Hráčích: David K. byl masový vrah. Všímejme si svých dětí!
Více než dva roky uplynuly od střelby na Filozofické fakultě v Praze, ve které přišlo o život 14 nevinných lidí. Posudek na čtyřiadvacetiletého pachatele Davida K. psala kapacita forenzní psychologie, docentka Ludmila Čírtková. V Hráčích vysvětlila, proč podle ní společnost potřebovala jasněji pojmenovat to, co se stalo, proč není správné mluvit jen o „střelci“, ale o masovém vrahovi, a proč největší prevencí podobných tragédií zůstává rodina.
Po útoku na Filozofické fakultě policie zveřejnila jen minimum informací. Obávala se totiž efektu nápodoby. Čírtková ale upozorňuje, že vedle této obavy existuje ještě jedna důležitá potřeba – dát pozůstalým i veřejnosti odpovědi. „Čím extrémnější čin je, tím srozumitelnější je potřeba společnosti, aby měla alespoň pocit, že si dovede představit, odkud se to vzalo, a případně věděla, jestli existuje nějaká možnost podobným případům předcházet. Myslím si, že právě pocit, že to nebylo pojmenováno, ubližoval i některým pozůstalým,“ říká. Podle ní navíc záleží i na samotných slovech. „Nešlo o střelce, ale o masového vraha.“
Muselo se to stát? Častá otázka pozůstalých
Právě hledání odpovědí je podle psycholožky přirozenou součástí truchlení. „Nejdříve je v člověku absolutně velká díra, protože jste ztratili někoho milovaného. Pak ale smutek klíčí dál a dříve či později přichází období, kdy si klademe otázky: Muselo se to stát? Kdo za to může? Kde je jádro toho zla?“ popisuje. Připomíná také, že novější studie ukazují, že riziko nápodoby podobných útoků už nemusí být tak silné, jak se dříve předpokládalo. Proto je podle ní potřeba hledat rozumnou rovnováhu mezi zdrženlivostí a otevřenou komunikací.
Když mluví o pachatelích školních masakrů, odmítá jednoduchá vysvětlení. „Mají pocit, že jsou obětí, protože se o ně nikdo nezajímá. Ten pocit může být způsoben i domnělými ústrky, potupami nebo nezájmem okolí,“ vysvětluje. Současně připomíná případy z USA i Srbska, kde byli za přehlížení varovných signálů souzeni rodiče pachatelů. „Nejdůležitější životní rolí je, když máme děti, fungovat jako rodiče. To znamená si dětí všímat. Znamená to také, že za ně neseme určitou odpovědnost.“
Neklaďme si tyto otázky, mějme děti rádi
Na otázku, jak správně vychovávat děti, odpovídá překvapivě jednoduše. „Jak to, že si vůbec klademe otázku, podle jakých návodů máme vychovávat? Úplným základem je mít dítě ráda. Když mám dítě ráda, jsem ochotná mu věnovat čas a pozornost. Tím učím dítě, že je důležité, že má hodnotu a že má nárok na respekt,“ říká. Právě z pocitu vlastní hodnoty podle ní vyrůstá schopnost respektovat druhé. Zároveň ale odmítá omlouvat pachatele jejich minulostí. „Ani špatné dětství není důvodem k tomu, abych ubližovala druhým lidem. Je to můj život a záleží na tom, jak se rozhodnu.“
Desítky let strávila rozhovory s pachateli těch nejzávažnějších trestných činů. Přesto je nesmí předem odsoudit. „Potřebuji pochopit, jak se do toho bodu dostal. Snažím se pochopit, co se mu odehrává v mysli a jak se dostal od určité představy k tomu, že byl ochoten ji uskutečnit,“ vysvětluje. Proto také odmítá označovat pachatele za monstra. „Lidé nepřicházejí na svět jako monstra, ale mohou se z nich monstra stát.“ A stejně zdrženlivá je i při hodnocení veřejně známých osobností. „Ve volném čase mě nebaví diagnostikovat druhé. Rychlé diagnózy na dálku mohou být úplně mimo.“
Střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy z 21. prosince 2023 patří k nejtragičtějším událostem v novodobých dějinách Česka. Student David K. při útoku zavraždil čtrnáct lidí a dalších pětadvacet zranil, předtím zastřelil svého otce a podle policie byl také pachatelem dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese. Po útoku spáchal sebevraždu.
Postup policie následně prověřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů, sněmovní bezpečnostní výbor i několik interních kontrol Policie ČR. Ty neshledaly pochybení, které by mělo vliv na průběh zásahu nebo mohlo tragédii zabránit, přesto některé rodiny obětí závěry dlouhodobě zpochybňují a poukazují zejména na komunikaci policie a ministerstva vnitra s pozůstalými. Mezi nejvýraznější kritičky patřila Lenka Šimůnková, matka jedné ze zastřelených studentek. V dubnu 2025 spáchala sebevraždu skokem do propasti Macocha. Kriminalisté později obvinili jejího bývalého partnera, někdejšího policistu, ze zvlášť závažného zločinu účasti na sebevraždě; trestní řízení v této věci nadále pokračuje.
Kapacita i v diagnostice pachatelů
Ludmila Čírtková patří mezi nejuznávanější české odbornice na forenzní psychologii. Absolvovala psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, působí jako soudní znalkyně, vysokoškolská pedagožka a dlouhodobě spolupracuje s Bílým kruhem bezpečí. Specializuje se na domácí násilí, oběti trestných činů, krizovou intervenci i kriminalistickou psychologii. Zpracovala znalecké posudky v řadě mediálně sledovaných případů násilné kriminality včetně střelby na Filozofické fakultě UK a je autorkou řady odborných publikací, naposledy revidované knihy Viktimologie pro forenzní praxi.
Zajímá vás, proč v Česku přibývá sexualizovaného násilí, proč některé oběti při útoku pachatele »zamrznou« či proč je pro oběť spolupráce se systémem někdy tak trochu loterií? Pusťte si celý videorozhovor!
Klikejte v rozhovoru na témata, která vás zajímají
00:00 - 07:37 O tom, jak intenzivní povaha její práce ovlivňuje její vnitřní i rodinný život.
07:38 - 17:23 O tom, jak přistupovat k obětem domácího násilí i o tom, jak mohou pomáhat minisérie jako Monyová.
17:24 - 40:53 O legislativních nedostatcích v Česku s ohledem na sexualizované násilí, o jeho povaze i o tom, proč se nemá argumentovat extrémně.
40:54 - 51:46 O masovém vrahovi z Filozofické fakulty, satisfakci obětí i úspěšné výchově odolných jedinců.
51:47 - 01:06:19 O tom, jakou roli v její práci hraje empatie i s pachateli nejzávažnější trestné činnosti i o tom, kdy se svojí profesí chtěla seknout.
Pořad Hráči: Pravidelně v Blesku ti, co vládnou Česku!
Blesk už čtvrtým rokem přináší čtenářům a divákům exkluzivní pořad Hráči, v němž se střídají ti, kdo v Česku něco znamenají ve sféře byznysu, politiky, managementu či showbyznysu. Pořad loni získal stříbrnou příčku v soutěži Podcast roku (kategorie: Zprávy a souvislosti). Zhruba hodinové rozhovory, které vede zkušená moderátorka politických debat i rozhovorů s vrcholnými ústavními činiteli Vera Renovica, si můžete vychutnat každý týden na webu Blesk.cz. V tentýž den si pak jejich písemnou podobu přečtete v tištěném deníku Blesk. To vše, abychom našim čtenářům umožnili podívat se za oponu, za níž se rozhoduje o našich životech, peněženkách či budoucnosti našich dětí. Jestli chcete vědět víc o těch, kteří skutečně ovlivňují zemi, v níž žijete, dívejte se na Hráče na Blesk.cz!
Souhlasím s vámi!
Večírek neměl pokračovat!
Maminka Elišky mohla žít, kdyby jí nelhali politici, policie!